Jan Květoslav Klumpar

Jan Květoslav Klumpar (4. května 1826 Chrast - 11. září 1909 Hradec Králové) byl český filolog, středoškolský učitel klasických jazyků, ředitel gymnázií, autor učebnic a příležitostný básník. Jako pedagog a ředitel škol byl podle dostupných zdrojů velmi schopný a uznávaný. Nejdéle působil v Hradci Králové.

Rodina

Ženou Jana Květoslava Klumpara byla Amalie Klumparová (16. května 1831 - 11. +more prosince 1877) ,která byla pohřbena stejně jako později její choť na hřbitově Zámeček v Třebši. Na hřbitově byly pohřbeny i jejich děti, které se nedožily dospělosti: Ludmila (zemřela 3. června 1860), Jaroslav (zemřel 5. září 1867), Zdenka (zemřela 7. března 1868) a Rudolf (10. ledna 1873). Dvě děti se dožily dospělosti - lékař a dlouholetý primář nemocnice v Hradci Králové a jeden z tvůrců moderního Hradce Otakar Klumpar a také Ladislav Klumpar, pražský právník a politik. Když Jan Květoslav ovdověl, bylo Ladislavovi 14 let a žil dál sám s otcem.

Jan Květoslav měl mladšího bratra, který se jmenoval Alois Dionys (narozen 1828) a studoval na varhanní škole v Praze. Vyučil se hudbě a stal se kapelníkem v Rusku. +more Vytvořil i několik vojenských pochodů.

Život

Zápis z matriky o úmrtí Jana Květoslava Klumpara z roku 1909

Studia

Jan Květoslav Klumpar získal první školní vzdělání na farní škole v rodném Chrastu ve východních Čechách. Učil jej tam Jan Filcík (1785-1837). +more Poté studoval hlavní školu a první ročník piaristického gymnázia v Litomyšli. Pokračoval na gymnáziu v Hradci Králové (druhý až šestý ročník), kde tehdy školu vedl Václav Kliment Klicpera a učil např. Josef Chmela. (Biografický lexikon Rakouska z roku 1864 chybně v této souvislosti uvádí Litoměřice). Nejvyšší gymnaziální třídy (studium filosofie) vystudoval v Praze v letech 1847-1848. Poté studoval jeden rok teologii (bohoslovecký seminář) v Hradci Králové. V roce 1849 v Praze studoval na tehdy nově vzniklé filozofické fakultě filologii, zejména navštěvoval Čelakovského přednášky o slovanských jazycích. Rozhodl se pro učitelskou dráhu v oboru klasické filologie.

Kariéra

Od roku 1850 se stal suplujícím na malostranském a poté Akademickém gymnáziu na Starém Městě v Praze a gymnáziu v Jindřichově Hradci (1851-1852). V letech 1853-1857 byl učitelem na tehdy nově vzniklém gymnáziu v Jihlavě. +more Nejprve byl tzv. skutečným učitelem, od roku 1856 profesorem. V roce 1856/1857 se stal ředitelem nově vzniklého gymnázia v Lugoji (Lugoši) v Banátu, na území dnešního Rumunska, tehdy však stále součásti habsburské monarchie. Už v roce 1858 byl však převeden na Slovensko (tehdy Uhry) do Skalice, kde se stal ředitelem tamního státního gymnázia. Ve Skalici se mu v roce 1860 narodil syn Otakar. Učil tam do podzimu 1861, protože právě od roku 1861 byli čeští ředitelé vzhledem k politické situaci z uherské části monarchie stahováni a dáváni do tzv. disponibility. Klumpar se stal učitelem v Jindřichově Hradci, kde se mu roku 1863 narodil syn Ladislav. V roce 1862 zde byl také zvolen starostou nově vzniklého českého pěveckého spolku.

V roce 1867 se po letech přestěhoval zpět do Hradce Králové, když se mu podařilo opět získat ředitelskou pozici, kterou už zastával v Zalitavsku. Ředitelem gymnázia v Hradci Králové (vystřídal Tomáše V. +more Bílka) byl nakonec v letech 1867-1888, tedy přes 20 let až do penzionování (odchodu do výslužby) dne 27. května 1888. V době Klumparova ředitelování na škole studovala řada později významných osobností: např. politik Alois Rašín (maturoval 1886) či spisovatel Alois Jirásek, který o něm psal ve svém díle Z mých pamětí (Klumpara zažil v rámci suplování a školních výletů). Přímo u maturity Klumpara zažil básník a politik Josef Svatopluk Machar, na což vzpomínal ve své knize Konfese literáta. Klumpar podporoval pořádání školních výletů, kterých se jako pedagog také účastnil. Byl i příznivcem studentských hudebních aktivit a produkcí. Svého času také vykonával pozici školního inspektora.

Společně s profesorem vyšší reálné školy Bedřichem Vilémem Spiessem v roce 1876 založil Spolek pro podporu chudých studentů. Spolek jim přispíval na stravu, oblečení i bydlení a školní potřeby. +more Financován byl z darů a z pořádání dobročinných hudebních akcí a zábav.

Když v roce 1876 zemřel František Palacký, za Hradec Králové se pohřbu zúčastnil starosta Karel Collino, dva radní a právě ředitel gymnázia Klumpar. Z jeho iniciativy byly v Hradci Králové slouženy zádušní mše za Josefa Jungmanna, F. +more L. Čelakovského a V. K. Klicperu. V roce úmrtí prof. Karla Rokytanského (1878) byl jedním z aktivních aktérů výboru pro přípravy oslav tohoto lékaře, rodáka z Hradce Králové. V červenci 1901 byl hostem na slavnostním odhalení Erbenova pomníku v Miletíně.

Po ukončení práce na gymnáziu v roce 1888 se začal věnovat mnohým literárním aktivitám, ačkoliv činný v tomto oboru byl už dříve (viz dále).

V Hradci Králové bydlel na Malém náměstí (čp. 112), odkud se přestěhoval na Eliščino nábřeží (čp. +more 310). Zemřel v Hradci Králové a pohřben byl na hřbitově Zámeček na Kopci sv. Jana u kostela sv. Jana Křtitele.

Dílo

Jan Květoslav Klumpar byl rovněž literárně činný.

Sepsal zejména několik učebnic:

* Skladba jazyka latinského pro gymnazisty (1863, vydáno v Praze) * Cvičebná kniha ku překládání z češtiny na jazyk latinský pro III. gymnasijní třídu (1866) * Cvičebná kniha ku překládání z češtiny na jazyk latinský pro IV. +more gymnasijní třídu (1869, 1877 druhé nezměněné vydání) - byla stejně jako obdobná kniha pro třetí třídu používána další čtvrt století.

Po odchodu do důchodu spolupracoval na první české encyklopedii - Riegrově Slovníku naučném, kam přispíval hesly o Rumunsku a méně známých latinsky píšících básnících doby renesance.

Již dříve psal a někdy rovněž otiskoval v časopisech veršované proslovy, např. k divadelním představením. +more Podle rodiště používal pseudonym Chrastecký, konkrétně Jan K. Chrastecký, Jan Květoslav K. Chrastecký či Květoň Chrastecký. Pod pseudonymy, resp. přídomkem také přispíval do časopisů Lumír, Škola a život, Hlasy Slováků, Slovenské noviny i časopisu Ratibor, vycházejícího v Hradci Králové. V Lumíru v roce 1854 vyšla poměrně rozsáhlá skladba Výpisky ze starých papírů starého študenstva. Po V. K. Klicperovi a dalších osobnostech pokračoval na základě zadání městským zastupitelstvem v práci na Pamětech královéhradeckých, tedy psaní městské kroniky. Tomu se věnoval po smrti Kristiana Stefana, za něhož zpracoval období let 1884-1892. Podle Tolmana zpracovával městskou kroniku za roky 1863-1880. Jiné údaje udávají, že zpracoval pro kroniku dějiny gymnázia za roky 1866-1880. V době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, vydal veršovanou práci gratulant Listy vděčnosti, lásky a přátelství (1864).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští filologové Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Čeští ředitelé škol Kategorie:Pohřbení na Hřbitově Zámeček Kategorie:Narození v Chrasti Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Narození 4. +more května Kategorie:Úmrtí v Hradci Králové Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 11. září Kategorie:Muži.