Jan IV. z Pernštejna

Portál kostela v Doubravníku, místa posledního odpočinku Jana z Pernštejna Perštýnská ulice, pardubická „královská cesta“ k zámku Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý (14. listopadu 1487 - 8. září 1548 Hrušovany u Brna) byl moravský a český šlechtic a vůdce české stavovské nekatolické opozice. Opakovaně zastával úřad moravského zemského hejtmana a v letech 1537-1548 byl kladským hrabětem.

Bohatství a moc

Jan z Pernštejna byl starším synem Viléma II. +more z Pernštejna, bratr Vojtěchův, po otci dědicem moravských statků. Ve svých devatenácti letech se stal nejvyšším komorníkem zemského soudu v Brně a krátce poté moravským zemským hejtmanem. Před rokem 1521 sídlil na hradě Tovačově, který dal opevnit a po němž se psal jako „Jan z Pernštejna na Tovačově. “ Po smrti svého otce se začal titulovat jako „Jan z Pernštejna na Helfštejně. “ Hrad Helfštejn se stal jeho hlavním sídlem, i když jako reprezentativní moravské sídlo nechal Jan zbudovat v letech 1522 až 1526 zámek v Prostějově. Stavební činnost rozvíjel i na svém rodovém hradě Pernštejně, který doznal raně renesančních přístaveb. Před hrozícím tureckým nebezpečím nechal ještě více opevnit hrady Helfštejn, Židlochovice, Tovačov a další. V letech 1528-1538 byl poručníkem těšínského knížete Václava III. Adama, kterého v roce 1525 na fryštátském zámku zasnoubil se svou dcerou Marií. Fakticky tak v tomto období vládl Těšínskému knížectví, ale vládu přesunul z Těšína do pohodlnější rezidence ve Fryštátě (dnes Karviná).

Soubor:Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna, rok 1543, líc. jpg|Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), lícní strana Soubor:Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna, rok 1543, rub. +morejpg|Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), rubní strana s erbem a opisem IOHANNES BARO A PERNESTAIN.

Proti turecké expanzi

Podílel se význačně na formování silné moravské zemské hotovosti proti Turkům, která však k bitvě, vedené králem Ludvíkem Jagellonským roku 1526 u Moháče nedorazila včas, což také částečně přispělo k porážce a smrti českého krále. Jan si to po zbytek života vyčítal.

Po smrti bratra Vojtěcha z Pernštejna 1534 převzal Jan i česká panství. V roce 1537 půjčil panovníkovi značnou finanční hotovost a za to převzal do zástavy kladské hrabství i s mincovnou, v níž od roku 1540 razil nevládní stříbrné tolary a zlaté dukáty. +more Stal se zdaleka nejbohatším magnátem v zemi. Byl jednou z vůdčích osobností české stavovské opozice a stál v čele české novoutrakvistické šlechty, hlásící se k reformaci luterského typu. Kolem roku 1543 byl mluvčím skupiny šlechty a duchovenstva, která usilovala o sjednocení nekatolíků v jednu zemskou církev. Chtěl tak sjednotit síly k obraně země proti tureckému nebezpečí. Král Ferdinand I. v tom ale viděl snahu podlomit úsilí o centralizaci moci a rekatolizaci a jednotnou reformační církev odmítl. Jan vedl mnoho politických jednání, z nichž řada se konala na pardubickém zámku. Těmito politickými a církevně společenskými aktivitami se vysvětluje, proč Jan z Pernštejna nechal na pardubickém zámku sál zvaný Mázhaus vyzdobit, ve světské stavbě nezvykle, nástěnným obrazem s náboženským motivem podle Lucase Cranacha st. , představujícím antitezi Starého a Nového Zákona.

Kostel a rodinná hrobka v Doubravníku

V letech 1535-1557 nechal Jan vybudovat v Doubravníku kostel Povýšení svatého Kříže. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. +more Jedná se o honosný kostel, při jehož stavbě se nešetřilo mramorem.

Přestavba města Pardubic

Když město Pardubice roku 1538 vyhořelo, pomohl je znovu vybudovat v tehdy nastupujícím renesančním slohu v nádherné rezidenční poddanské město. Domy byly zvýšeny o další patro a štíty nově upraveny a vyzdobeny. +more Ostění oken byla provedena po italském vzoru ze zdobných terakotových prefabrikátů. Tehdy se po Čechách říkalo „skví se jako Pardubice“.

Závěr života a skon

Ke konci života se dostal do finančních obtíží způsobených vysokou daňovou zátěží a snahou i nad její rámec půjčkami finančně pomoci králi při obraně proti Turkům.

Své poslední dny trávil v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde 8. září 1548 zemřel. +more Před smrtí údajně svým synům řekl, ať nikdy neprodávají hrad Pernštejn, kolébku jejich rodu. 12. září bylo jeho tělo převezeno na zámek v Židlochovicích a odtud přes Brno do Doubravníku, kde byl pohřben do rodinné hrobky.

Soubor:2012 Karwina, Frysztat, Pałac 03. jpg|náhled|V letech 1528-1548 bylo Janovo těšínské sídlo na Fryštátském hradě Soubor:Jan z Pernštejna +1548. +morejpg|náhled|Jan z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského Soubor:.

Reference

Literatura

Externí odkazy

http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html

Kategorie:Pernštejnové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Kladská hrabata Kategorie:Moravští zemští hejtmani Kategorie:Moravští komorníci Kategorie:Regenti Kategorie:Lidé z Prostějova Kategorie:Narození v roce 1487 Kategorie:Narození 14. +more listopadu Kategorie:Narození v Moravském Krumlově Kategorie:Úmrtí v roce 1548 Kategorie:Úmrtí 8. září Kategorie:Úmrtí v Hrušovanech u Brna Kategorie:Pohřbení v klášteře Doubravník Kategorie:Muži.