Kamienna Góra

Historie

Ruina zámku Grodztwo (2012) +morejpg|240px|náhled|vlevo'>Zámek Grodztwo (Kreppelhof) kolem roku 1850 Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla Rynek v zimě Radnice Židovský hřbitov První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže Boleslav II. Lehnický daroval benediktinům Opatovického kláštera, kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra městská práva, v letech 1334-1341 dostalo město mílové právo, právo vaření piva a obchodu se solí. Za husitských válek bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král Vladislav Jagellonský postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením.

Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna Marie Terezie musela město postoupit pruskému králi. Roku 1760 se zde odehrála jedna z bitev sedmileté války, nazvaná Pruské Thermopyly, protože skončila dílčím rakouským vítězstvím.

Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať Sędzisław-Lubawka, rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. +more Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem polské armády. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo.

Památky

Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali Schaffgotschové, v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. +more století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá * Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla - založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století * Kostel Panny Marie Růžencové - barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. kostelů milosti; uvnitř pozdně gotický oltář s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický * Radnice - renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu * Rynek - historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy * Židovský hřbitov - založen v 1. polovině 19. století * Železniční nádraží - novogotiská budova z roku 1869 * Obelisk z roku 1880 - památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813.

Rodáci

Carl Gotthard Langhans (1732-1808), architekt pruského klasicismu, mj. projektoval bažantnici zámku v hornoslezské Pštině * Gottfried Semper (1732-1808), architekt, historik a teoretik umění

Partnerská města

Ikast * Trutnov * Vierzon * Wolfenbüttel * Bitterfeld-Wolfen * Dvůr Králové nad Labem * Ščirec

Odkazy

Reference

Literatura

Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419-422, ISBN 3-422-03109-X

Externí odkazy

Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství Kategorie:Gmina Kamienna Góra Kategorie:Města v Euroregionu Nisa Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku