Jan Augusta

Jan Augusta (1500, Praha - 13. ledna 1572, Mladá Boleslav) byl literárně činný kněz a biskup Jednoty bratrské.

Život

Pocházel z rodiny pražského kloboučníka Augusty, který byl utrakvistického vyznání, a vyučil se otcovu řemeslu. Z rozčarování nad poměry v církvi podobojí se v době svého mládí během pobytu v Táboře, kam se dostal vandrem jako řemeslník, načas přidal k sektě tzv. +more mikulášenců, ačkoliv nadále zůstal ve spojení s utrakvistickými kněžími, od nichž přijímal svátosti. Na doporučení jednoho z nich se nakonec obrátil k Jednotě bratrské, do níž v roce 1524 vstoupil. Pobýval nejprve u Lukáše Pražského v Mladé Boleslavi a po určitý čas také v Turnově. V roce 1529 se stal jáhnem, r. 1531 byl v Brandýse nad Orlicí ordinován knězem a ustaven správcem sboru v Benátkách nad Jizerou. Již v roce 1532 byl zvolen do úzké rady a 1537 biskupem. Oba tyto úřady vykonával do roku 1548 jako správce sboru v Litomyšli, který převzal po svém předchůdci Vavřinci Krasonickém. V roce 1547 se stal po smrti Jana Roha prvním mezi bratrskými biskupy, tzv. biskupem-sudím.

V Litomyšli, odkud Augusta pečoval o bratrské sbory v celých východních Čechách, naplno rozvinul své představy o sbližování Jednoty s utrakvisty, jež se snažil přimět ke vzájemné spolupráci, a také s postupující evropskou reformací. Korespondoval si s Martinem Lutherem, do Wittenbergu vysílal k rozhovorům s reformačními teology bratrské kněze a ke studiu na tamní univerzitě budoucí bratrské duchovní. +more Později se mu tyto kontakty staly osudnými. Jeho motivací bylo vyvést Jednotu z pozice pronásledované sekty, postavené mimo zákon. V jeho době sílila angažovanost významnějších členů Jednoty ve společenském a politickém životě a rozrůstala se skupina bratrské šlechty, která na svých panstvích umožňovala zakládání nových sborů. Jen velmi pozvolna se však v Jednotě měnil vztah k vyššímu vzdělání a k přijímání nových trendů (reformační humanismus), které zcela ovládly protestantské školství v jiných částech Evropy.

Po porážce prvního protihabsburského povstání a po obnovení Svatojakubského mandátu krále Vladislava Jagellonského proti pikartům byl Augusta 25. +more dubna 1548 z rozkazu krále Ferdinanda I. litomyšlským královským hejtmanem Sebastianem von Schönaichem zatčen, uvězněn a na Pražském hradě podroben mučení. Hlavním důvodem tohoto postupu bylo obvinění ze spiknutí se saským kurfiřtem Janem Fridrichem I. proti českému králi. Toto podezření bylo založeno na Augustových kontaktech s wittenberským reformačním centrem, avšak ani během mučení se k žádné činnosti proti králi nepřiznal. Poté, co se odmítl zřeknout svého vyznání a přestoupit ke straně podobojí nebo pod jednou, byl na 16 let uvězněn na královském hradě Křivoklátě. Jeho tamní osudy literárně vylíčil Augustův spoluvězeň a bratrský kněz Jakub Bílek.

Zatímco v prvních měsících vězení žili Augusta s Bílkem v dosti nuzných podmínkách, později jim bylo uleveno a byli přemístěni do obyvatelnějších prostor. Vedení Jednoty dokázalo prostřednictvím osob z hradního personálu i přes občasné výpadky s Augustou udržovat kontakt a zásobovat jej písařskými potřebami a knihami. +more Za těchto podmínek Augusta mohl navázat i na svoji dřívější literární činnost a zajistit z křivoklátské internace vydání některých svých spisů tiskem. Zároveň vzniklo mezi ním a vedením Jednoty napětí, neboť Augusta nebyl ochoten bez své účasti povolit volbu a svěcení nových bratrských biskupů. K tomu nakonec v letech 1553 a 1557 i přes jeho odpor došlo. Na začátku 60. let 16. století bylo Augustovi nabídnuto propuštění výměnou za jeho přestup k církvi podobojí. Zatímco vedení Jednoty tuto možnost vyloučilo, Augusta po delší době váhání a hledání vhodných formulací deklarace, kterou by se přiznal k utrakvistům, přijal. Jednota jej v reakci na tento krok vyloučila ze svých řad, ale po jeho propuštění z internace v roce 1564 a po vzájemném vyjasnění stanovisek jej opět přijala a navrátila mu i biskupský úřad.

Augustovo další působení v Jednotě poznamenaly nové konflikty, které vyplývaly z řady nedorozumění s novou generací bratrských biskupů. Z dochovaných pramenů je také zřejmé, že Augusta jevil malou ochotu podřizovat se kolektivnímu rozhodování úzké rady a jednal samostatně. +more Rozpory se projevily například v postoji k jiným konfesním skupinám. Zatímco vedení Jednoty během doby Augustova věznění opustilo dřívější tendence ke spolupráci s utrakvisty a vědomě posilovalo svou identitu v konfrontaci s jinými nekatolickými proudy, zejména luterány, Augusta se nadále snažil orientaci na utrakvisty prosazovat. Napětí přerostlo v otevřený konflikt, při němž byl Augusta na počátku 70. let 16. století zbaven biskupského úřadu a tím i veškerého vlivu v Jednotě. Jeho přání spojit různé proudy české reformace byly částečně naplněny tři roky po jeho smrti politickými událostmi motivovaným sepsáním České konfese, na jejímž vzniku se podíleli utrakvisté inspirovaní evropskou reformací a s určitými výhradami i zástupci Jednoty bratrské.

Dílo

Většina Augustových literárních děl vznikla během jeho působení v Litomyšli, kde byla některá z nich Alexandrem Oujezdeckým vytištěna. Augusta napsal řadu zejména obranných spisů, ale i vášnivých a často nevybíravých polemik.

* Rozmlouvanie jednoho muže učeného, čest a rozkoš světa viece nežli Boha milujícieho, druhého neučeného, ačkoli sedlského, však Boha a spasenie znajícího člověka (tisk 1532, podruhé ve 2. pol. +more 16. stol. ). Spis byl zaměřen na čtenáře církve podobojí a je svědectvím o Augustově kladném vztahu k Lutherově reformaci. Ústřední téma představuje důkaz, že člověk může dojít jistoty spasení cestou pokání a víry. * Kniežka tato bez titule jest o tomto: Jestli to pravda, by to člověk jistotně věděti mohl, že spasen bude (tisk 1534, podruhé 1535, potřetí v 80. letech 16. století). Spis je znám také pod názvem O jistotě spasení. Augusta se v něm obrací na (novo)utrakvistickou veřejnost, zejm. laiky, za účelem sblížení Jednoty s utrakvistickou církví. Věnuje se zde zvláště rozboru otázky jistoty spasení, vycházející z Lutherova učení, jež má být Jednotě i utrakvistům společná. * Kázání o stavu manželském (1535, rkp. ). Pojednání o záležitostech rodinného života vzniklo pod patrným vlivem Lutherových myšlenek. Od jiných bratrských projevů se liší tím, že nemluví jen o povinnostech v rodině, ale i o radosti, kterou křesťan smí a má mít ze své manželky a ze svých dětí. * Pravidlo těch, jenž sbory Páně navštěvují a k nim dohlídají (1537, rkp. ). Příručka pro bratrské biskupy k provádění vizitací ve sborech. * O závazcích křesťanských zákona Kristova (tisk 1540 nedochován). Psaný na žádost mydláře Řehoře z Nového Města na Moravě, určený pro úzký kruh bratří a jejich přátel. * Kázanie o ustavenie na biskupstvie svatého Matěje miesto Jidaše (tisk 1540). Kázání, přednesené 20. června 1540 v Mladé Boleslavi při ordinaci nových bratrských kněží. Augusta v něm obhajuje platnost bratrského kněžství: jeho apoštolská povaha není vázána na posloupnost vnějšího obřadu. Augusta líčí také volbu prvních kněží ve Lhotce u Rychnova nad Kněžnou v roce 1467. * Ohlášenie a ozvánie Jana Augusty proti té knížce kněžské pod titulem kněze Petra, faráře v Zásadí u Litoměřic vydané (tisk 1541). Polemický spis proti utrakvistickému faráři Petrovi ze Zásadí. * Zrcadlo kněžské Doktora Martina Luthera (tisk 1542). Překlad části spisu Martina Luthera Wider Hans Worst. Publikace tohoto spisu měla za následek vydání zatykače na Jana Augustu. * Pře Jana Augusty a kněžstva kališného, od něho samého věrně a právě sepsaná, všem vuobec k soudu podaná (tisk 1543). Veřejná polemika s utrakvisty, rozdělená do šesti artikulů. Augusta hájí (také s použitím Lutherovy argumentace) bratrské kněžství. * Svědectvie pobožné o urozené paní Justyně z Kunštátu, paní manželce urozeného pana, pana Bohuše Kostky z Postupic a na Litomyšli, učiněné v zboru litomyšlském (tisk 1544). Pohřební kázání nad ženou majitele litomyšlského panství. * O vyobcování dvou osob hřiešných ze zboru litomyšlského stalém skrze Jana Augustu (tisk 1544). * Umění práce díla Páně služebného, dary a milostmi od Krista Pána služebníkuom od něho poslaným, danými a svěřenými k vzdělání svatých v jednotu těla jeho v obnovení jich (1550, tisk 1560). Anonymní spis, jehož autorem je s největší pravděpodobností Augusta, jenž jej sepsal během svého křivoklátského věznění. Jde o příručku praktické teologie, zejména pastýřské péče, k níž dává zevrubný, s osobní vřelostí psaný návod. Svým osobním tónem a svěží životností příručka kontrastuje zejména s obsáhlými, místy až těžkopádnými „Zprávami kněžskými“ Lukáše Pražského. * Registrum piesní bratřie sjednocený, obnovený u vieře apoštolské, k zpievání přes celý rok (1558, rkp. ). Liturgická příručka, je soupisem písní, které se mají zpívat při bratrských nedělních a svátečních bohoslužbách. * Mezi lety 1560-1561 Augusta sepsal celou řadu menších teologických pojednání v souvislosti s nabídkou přestupu k církvi podobojí. Dochovaly se v rukopisné podobě ve sbírce Acta Unitatis Fratrum. * Písně bratra Jana Augusty, kteréž dělal u vězení (1562, rkp. ) * Smysl a úmysl Kristuov jeho vlastní o svátosti večeře jeho (1562, rkp. ). Tříbení Augustových teologických názorů na Večeři Páně v době, kdy probíhalo jednání o jeho přestupu k podobojím za účelem propuštění z křivoklátského vězení. * Summovník (tisk ze začátku 70. let 16. století). Soubor kázání na celý rok na biblické texty vybrané k výkladu Apoštolského vyznání. Další z děl, které Augusta sepsal během křivoklátské internace. Tisk třetího dílu byl vedením Jednoty zastaven. * V roce 1571 Augusta podal návrh reformy pražské konzistoře podobojí, v níž měla být zastoupena také Jednota bratrská. Dílo zůstalo v rukopise, který se zřejmě záhy ztratil. * Augusta byl autorem velkého množství duchovních písní, překládal také písňové texty Martina Luthera. Byly otištěny již v Rohově kancionále z roku 1541, do Šamotulského kancionálu jich bylo přejato kolem sto padesáti. Dvě jeho písně v německém překladu jsou otištěny ve zpěvníku Michaela Weisseho. Mezi nejznámější Augustovy texty patří Vítej, Jezu Kriste, Aj, jak jsou milí tvoji příbytkové či Pane Ježíši Kriste. * Dochovaly se také některé Augustovy dopisy, např. Martinu Bucerovi a Janu Kalvínovi ze 40. let 16. století, listy, jimiž povzbuzoval bratrské sbory i jednotlivce během pronásledování v roce 1547 a listy Janovi z Pernštejna, Jindřichovi z Plavna a Václavovi z Ludanic, jimiž se obhajoval před nařčením ze spiknutí proti českému králi. Dochovaly se též některé jeho dopisy psané z křivoklátského vězení.

