Jakovlev AIR-3
Author
Albert FloresJakovlev AIR-3, známý také jako I-26 nebo AIR-III, byl sovětský experimentální letoun vyvinutý v 30. letech 20. století. Tento dvoumístný dvouplošník byl navržen a postaven v letecké továrně Jakovlev. AIR-3 byl vybaven motorem M-22, který poskytoval dostatečný tah pro pohodlný let. Letadlo bylo určeno pro školení letců a pro rekreační účely. AIR-3 byl úspěšným experimentálním modelem, který poskytl základy pro následující typy letadel Jakovlev.
Jakovlev AIR-3 Pionýrská pravda (rusky: АИР-3 Пионерская правда) byl sportovní, dvoumístný vzpěrový hornoplošník navržený Alexandrem Sergejevičem Jakovlevem koncem 20. let 20. století.
Vznik a vývoj
V roce 1927 A. S. +more Jakovlev navrhl ultralehký letoun AIR-1. To bylo první ze série deseti letadel, které navrhl v letech 1927-1933. Třetí stroj v této řadě AIR-3 (1929) vycházel z předchozího AIR-2 Pionýr (АИР-2 "Пионер"). Až návrhy AIR-1 a AIR-2 mu zajistily v roce 1927 přijetí na Vojenskou akademii vzdušného inženýrství Nikolaje Žukovského (VVA), kam se předtím pro chybějící dělnický původ nemohl dostat. Promoval v roce 1931.
Historie lehkého letounu AIR-3 začala tím, že Komise pro velké sovětské lety Ústřední rady SSSR společnosti Osoaviachim (Осоавиахим) vyzvala Akademii VVA, aby byla stavěna nízkovýkonová letadla s maximálním možným doletem a délkou letu. Letouny by byly určeny pro dálkové a propagandistické lety. +more Design a konstrukce takového letounu byly v roce 1928 svěřeny A. S. Jakovlevovi, studentu druhého ročníku VVA. Stavba AIR-3 začala v dubnu 1929 a byla provedena částečně v továrně Menžinsky č. 39 a částečně v dílnách VVA s podporou novin Pionýrská pravda a společnost Osoaviachim (pozdější DOSAAF). Letoun byl dokončen v červnu 1929 díky tomu, že několik konstrukčních detailů bylo použito z prvního letounu AIR-1, zejména zadní ocasní plochy a část trupu. AIR-3 úspěšně absolvoval v roce 1929 letové testy prováděné sovětským Inspektorátem civilního letectví a následně mu bylo uděleno osvědčení letové způsobilosti.
AIR-3 byl zapsán do leteckého rejstříku s imatrikulací CCCP-310. Na tuto konstrukci navázal A. +moreS. Jakovlev o rok později letounem Jakovlev AIR-4. D. A. Košic (vpravo) a mechanik B. N. Podlesnij před letounem Jakovlev AIR-3.
Popis letounu
AIR-3 byl sportovní hornoplošník typu parasol povětšinou z masivního dřeva. Horní část křídla, od zadního nosníku po spodní část předního nosníku, byla chráněna překližkou. +more Překližka s postranními členy a žebry dávala konstrukci tuhý vzhled, což výrazně snižovalo odpor vzduchu. Celá spodní část křídla i zadní část jeho horního povrchu byly pokryty plátnem. Křídlo typu „Prandtl“ s profilem Göttingen 387 bylo třídílné. Střední část křídla byla k trupu připevněna čtyřmi vzpěrami a výztuhami (baldachýn). Levá a pravá konzolová část křídla (vždy ze dvou nosníků a sady žeber) byla připevněna ke spodní části trupu dvěma dvojicemi šikmých vzpěr. To poskytovalo dobrou stabilitu za letu, optimální viditelnost, přítok paliva gravitací a snadný přístup ke kokpitům. V křídle byly celkem tři palivové nádrže o celkové kapacitě 176 litrů.
Trup byl smíšené konstrukce. Trup byl ze dřeva (borovice) se čtyřmi nosníky průřezu 27x27 mm a u ocasní části 20x20 mm. +more Trup obdélníkového průřezu byl na vrchním povrchu zaoblen.
