Schaffgotschové

Schaffgotschové, také někdy uváděni jako Šafgočové, jsou starobylý šlechtický rod německého původu, od 14. století usazený ve Slezsku. Pochází z oblasti Frank a původně se připomíná pod jménem Scof, respektive Schoff. Od německých jmen jejich nejstarších slezských sídel Kynast (=Chojnik) a Greiffenstein (=Gryf) vychází jejich šlechtická titulatura (hrabě Schaffgotsch, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu). V 17. století se rod rozdělil na českou a slezskou větev, oběma liniím patřil rozsáhlý majetek na polské a české straně Krkonoš. Obě větve dosáhly hraběcího titulu, ale zatímco význam české větve poklesl v 19. století, slezská linie si díky bohatství z těžby uhlí udržela vysoké postavení až do roku 1945.

Česká větev

Zakladatelem české větve byl válečný zbohatlík Jan Arnošt (1623-1695), který díky sňatkům i vlastními nákupy získal majetek v Čechách a v roce 1681 byl povýšen do hraběcího stavu. Dědičný hraběcí stav pro celou rodinu získal až v roce 1703 jeho synovec Jan Arnošt Antonín (1675-1747), který zastával vysoké úřady a byl nejvyšším purkrabím Českého království. +more V 18. století dosáhla česká větev svého vrcholu, patřil jim rozsáhlý majetek ve východních Čechách, členové rodu zastávali funkce ve státní správě a hodnosti v armádě. V církvi se uplatnili českobudějovický biskup Jan Prokop (1748-1813) a brněnský biskup Antonín Arnošt (1804-1870).

Zřícenina hradu Chojnik (Kynast) v Polsku Kvůli špatnému hospodaření i díky přecházení statků na spřízněné rody se majetek Schaffgotschů v Čechách začal rozpadat již koncem 18. +more století, posledním pozemkovým statkem v jejich vlastnictví byly Biskupice na Svitavsku. Jejich majitelem byl Jan Josef (1794-1874), který byl poslancem Moravského zemského sněmu a od roku 1861 i dědičným členem rakouské Panské sněmovny, v dalších generacích však Schaffgotschové v Českém království už nevlastnili žádný majetek. Posledním potomkem české větve byl Bedřich Karel (1905-1993), který žil v Rakousku.

Slezská větev

Ze slezské linie byl do říšského panského stavu povýšen Kryštof (1552-1601) v roce 1592, který vystavěl zámek Grodztwo v dolnoslezské Kamienné Góře. Jeho syn Jan Oldřich (1595-1635) vynikl za třicetileté války jako císařský generál, jako stoupenec Albrechta z Valdštejna byl však popraven v Řezně a byly mu zabaveny statky. +more Jeho syn Kryštof Leopold (1623-1703) dosáhl rehabilitace rodiny i navrácení majetku a z vděčnosti nechal postavit na Sněžce kapli sv. Vavřince. Později byl prezidentem zemské komory ve Slezsku, uplatnil se také jako diplomat a v roce 1700 získal český hraběcí titul. Nejvýznamnějším členem slezské větve byl umělecky založený kníže-biskup ve Vratislavi Filip Gotthard (1715-1795).

Hrabě Kryštof Leopold Schaffgotsch (1623-1703) Hmotné zázemí slezské linie bylo lepší než u českých Schaffgotschů, což dokládá výstavba monumentálního městského paláce ve Slezských Teplicích (1784-1788). +more Iniciátorem jeho vzniku byl Jan Nepomuk (1732-1808), který pro svůj rod získal dědičnou hodnost zemského hofmistra ve Svídnici, v 19. století jim připadlo i dědičné místo v pruské Panské sněmovně. Později slezští Schaffgotschové převzali jako dědicové uhelného magnáta Karola Godully rozsáhlé podnikatelské aktivity ve Slezsku. Společnost Gräflich Schaffgotsch’sche Werke zaměstnávala v uhelných dolech a továrnách přes pět tisíc dělníků. Vysoké výnosy z podnikání se také odrazily ve výstavbě dalších rodových sídel v 19. století. Na zámku Kopice a v městském paláci ve Slezských Teplicích žili Schaffgotschové do roku 1945, kdy jim byly majetky zestátněny, dnes potomci žijí v Německu a Rakousku.

Vývoj majetkových poměrů v Čechách a ve Slezsku

Městský palác Schaffgotschů ve Slezských Teplicích

Česká větev

Zakladatelem pozemkového vlastnictví v Českém království byl Jan Arnošt (1623-1695), který již v roce 1649 koupil statek Obědovice, po své druhé manželce Markétě Salomeně Bukovské pak v roce 1656 zdědil panství Sadová a Bílá Třemešná, později přikupoval i další menší statky (Sobětuchy, 1678). Kromě toho byl od roku 1663 majitelem domu č. +morep. 7 v Panské ulici v Praze (dnešní Kounický palác). Ačkoliv byl třikrát ženat, nezanechal potomstvo a ze svých statků vytvořil v roce 1686 rodinný fideikomis pro svého synovce Jana Arnošta Antonína (1675-1747).