Janu Augustovi jsou někdy připisována díla, u nichž se jeho autorství s různou mírou pravděpodobnosti pouze předpokládá. Některá jsou mu připsána zcela bezdůvodně, jako např. +more Rechenschafft des Glaubens, der dienst unnd Ceremonien der brüder in Behmen und Mehrern. Froschouer. (tisk Zurich 1532).

Odkazy

Poznámky

Edice

BEDNÁŘ, František (ed. ). +more Jakub Bílek: Jan Augusta v letech samoty. 1548-1564. Praha 1942 * BEDNÁŘ, František (ed. ). Jan Augusta: Umění práce díla Páně služebného. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída pro filosofii, historii a filologii (1941), č. 2 * FIEDLER, Joseph (ed. ). Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 257-258 (životopis Jana Augusty v bratrském Nekrologiu) * GINDELY, Anton (ed. ). Dekrety Jednoty bratrské. Praha 1865 (podle rejstříku) * HALAMA, Ota - MAREK, Jindřich (ed. ), Smrt a pohřby bratrské šlechty v polovině 16. století. In: Martin Wernisch (ed. ). Unitas Fratrum 1457-2007. Jednota bratrská jako kulturní a duchovní fenomén. Praha 2009 (Studie a texty Evangelické teologické fakulty, sv. 15. 2), 146-164 (edice spisu Svědectvie pobožné o urozené paní Justyně z Kunštátu) * KÖPL, Karel (ed. ). Nové zprávy o Janu Augustovi a jiných vězních na Křivoklátě, z let 1549-1556. In: Sborník historický 3 (1885), 366-368 * MÜLLER, Joseph Theodor (ed. ). Die Gefangenschaft des Johann Augusta, Bischofs der böhmischen Brüder 1548 bis 1564 und seines Diakonen Jakob Bilek von Bilek selbst beschrieben. Leipzig 1895.