Podvozek se skládal z profilovaných ocelových trubek s dřevěnými kapotážemi. Kola byla spojena nápravou ze speciální trubky 44x41 mm. +more Zadní ostruha na trupu s tlumením nárazů gumovou šňůrou byla výkyvná o 15° doprava a doleva. Rám motoru byl svařen z ocelových trubek 25x27 mm a je připevněn k trupu čtyřmi šrouby, což umožňovalo snadnou výměnu motoru a snadný přístup k motoru. Rám motoru a samotný motor byly opláštěny hliníkovými kryty.
Letoun byl osazen československým vzduchem chlazeným pětiválcovým hvězdicovým motorem Walter NZ-60. Byl postaven pouze jeden letoun. +more Walter NZ-60.
Použití
S letadlem AIR-3 pilot A. I. +more Filin a pozorovatel pilot A. F. Korolkov (tehdy studenti VVA) absolvovali 31. srpna 1929 první delší let na trase Moskva - Miněralnyje Vody. Cestu z Předkavkazska zpět 6. září 1929 nonstop letem na trase Miněralnyje Vody - Moskva v délce 1750 km zvládli průměrnou rychlostí 166,8 km/h, čímž nastavili dva "světové rekordy" pro lehká letadla. Podle tehdejší klasifikace Mezinárodní letecké federace (FAI) zahrnovala tato kategorie dvoumístná letadla s prázdnou hmotností do 400 kg. Dosažená délka letu výrazně překročila oficiální rekord 1305,5 km, který 16. října 1928 vytvořili švýcarští piloti Hans Wirth a Erica Naumann na jednoplošníku Klemm-Daimler. Úspěchy AIR-3 nebyly uznány za oficiální rekordy, protože SSSR dosud nebyl členem FAI.
Po důkladné prohlídce letadla a motoru již 29. září 1929 odletěl AIR-3 na Krym, aby se zúčastnil 6. +more všesvazové soutěže kluzáků. Navzdory extrémně nepříznivým větrným podmínkám pilot Dmitrij A. Košic a mechanik B. N. Podlesnij s jedním mezipřistáním zvládli 1420 km v čase 10 hodin 51 minut a přistáli v Zaporoží, aby 30. září let dokončili let a přistáli v Koktebelu na pobřeží Černého moře. Po soutěži a několika předváděcích letech koncem října byl vykonán zpáteční let do Moskvy přes Sevastopol. V krátkém časovém období 2 měsíců nalétal AIR-3 asi 10 000 km za 70 letových hodin.
Uživatelé
Specifikace
Údaje dle
Technické údaje
Posádka: 2 (instruktor a žák) * Rozpětí: 11,0 m * Délka: 7,05 m * Výška: 2,40 m * Nosná plocha: 16,5 m2 * Plošné zatížení: 37,2 kg/m2 * Hmotnost prázdného letounu: 392 kg * Vzletová hmotnost: 615 kg * Pohonná jednotka: vzduchem chlazený hvězdicový pětiválcový motor Walter NZ-60 * Výkon pohonné jednotky: ** vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min ** jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min * Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevnými listy
Výkony
Maximální rychlost: 146 km/h * Cestovní rychlost: 130 km/h * Nejmenší rychlost: 66 km/h * Dostup: 4 200 m * Dolet: 2 000 km * Vytrvalost: 14 h
Odkazy
Reference
Literatura
ŠAVROV, Vadim Borisovič (1994): Historie konstrukce letadel v SSSR do roku 1938 - История конструкций самолетов в СССР до 1938 г. , 4. +more vyd. , Moskva: Mašinostroenie, * JELCIN, N. (1981): Purpose of Life , Soviet Military Review, No. 2, p. 25-27, Moskva, Krasnaya Zvezda Publishing House * GORDON, Jefim; GUNSTON, Bill (2000). SovietX-Planes (anglicky), Hinkley, Midland. .
Související články
Walter NZ-60 * Alexandr Sergejevič Jakovlev
Externí odkazy
[url=https://www. rcgroups. +morecom/forums/showthread. php. 2011311-Yakovlev-AIR-3]Yakovlev AIR-3[/url] na rcgroups. com * [url=https://www. simpleplanes. com/a/c6P761/Yakovlev-AIR-3]Yakovlev AIR-3[/url] na simpleplanes. com * [url=https://rus-texnika. ru/air-3-pionerskaya-pravda. html]АИР-3 «Пионерская правда»[/url] na rus-texnika. ru.