Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch

Jan Arnošt Antonín hrabě Schaffgotsch (Jan Arnošt Antonín hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu, německy Johann Ernst Anton Graf von Schaffgotsch, Freiherr von Kynast und Greiffenstein, 27. prosinec 1675, Friedeberg, Svídnické knížectví - 9. červenec 1747, Nechanice) byl slezský šlechtic ze starobylého rodu Schaffgotschů. Díky dědictví a sňatku získal majetek ve východních Čechách, poté zastával vysoké úřady ve správě Českého království, nakonec byl nejvyšším purkrabím.

Původ a kariéra

Pocházel z české větve původem německého rodu Schaffgotschů usazeného od 14. století ve Slezsku. +more Narodil se poblíž Svídnice na zámku Friedeberg (od r. 1945 polský Dobromierz), který byl krátce majetkem jeho otce Jana Viléma (1650-1691). Absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, doložen je například studijní pobyt ve Florencii. Jako dvacetiletý zdědil po strýci Janu Arnoštovi (1623-1695) rodový fideikomis Sadová-Bílá Třemešná ve východních Čechách a vzápětí se do Čech natrvalo přestěhoval.

V roce 1696 dosáhl potvrzení panského stavu pro České království a v roce 1703 obdržel český hraběcí titul. Kariéru v českých zemských úřadech zahájil jako rada apelačního soudu v roce 1701, zároveň byl jmenován císařským komořím. +more Dále pak postupoval jako prezident apelačního soudu (1712-1717), nejvyšší sudí (1717-1721) a nejvyšší komorník Českého království (1721-1734), od roku 1717 byl též císařským tajným radou, z titulu svých zemských úřadů byl také členem sboru místodržících. V letech 1734-1747 byl nejvyšším purkrabím Českého království a za zásluhy získal v roce 1739 Řád zlatého rouna. V době francouzské okupace a krátké vlády Karla Albrechta Bavorského (1741-1742) měl jako nejvyšší zemský úředník holdovat novému panovníkovi, tomuto úkolu se ale vyhnul odjezdem z Prahy. Naopak později byl členem soudu nad těmi, kteří bavorskou okupaci podpořili.

Majetkové a rodinné poměry

Původně sídlil na zámku Sadová, který nechal rozšířit přístavbou věže a zřízením kaple sv. Kříže (zámek dnes již neexistuje). +more Později jako vysoký zemský úředník začal budovat honosné sídlo v Praze. Základem se stal dům čp. 7 v Panské ulici na Novém Městě, který byl též součástí dědictví po strýci. K tomuto domu postupně přikoupil několik sousedních domů a dvorů a v letech 1716-1720 došlo k přestavbě do současné podoby. Podle dobového popisu měl palác 25 pokojů, domácí kapli a stáje pro 20 koní. Neustálé stavební úpravy a údržba paláce zatěžovaly rozpočet Jana Arnošta a po jeho smrti potomci palác prodali (1754). Kounický palác na Novém Městě Významnou stopu zanechal Jan Arnošt Antonín v Lázních Bělohrad, které získal sňatkem s hraběnkou Marií Barborou z Valdštejna (1675-1748). Zdejší zámek začali stavět již Valdštejnové, dokončení stavby probíhalo až ve dvacátých letech 18. století za předpokládané, i když nedoložené účasti J. B. Santiniho-Aichla. Za Schaffgotschů se Lázně Bělohrad úspěšně rozvíjely, napomohlo tomu i povolání osadníků z Horního Maršova, který taktéž patřil do rodového majetku. Mimo jiné proslul jako mecenáš umění, doložena je finanční podpora hudebním skladatelům a spolu s manželkou byl donátorem 5. kaple poutní cesty do Hájku.

Manželství uzavřel v roce 1697 s Marií Barborou Eliškou z Valdštejna (1675-1748) a měl s ní pět dětí. Synové Václav (1702-1752), Arnošt Vilém (1704-1766) a Josef Vilibald (1706-1772) zastávali úřady ve státní správě. +more Dcera Marie Barbora (1721-1789) se poprvé provdala za vzdáleného příbuzného Františka Gottharda Schaffgotsche (1711-1738) ze slezské rodové větve, jejím druhým manželem se stal hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic (1706-1784).

Reference

Literatura

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989 * Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904 (reprint 2000)

Jan Arnošt Antonín Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Čeští sudí Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 27. +more prosince Kategorie:Narození 1675 Kategorie:Úmrtí 9. července Kategorie:Úmrtí 1747 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Mecenáši Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Muži Kategorie:Prezidenti rady nad apelacemi Kategorie:Císařští komoří.