Jan Czam

Jan Czam z Luxemburku byl 26. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1407-1415.

Život

Probošt Jan Czam byl cizincem, jak naznačuje jeho jméno a také používaný přídomek „z Luxemburku“. Dokumenty o tomto proboštovi jsou jen velice torzovité, takže nelze blíže poznat období jeho činnosti na proboštství v Litoměřicích. +more Jisté je, že Jan Czam přišel do Čech již dříve. Jako první jeho obročí se uvádí funkce kanovníka-kustoda vyšehradské kapituly. Zde brzy povýšil na kapitulního děkana vyšehradského Dá se předkládat, že litoměřickým proboštem se stal po smrti probošta Viléma Zajíce z Házmburku na konci roku 1406. Jmenování Jana Czama litoměřickým proboštem potvrzuje jeho konfirmace arcibiskupským oficiálem dne 18. ledna 1407.

Blíže neznámý duchovní Mikuláš Predler z Kouřimi daroval litoměřickému proboštství vinici pod kaplí svatého Mikuláše při cestě na Radobýl. Jan Czam měl však ještě v době, kdy sloužil na +more_Petra_a_Pavla_na_Vyšehradě'>Vyšehradě jako kapitulní děkan, mnohé spory a byl dokonce obviněn, že hodnost získal protiprávně. Tehdy rezignoval na svou funkci, dostal však od papeže Bonifáce IX. (1389-1404) dne 15. ledna 1401 indult (poshovení), aby počkal, než bude právoplatně nově dosazen jako kapitulní děkan. Když se Czam stal litoměřickým proboštem, obviňovalo ho více vyšehradských vikářů z trestných činů, které však 7. března 1407 arcibiskupský pražský soud v čele s proboštem Václavem prohlásil za urážku na cti a žaloba byla proto zamítnuta. Zdá se víc než jisté, že Jan Czam byl muž, který těžko vycházel jak s duchovními, tak i s měšťany a poddanými. Dosvědčuje to například spor s některými měšťany a rybáři z Litoměřic. Bohužel není znám důvod sporu, ale měšťané a poddaní byli obžaloby zproštěni.

Spory měl probošt i se členy vyšehradské kapituly. Dlouhotrvající spor vedl o tzv. +more obedience (slib poslušnosti) v Pokraticích a Žitenicích. Spor byl ukončen až 6. června 1411 jmenovaným soudním rozhodčím Mikulášem Ubaldinim, arcijáhnem z Přerova. V následujícím roce bylo nově upravenou listinou rozhodnuto, podle starší listiny téhož typu sporu, prohusitskému vikáři nově upravit jeho postavení. Obdržel právo, že v chóru může sedět hned za kanovníky u volného stolu. Má právo držet sluhu a proboštského koně, desátek z Křešic a každoročně obdrží dvě kopy grošů. Probošt Czam využil proboštského jména na prezentaci jmenováním pro farnosti Slatinu a plebánii v klášterním kostele (není blíže jmenován) v Litoměřicích roku 1408, pro kostel sv. Jana Křtitele 1413, Zlatníky 1414, Křešice 1415 aj. Kdy probošt Czam zemřel či odešel, není z dokumentů známo.

Odkazy

Literatura

BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 40. +more * MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, s. 32-33.

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20140606205110/http://www.litomerice-info.cz/cz/mesto-litomerice/vyznamni-rodaci/probosti/]Litoměřičtí proboštové[/url]

Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Probošti Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly Kategorie:Muži