Jan Krček

Technology

12 hours ago

Author

Jan Krček (8. června 1901 Přemyšl - 24. března 1961) byl československý důstojník, příslušník československé armády v zahraničí během druhé světové války a politický vězeň komunistického režimu.

Život

Před druhou světovou válkou

Jan Krček se narodil 8. června 1901 v Přemyšlu v rodině důstojníka rakousko-uherské armády Josefa Krčka a Marie, rozené Hammerové. +more Mezi lety 1911 a 1915 studoval na reálném gymnáziu v Praze, poté do roku 1918 na Vyšší vojenské reálce v Hranicích. Ještě před koncem první světové války nastoupil ke studiu na Technické vojenské akademii v Mödlingu. Po vzniku Československa se přihlásil do Československé armády, konkrétně u pěšího pluku 28 v Praze, kde působil jako velitel čety. Během Sedmidenní války byl převelen na Těšínsko, kde sloužil při ochraně státní hranice do března 1919. Účastnil Maďarsko-československé války a na jižním Slovensku poté setrval až do dubna 1920. Následovalo studium důstojnického kurzu na Vojenské akademii v Hranicích, které ukončil v říjnu téhož roku. Do roku 1927 sloužil na Podkarpatské Rusi, poté do roku 1934 v Milovicích. Následovalo studium na Vysoké škole válečné v Praze, které ukončil v roce 1936. Následně do ledna 1937 sloužil v Plzni a poté u I. armádního sboru v Praze. Zde byl v létě téhož roku ustanoven přednostou 2. oddělení štábu. Počátkem prosince 1938 byl přemístěn ke IV. sboru v Olomouci, rozpad Československa jej zastihl opět na Podkarpatské Rusi, kde vybudoval a poté velel zpravodajské předsunuté agenturní ústředně. Po návratu odmítl vstup do Vládního vojska i státních služeb a odešel na dovolenou. Dosáhl hodnosti kapitána.

Druhá světová válka

Polsko

Jan Krček se zapojil do struktur Obrany národa, ale 12. srpna 1939 opustil Protektorát Čechy a Morava, když u Šenova přešel státní hranici. +more Byl zadržen polskými orgány a odvezen do polského Těšína. Odtud uprchl a přihlásil se na československém velvyslanectví ve Varšavě. Byl zařazen k nově vznikající československé jednotce v Bronowicích, kde působil jako přednosta 2. a 3. oddělení. Následně byl ustanoven zástupcem velitele Východní skupiny československé armády. Po pádu Polska v září 1939 byl internován na území Sovětského svazu.

Francie

Mezi dubnem a květnem 1940 se Jan Krček lodí přesunul ze Sovětského svazu do Francie, kde byl počátkem června jmenován zástupcem velitele 3. praporu 1. +more pěšího pluku I. československé divize ve Francii. Během bitvy o Francii se zúčastnil bojů na předmostí Grand Morin, u Seiny a Gienu. Po pádu Francie se v červenci 1940 přeplavil do Spojeného království.

Spojené království

Po příjezdu do Spojeného království zastával Jan Krček velitelské funkce u zde založené 1. smíšené československé brigády. +more Vytipoval Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše jako vhodné osobnosti k vykonávání speciálních úkolů na území protektorátu. K 1. říjnu 1942 byl ustanoven vedením studijního oddělení IV. odboru exilového Ministerstva vnitra, kde působil až do prosince 1945. Vypracovával elaboráty a situační zprávy týkající se poměrů v okupované Československu mj. pro mezispojeneckou komisi pro stíhání válečných zločinců. Dosáhl hodnosti majora.

Po druhé světové válce

Působení na Ministerstvu vnitra musel Jan Krček v prosinci 1945 ukončit z důvodu zahájení řízení proti němu ze strany Obranného zpravodajství pod velením Bedřicha Reicina. Byl obviňován mj. +more ze spolupráce s Vlajkaři a valutových machinací. Řízení bylo pro nedostatek důkazů zastaveno v červnu 1946. Působil postupně jako velitel štábu 1. divize v Praze, jako zástupce velitele štábu velitelství II. sboru v Hradci Králové a jako velitel pěšího pluku 74 v Mostě. Dosáhl hodnosti plukovníka. I nadále byl sledován a odposloucháván Obranným zpravodajstvím. Po Vítězném únoru 1948 začaly být veřejně vyjadřovány pochybnosti o jeho kladném vztahu k novému zřízení. V září 1949 začal studovat tzv. generálský kurz, z něho byl ale k 27. květnu 1950 vyloučen, degradován a 1. června téhož roku zatčen za údajnou protistátní činnost. Ta nebyla prokázána, přesto byl odsouzen k devíti měsícům vězení za údajné držení tajných dokumentů. Vězněn byl v pověstném Domečku, Ruzyni, Mladé Boleslavi, Pardubicích a Všebořicích a to až do 18. dubna 1952, kdy byl na žádost manželky Jarmily propuštěn. Poté pracoval jako fakturista. V roce 1953 dosáhl navrácení hodnosti, v roce 1956 byl znovu degradován do hodnosti vojína. Zemřel zapomenut 24. března 1961. Pohřben je v rodinném hrobě na Bubenečském hřbitově.

Rodina

Manželka Jana Krčka Jarmila se narodila v roce 1922 v rodině důstojníka československé armády. Druhou světovou válku strávila v Protektorátu Čechy a Morava. +more Po uvěznění manžela musela opustit kancelářskou práci a živit se manuálně. Po roce 1968 žila čtyři roky v emigraci. V roce 2022 oslavila sto let.