Jan Jiří Grasel

Johann Georg Grasel (4. dubna 1790, Nové Syrovice u Moravských Budějovic - 31. ledna 1818, Vídeň, popraven), česky též Jan Jiří Grasel, byl loupežník a vrah, který působil na pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Rakouska.

Život

Grasel pocházel z rodiny pohodného (rasa), což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání. Z důvodů všeobecného vyčlenění z venkovské selské společnosti se rasové stýkali s tuláky a zloději. +more Sami si také nezřídka dopomáhali krádežemi. Grasel byl veden k loupežnému řemeslu už svým otcem. Jeho odvaha z něj učinila brzy nebezpečného zločince a na jeho dopadení byla vypsána odměna.

K jeho chycení se nabídl muž jménem David Mayer, který se za pomoci bývalé Graslovy milenky (Grasel měl úspěch u žen) vetřel do jeho blízkosti a nabídl, že mu dopomůže k útěku do Slezska. Grasel nabídku přijal a padl přímo do Mayerem připravené pasti. +more Byl chycen roku 1815. Soudní proces, ve kterém byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží, trval téměř tři roky. Když byl roku 1818 popraven na vídeňském náměstí a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil prý: „Ježiš, tolik lidí. “ To měla být jeho poslední slova.

Legenda

Chycená Graselova parta na litografii Adolfa Friedricha Kunike. +moreOkolo Grasla vyrostla brzy po jeho smrti rozsáhlá legenda. V Rakousku je díky mnoha románům, písním a lidovým pověstem znám jako šlechetný loupežník, který bohatým bral a chudým dával. Podobné pověsti byly tradovány též na jižní Moravě, a v jižních Čechách, ale převážně mezi německým obyvatelstvem.

V českém jazykovém prostředí byla jeho pověst zpočátku spíše opačná. Právě proto se v češtině jméno Grasel v počeštěném tvaru „grázl“ používá jako nadávka k označení člověka lumpa, lotra, zloděje, násilníka, hrubiána či dokonce vraha.

Nejpozději po druhé světové válce se však postupně začal stávat populárním i v českém jazykovém prostředí. Po Graselovi byly pojmenovány některé terénní útvary a přírodní lokality. +more Graselův příběh zpracovává třetí epizoda českého seriálu Slavné historky zbojnické (1985); Grasela zde ztvárnil Ivan Vyskočil. Na začátku 21. století pak Graselova idealizace vedla v severním Rakousku, na jihozápadní Moravě a také v oblasti Česká Kanada k vybudování několika turistických stezek. Z čistě propagačních důvodů byly nazvány „Graselova stezka“. Stezky jsou vyznačeny v místech, kde Grasel pobýval nebo loupil se svou bandou.

Odkazy

Reference

Literatura

Šrámková, M. - Zbojnické a loupežnické postavy a motivy v české vypravěčské tradici. +more Národopisné aktuality 16, 1979, s. 99-106. * Johann Georg Grasel. Räuber ohne Grenzen. Vyd. H. Hintz. Horn-Waidhofen an der Thaya 1999, 3. vydání.

Související články

Graselova stezka Nové Syrovice * Graselova stezka Vratěnín

Externí odkazy

[url=http://kriminalistika. eu/muzeumzla/grasel/grasel. +morehtml]životopis[/url] * [url=http://www. neradova. com/dovolena-pobyt-turistika-vylety-ceska-kanada-slavonicko/loupeznik-grasel-eu-graselova-stezka-graselovy-stezky-graselweg. htm]Stezky procházející místy, kde Grasel loupil[/url].

Kategorie:Čeští loupežníci Kategorie:Čeští vrazi Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození v Nových Syrovicích Kategorie:Narození 4. +more dubna Kategorie:Narození 1790 Kategorie:Úmrtí 1818 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Úmrtí 31. ledna Kategorie:Muži.