Literatura

[url=://www. etf. +morecuni. cz/sat/aktualne. html) * LANDOVÁ, Tabita. Lekcionář Jana Augusty a jeho role v bratrském sporu o perikopy. Listy filologické 135 (2012), 333-365. * LANDOVÁ, Tabita. Liturgie Jednoty bratrské (1457-1620). Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2014, 124-146. * LANDOVÁ, Tabita. Zjevná a skrytá skutečnost. Pojetí církve Kristovy u Jana Augusty. Listy filologické 140 (2017/3-4), 375-405. * LARANGÉ, Daniel S. Kazatelské umění jako literární odkaz Jednoty bratrské. Jan Augusta - Jan Blahoslav - Jan Amos Komenský. In: Martin Wernisch (ed. ). Unitas Fratrum 1457-2007. Jednota bratrská jako kulturní a duchovní fenomén. Praha 2009 (Studie a texty Evangelické teologické fakulty, sv. 15. 2), 101-121 * [[Masarykův slovník naučný][František Michálek Bartoš|BARTOŠ, František Michálek]]. Nové rukopisy „Života Augustova“ a otázka, od koho pochází. In: Reformační sborník 5 (1935), 97-98 * BAŤOVÁ, Eliška. Koncepce liturgického roku v hymnologické činnosti Jana Augusty. In: Hudební věda 49 (2012), č. 1-2, 33-44 * BAŤOVÁ, Eliška. Augustovo Registrum aneb Zpráva, co se kdy a o čem čísti má a jeho kontext: nové pohledy. In: Petr Hlaváček (ed. ). O Felix Bohemia. Studie k dějinám české reformace. Praha 2013, 195-213 * BEDNÁŘ, František (ed. ). Zwei Versuche der alten Brüderunität um einen Aufbau der praktischen Theologie im 16. Jahrhundert. Theologische Zeitschrift (Basel) 8 (1952), 357-385 * BERÁNEK, Karel. K pobytu Jana Augusty u Jezuitů r. 1561. K věrohodnosti Bílkova spisu. Listy filologické 83 (1960), 333-336 * ČAPEK, Jan Blahoslav. Rozpornost osobnosti Jana Augusty. Z kralické tvrze 6 (1972-1973), 10-18 * DITTMANN, Robert. Textologie perikop Augustova Summovníku. In: Jan Augusta. Nové texty - nové perspektivy. Studie a texty Evangelické teologické fakulty 28 (2017/1), 57-80 * DVORSKÝ, František. Jan Augusta. Časopis Musea Království českého 52 (1878), 295-296 * * HALAMA, Jindřich. Teologie manželství u Jana Augusty. In: Jan Augusta. Nové texty - nové perspektivy. Studie a texty Evangelické teologické fakulty 28 (2017/1), 5-14. * JUST, Jiří. Summovník Jana Augusty a jeho dochování. Příspěvek k tématu bratrské knižní kultury a k možnostem jejího dalšího výzkumu. In: Jan Augusta. Nové texty - nové perspektivy. Studie a texty Evangelické teologické fakulty 28 (2017/1), 41-56. * KUBANOVÁ, Kateřina. Augustův Summovník a jeho grafická podoba. In: Jan Augusta. Nové texty - nové perspektivy. Studie a texty Evangelické teologické fakulty 28 (2017/1), 81-88 * LANDOVÁ, Tabita. Augustovo Umění práce díla Páně služebného. K interpretaci a otázce adresáta prakticko-teologického spisu. In: Jan Augusta. Nové texty - nové perspektivy. Studie a texty Evangelické teologické fakulty 28 (2017/1), 15-39. (Dostupné online:[/url]]. Sv. 1. Praha 1925, 315 * MLADĚJOVSKÁ, Aneta. Druhý život Augustových písní v katolických a evangelických kancionálech 16. -18. století. In: Jan Augusta. Nové texty - nové perspektivy. Studie a texty Evangelické teologické fakulty 28 (2017/1), 89-109 * NEBESKÝ, Václav Bolemír. Písně bratra Jana Augusty, kteréž dělal ve vězení. Časopis Českého museum 19 (1845), 595-604 * NODL, Martin. Utrakvismus a Jednota bratrská na rozcestí. Dobový kontext náboženské konverze Jana Augusty. Marginalia historica 4 (1999), 137-154 * ODLOŽILÍK, Otakar. Two Reformation Leaders of the Unitas Fratrum. Church History 9 (1940), 253-263 * * Ottův slovník naučný. Sv. 2. Praha 1889, s. 1034-1036. [url=https://archive. org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n1097/mode/1up]Dostupné online[/url] * SCHULZ, Václav. Jak byl Jan Augusta, biskup Bratří Českých, na Křivoklátě vězněn. Časopis Musea Království českého 73 (1899), 77 * SCHULZ, Václav. Bratr Jan Augusta a Jiřík Sádovský ze Sloupna. Časopis Musea Království českého 74 (1900), 80-83 * SMOLÍK, Josef. Jan Augusta na Křivoklátě. Středočeský sborník historický 8 (1973), č. 1, 167-180 * SMOLÍK, Josef. Jan Augusta.

Externí odkazy

[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Jan+Augusta+1500-1572&type=AllFields&submit=Hledat]Jan Augusta v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * [url=http://libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=1&name=Augusta+Jan]Jan Augusta[/url] v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 * [url=http://www. rozhlas. cz/toulky/vysila_praha/_zprava/1233359]Jan Augusta[/url] v pořadu Českého rozhlasu 2 Toulky českou minulostí * [url=http://www. getsemany. cz/node/695]Jan Augusta[/url] na stránkách Getsemany *.

Kategorie:Čeští teologové Kategorie:Protestantští teologové Kategorie:Čeští protestantští duchovní Kategorie:Jednota bratrská Kategorie:Biskupové Jednoty bratrské Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 1500 Kategorie:Úmrtí 13. +more ledna Kategorie:Úmrtí 1572 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Mladé Boleslavi Kategorie:Duchovní z Litomyšle Kategorie:Lidé z Křivoklátu Kategorie:Umělci z Litomyšle.