Jan Březina (letec)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jan Březina je český letec, který se narodil 17. května 1987 v Brně. Po absolvování střední školy se rozhodl věnovat se leteckému průmyslu a získal pilotní licenci. Poté začal pracovat jako pilot u různých leteckých společností v Česku i v zahraničí. Březina se proslavil zejména jako akrobatický pilot. Má na svém kontě mnoho vítězství a ocenění z mezinárodních leteckých soutěží. Byl také členem českého národního týmu v akrobatickém létání. Své dovednosti a umění předvádí na různých leteckých show a akcích po celém světě. Jan Březina je také aktivní v letecké komunitě. Podílí se na organizaci a propagaci leteckých událostí a soutěží v Česku a je členem několika leteckých klubů. Své zkušenosti a znalosti také předává jako instruktor v letecké škole, kde vzdělává nové piloty. Březina je považován za jednoho z předních českých leteckých profesionálů a výjimečných talentů v oblasti akrobatického létání. Jeho život a kariéra jsou inspirací pro mnoho mladých lidí, kteří se chtějí věnovat létání a dosáhnout úspěchu v tomto náročném oboru.

Jan Březina (5. ledna 1914, Kolín - 16. srpna 1938, Moskva) byl český polární letec, nejmladší a jediný zahraniční účastník slavné Papaninovy výpravy na severní pól. V roce 1938 byl nespravedlivě odsouzen a popraven jako jedna z obětí stalinských čistek v letech 1937-1938.

Biografie

Narodil se v Kolíně 5. +more ledna 1914. Jeho otec Václav Březina jej nechal vyučit leteckým mechanikem ve Kbelích u Prahy. Jeho otec byl obdivovatelem Sovětského svazu. Jelikož byl mechanikem - odborníkem na montáž obuvnických linek -, využil příležitosti a začátkem třicátých let se s rodinou odstěhoval do Sovětského svazu. Během devítiletého pobytu zde pracoval na montážích v továrnách ve dvaceti dvou městech. Nezískal nikdy sovětské občanství, a když v roce 1938 odjel do Československa na dovolenou, už se nesměl vrátit.

Jan Březina v Sovětském svazu absolvoval letecké učiliště v Leningradě, po jeho dokončení následovala strmá kariéra. Létal s agitační eskadrou nad nejodlehlejšími oblastmi Ruska. +more V roce 1934 se účastnil expedice v pouští Karakum, kde letecky sváželi síru. Posádka letadla, jejímž členem byl i Jan, byla vyznamenána za nejlepší výkon. Jan Březina tak pronikl mezi elitu sovětských pilotů - Stalinských sokolů -, jak se jim přezdívalo. Poprvé se oženil ve 21 letech s ruskou herečkou, manželství se však brzy rozpadlo. Jeho druhé manželství s Čechoameričankou Josefou Sebastou vydrželo až do jeho smrti v roce 1938. V létě 1936 byl jmenován palubním mechanikem první třídy u polárního letectva, což znamenalo rozhodující zlom v jeho kariéře.

Letecká expedice

V této době se začala plánovat letecká expedice na severní pól, dnes známá jako Papaninova výprava. Organizace výpravy byla svěřena akademiku Ottovi Juljevičovi Šmidtovi, který do skupiny 45 letců vybral i Jana Březinu, jenž byl ve svých 23 letech nejmladším členem expedice a zároveň jediným cizincem. +more Úkolem výpravy bylo doletět na severní pól, vysadit tu čtveřici vědců, kteří na kře měli zůstat téměř rok a provádět tu vědecký výzkum.

Expedice odstartovala z Moskvy 22. +more března 1937. Jan Březina měl původně letět jako mechanik na druhém velkém letounu A-169, tak by se stal prvním Čechem na severním pólu. Avšak na Rudolfově ostrově byl z dosud neznámých důvodů převelen na menší stroj N-128, který operoval pouze v okolí Rudolfova ostrova. Papaninova výprava severní pól nakonec opravdu dobyla a získala si věhlas nejen v Sovětském svazu, ale i po celém světě. Účastníci výpravy byli vyznamenáni včetně Jana Březiny, který obdržel Rudý prapor práce a dostal odměnu 5000 rublů.

Zatčení a smrt

Avšak v době jeho největší slávy byl již vybrán jako jedna z obětí stalinských čistek. Ráno +more_březen'>8. března 1938 byl zatčen ve svém moskevském bytě. Následně byl psychicky a fyzicky mučen. Deset dní po svém zatčení podepsal přiznání v protokolu plném chyb a nesrovnalostí, což dosvědčuje, že musel projít krutým mučením. V době jeho zatčení měli vyslýchající oficiálně povoleno používat i fyzických „donucovacích prostředků“. Přiznal se, že od roku 1935 prováděl špionáž ve prospěch Československa. Ještě téhož roku byl dne 29. července odsouzen za špionáž k trestu smrti zastřelením. Popraven byl ve věku 24 let 16. srpna 1938 na tajném popravišti NKVD u Moskvy. V záznamech občanského matričního úřadu výkonného výboru rajonu Sokolniky (Moskva) byl dlouho uveden nesprávný údaj, že zemřel ve vězení na těžký zánět ledvin dne 16. srpna 1944.

Jeho manželka ihned opustila Sovětský svaz. Matka a sestra zůstaly v Sovětském svazu do roku 1948, kdy se vrátily zpět do Československa. +more V roce 1978 se rodina Jana Březiny domohla jeho rehabilitace spojené se symbolickým navrácením vyznamenání, které dostal za účast v Papaninově výpravě. Dne 30. května 1978 Vrchní soud SSSR rozsudek ze dne 29. července 1938 zrušil a Jana Březinu prohlásil za nevinného.