Karel Rokytanský

Život

Fotografie z roku 1870 Narodil se v rodině královéhradeckého úředníka, kancelisty krajského úřadu (Kreiskanzelist) Prokopa Rokytanského a jeho manželky Terezie, rozené Lodgmannové (otec měl rytířský titul). +more Do školy začal chodit v Litoměřicích, kam se rodina přestěhovala; když mu bylo osm let, jeho otec zemřel. Gymnaziální studia asolvoval v Hradci Králové. V Praze studoval tři roky filozofii, poté tři roky medicínu. Mezi jeho přednášející patřil Jan Evangelista Purkyně, který vzbudil jeho zájem o anatomii. Na vyzvání svého strýce Aloise Lodgmana a poté, co Purkyně přestal přednášet, odešel do Vídně, kde v roce 1828 úspěšně lékařská studia dokončil.

Stal se asistentem profesora J. Wagnera v nedávno zřízeném patologickoanatomickém ústavu ve Vídni. +more V oboru patologické anatomie se začal věnovat i vědecké práci. Po Wagnerově smrti převzal jeho úřad a v roce 1844 se stal profesorem. Ve Vídni působil od roku 1869 do konce svého života jako prezident Akademie věd. V letech 1852-1853 byl jako první lékař zvolen rektorem Vídeňské univerzity, byl zde též i prvním děkanem-lékařem (tuto funkci zastával celkem čtyřikrát). Od roku 1850 byl též doživotním prezidentem Vídeňské lékařské společnosti. Rokytanský byl filozofem medicíny a proslul svými brilantními filosofickými úvahami při slavnostních rektorských a děkanských přednáškách na univerzitě. Vycházel z myšlenek Immanuela Kanta a Bernarda Bolzana.

Byl členem panské sněmovny,v níž patřil mezi radikální křídlo. V roce 1868 navrhoval odloučení školy a církve. +more Jako člen komise při ministerstvu vyučování navrhl nový studijní řád pro lékaře, který byl po desetiletém úsilí přijat v roce 1872.

Po celý život udržoval kontakt s českým prostředím. Stýkal se s českými krajany a lékaři, například Josefem Škodou nebo Eduardem Albertem. +more Stal se čestným doktorem lékařství Karlovy univerzity (1848). Podporoval finančně významné celonárodní akce, jako byla výstavba Národního divadla nebo chrámu sv. Víta.

Byl členem mnoha zahraničních vědeckých společností v Paříži, Bostonu, Petrohradu, Štrasburku a Londýně. Univerzity v Jeně, Krakově a Praze mu udělily čestný doktorát filozofie. +more Obdržel vysoká vyznamenání od panovníků nejen v Rakousku, ale také v Řecku, Rusku, Mexiku a Italském království. Roku 1874 byl v Rakousku povýšen do stavu svobodných pánů.

Zemřel ve vídeňském okrese Hernals na zástavu srdce (Herzlähnung); na místním hřbitově byl pochován.

Rodinný život

Roku 1835 se oženil s Marií Weissovou. Zpočátku žili velmi skromně, později se přestěhovali do vlastního domu na předměstí Vídně. +more Synové Karel (1839-1898) a Prokop (1842-1928) byli též lékaři. Karel Rokytanský mladší působil od roku 1895 jako řádný profesor na klinice porodnictví ve Štýrském Hradci, Prokop Rokytanský vedl od roku 1877 jako řádný profesor kliniku interního lékařství v Innsbrucku. Jeho pravnuk Ottokar byl profesorem chirurgie a jeho syn Alexander přednostou kliniky dětské chirurgie v Donauspital ve Vídni.

Dílo

Titulní strana Příručky všeobecné patologické anatomie. +moreKarel Rokytanský je řazen mezi zakladatele nové vídeňské lékařské školy, která kladla důraz na specializaci lékařského výzkumu. Volbě léčebných prostředků předcházelo pečlivé vyšetření pacientů založené na poznání, že každá nemoc má svůj patologickoanatomický základ. Jako první začal užívat termín medicína založená na důkazech (evidence based medicine).

Základní učebnicí v medicíně té doby bylo třísvazkové dílo Patologické anatomie (Handbuch der pathologischen Anatomie) od Karla Rokytanského (1842-1846). Přesným a podrobným popisem chorobných změn na orgánech usnadnil lékařům rozhodování při volbě vhodné a účinné léčby. +more Rokytanský jako jeden z prvních spolupracoval s lékaři klinických oborů a to velmi často přímo za jejich přítomnosti v pitevně-.

Množstvím precizních patologických pitev (provedl jich za život přes 6 000) přispěl k vytvoření základu dnešní chirurgie. Za svůj život učinil řadu objevů chorob a vrozených anomálií. +more Specializoval se na popis chorobných změn na orgánech.

Své zkušenosti shrnul do třídílné učebnice patologické anatomie (v německém originále Lehrbuch der pathologischen Anatomie).

* Lehrbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Wilhelm Braumüller, 1855-1861 - 3 díly * Handbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Braumüller u. Seidel, 1842-1846 - 3 díly * Die Defecte der Scheidewände des Herzens Wien, W. +more Braumüller, 1875 Zavedl užívání titulu MUDr. .

Posmrtné připomínky

V roce 1879 se konala na připomínku výročí úmrtí v Hradci Králové slavnost, při které byla na rodný dům Karla Rokycanského (č. p. +more 42) umístěna pamětní deska. * Ve Vídni je po Karlu Rokytanském pojmenována ulice - Rokitanskygasse * Hlavní postava filmové série Mad Max, Max Rockatansky je svým příjmením pojmenována právě po Karlu Rokytanském. Důvodem pro toto bizarní spojení je fakt, že režisér této filmové série, George Miller, studoval lékařství a také se v době kdy sháněl finance na svůj první film jako lékař živil.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Rumpler, Helmut. Carl Freiherr von Rokitansky. Boehlau Verlag, Vienna. 2006.

Externí odkazy

[url=http://www. whonamedit. +morecom/doctor. cfm/981. html]Carl Freiherr von Rokitansky[/url]. WhoNamedIt. * [url=http://www. medvik. cz/medvik/author_detail. do. id=2581]Biografie na stránkách[/url] NLK.

Kategorie:Čeští patologové Kategorie:Čeští anatomové Kategorie:Čeští dermatologové Kategorie:Vysokoškolští děkani Kategorie:Rektoři Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští lékaři Kategorie:Filozofové 19. +more století Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Narození 1804 Kategorie:Narození v Hradci Králové Kategorie:Úmrtí 1878 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 23. července Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Rakušané českého původu.