Jan Arnošt Antonín sňatkem s Marií Barborou z Valdštejna připojil ke svým statkům Lázně Bělohrad a Horní Maršov. Zadlužení majetku dosáhlo v 18. +more století takové výše, že c. k. plukovník Jan Arnošt (1742-1825) musel požádat o zrušení fideikomisu a v roce 1786 prodal Sadovou a Bílou Třemešnou. Lépe se rodině dařilo na Horním Maršově, k němuž Josef Vilibald (1706-1772) přikoupil rozsáhlá krkonošská polesí až ke Sněžce. Tehdy došlo k úzkému propojení českých a slezských majetků, protože na polské straně Krkonoš se nacházelo nejstarší rodové sídlo hrad Chojnik.

Zámek v Lázních Bělohrad K dočasnému rozšíření rodového majetku ve východních Čechách došlo v roce 1813, kdy Jan František (1792-1866) převzal jako dědictví po matce z rodu Blümegenů panství Dolní Adršpach. +more To prodal již v roce 1820, ale další součást blümegenovského dědictví, Biskupice na Svitavsku, zůstalo majetkem jeho potomků do roku 1874, kdy sňatkem přešlo na rod Thurn-Taxisů. V 19. století došlo i ke ztrátě Horního Maršova, když Jan Josef (1741-1806) měl jen dcery a sňatkem jedné z nich přešel Horní Maršov s Bělohradem na rod Aichelburgů.

Slezská větev

Ze slezské linie pobýval na území dnešní České republiky vratislavský biskup Filip Gotthard (1715-1795), který učinil ze svého sídla v Javorníku centrum společenského a kulturního života. Jeho mladší bratr Antonín Gotthard (1721-1811) koupil v roce 1791 nedaleko od Javorníku statek Vlčice a na zdejším zámku pak jeho potomci sídlili až do roku 1921. +more Majetkem Antonína Gottharda a jeho syna Josefa byl krátce také honosný zámek Kravaře (1787-1815), který byl dočasně hlavním rodovým sídlem. Po prodeji Kravař přesídlila rodina Josefa Schaffgotsche na empírový zámeček Kociánka v Brně. Z finančních důvodů později došlo k pronájmu Kociánky Královopolské strojírně a nakonec k prodeji v roce 1914. V Brně se také nacházela rodinná hrobka Schaffgotschů, zanikla však v roce 1946 při stavbě železniční trati.

Filip Gotthard Schaffgotsch (1715-1795), kníže-biskup ve Vratislavi V dnešním Polsku byl nejstarším rodovým sídlem hrad Chojnik, od jehož německého názvu Kynast vycházel i jeden z rodových titulů (svobodný pán z Kynastu). +more V chojnickém podhradí vznikla významná památka na rod Schaffgotschů, monumentální barokní palác ve Slezských Teplicích, který nechal v letech 1784-1788 postavit Jan Nepomuk (1732-1808). Posledním významným stavebníkem z rodu Schaffgotschů byl Hans Ulrich (1831-1915), který se oženil s Johannou Gryczik von Schomberg-Godulla (1842-1910), dědičkou uhelného magnáta Karola Godully. Po Godullovi převzali Schaffgotschové podnikatelské aktivity v těžbě uhlí a vysoké výnosy umožnily Hansu Ulrichovi postavit novogotický palác v Kopicích a městský palác ve Vratislavi.

Dne 28. října 2019 díky společenské iniciativě pana Macieje Mischoka z Katovic a faráře Jarosława Szeląga z Kopic exhumovali celou rodinu Schaffgotschů Soubor:Wnętrze EDD. +morejpg|Interiér zrekonstruovaného Schaffgotschova mauzolea. www. mauzoleumKopice. pl . Po druhé světové válce byly Schaffgotschovy hrobky v Kopicích zničeny a těla znesvěcena. Teprve po přestavbě mauzolea v Kopicích mohli být důstojně pohřbeni.

Přehled rodových sídel v Českém království

Bílá Třemešná (1656-1786) * Biskupce (1811-1874) * Horní Maršov (1724-1829) * Hostinné (1758-1765) * Kravaře (1787-1815) * Lázně Bělohrad (1724-1818) * Sadová (1656-1786) * Vlčice(1791-1921)

Významné osobnosti rodu

Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch (1675-1747), nejvyšší purkrabí Českého království * Filip Gotthard Schaffgotsch (1715-1795), kníže-biskup vratislavský * Jan Prokop Schaffgotsch (1748-1813), biskup českobudějovický * Jan František Schaffgotsch (1792-1866), rakouský generál * Jan Josef Schaffgotsch (1794-1874), poslanec Moravského zemského sněmu * Antonín Arnošt Schaffgotsch (1804-1870), biskup brněnský

Literatura

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2010 * Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904 (reprint 2000)

Externí odkazy

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Slezské šlechtické rody