Bernard Bolzano

Ernst Popp, busta Bernarda Bolzana (1849)

Bernard Bolzano (5. +more října 1781 Praha - 18. prosince 1848 Praha) byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz.

Život

Původ

Bernard Bolzano se narodil 5. října 1781 v Praze v rodině obchodníka. +more Jeho otec - Bernard Pompeius (1737-1816) byl původem z italské Nessy, v dětském věku přišel do Čech a v roce 1767 se trvale usídlil v Praze. Zde působil jako obchodník se starožitnostmi a uměleckými předměty. Matka Cecilie Maurerová (1754-1821) byla dcerou pražského obchodníka se železářským zbožím Václava Františka Maurera, jehož otec Michal Maurer přišel do Prahy roku 1704 z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Z manželství Bolzanových vzešlo dvanáct dětí, leč dospělosti se dožily pouze dvě - prvorozený Jan a Bernard.

Mládí, studium

Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. +more Školní rok 1799-1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie.

Učitel a kněz

Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. +more Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, Josefu L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filozofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filozofie náboženství. Mezi lety 1805-1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození. V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno dekretem císaře Františka I. učit a tři týdny poté byl z učitelského úřadu pro své reformátorské názory nakonec suspendován a byla mu přiřčena penze (renta) ve výši 300 zlatých na rok. Původní plat byl 800 zlatých ročně.

V ústraní

Dům v Celetné ulici č. +more 590/25, kde Bernard Bolzano žil a 18. prosince 1848 zemřel Pamětní deska na domě v Celetné ulici, autor Jiří Kryštůfek Hrob Bernarda Bolzana na Olšanských hřbitovech v Praze Od roku 1820 tedy žil Bolzano spíše v ústraní - uchýlil se na statek advokáta Františka Pistla v Radíči, kde se věnoval, za podpory svých hostitelů a přátel, své vědecké práci a rekonvalescenci. Od mládí byl neduživý, trpěl srdeční arytmií a téměř každoročními tuberkulozními horečkami. Období 1830-1841 strávil v Těchobuzi na Pacovsku (od roku 1823 zde trávil letní měsíce), kde mimo jiné napsal i svou autobiografii věnovanou Anně Hoffmannové, která se o něj od roku 1823 starala. Ani Bolzanův odchod z univerzity však neznamenal konec jeho stíhání pro názory, které měly odezvu hlavně v řadách studentů. Proces, který proti Bolzanovi vedla církevní vyšetřovací komise, se vlekl až do konce roku 1825.

V letech 1841-1848 se Bernard Bolzano jako sekretář podílel také na práci pro Královskou českou společnost nauk, kde hojně přispíval svými přednáškami. A v tomto období vznikla i řada jeho matematických pojednání. +more Ve 40. letech 19. století také rád pobýval jako host Antonína Veitha na zámku v Liběchově, kde napsal své stěžejní a dodnes citované dílo Paradoxy nekonečna.

Bernard Bolzano nakonec podlehl tuberkulóze a zápalu plic. Jeho ostatky byly roku 1980 vyzvednuty, antropologicky prozkoumány Emanuelem Vlčkem a potvrzen jeho celoživotně špatný zdravotní stav, navzdory kterému žil 67 let díky zdravému životnímu stylu a otužování. +more Je pohřben na Olšanských hřbitovech (Hřbitov III. , oddělení 10).

Matematická práce

Bolzano byl ve své době matematickým inovátorem. Navzdory tehdy převládajícím postojům zastával názor, že by se v matematice neměly zavádět intuitivní pojmy, jako je čas nebo pohyb. +more V souhlasu s touto filozofií byl jedním z prvních matematiků, co v matematické analýze začali uplatňovat rigoróznost. Pro tuto oblast byla důležitá zejména Bolzanova díla Beyträge zu einer begründeteren Darstellung der Mathematik (1810), Der binomische Lehrsatz (1816) a Rein analytischer Beweis (1817), která představovala ". ukázku nového směru vývoje analýzy", která byla až o padesát let později objevena a rozvinuta Karlem Weierstrassem.

Jeho největšími příspěvky analýze byla (ε, δ)-definice limity, byl prvním, kdo si všiml vlastnosti reálných čísel známé jako nejmenší horní uzávěra. Byl také prvním, kdo poskytl čistě analytický důkaz základní věty algebry a Bolzanovy věty, také známé jako "věta o střední hodnotě" (anglicky intermediate value theorem). +more Za jeho nejvýznamnější zásluhu je považována Bolzano-Weierstrassova věta, kterou nezávisle dokázal Karl Weierstrass, a ta věta se tak jistou dobu jmenovala Weierstrassova, dokud nebyl znovu objeven Bolzanův důkaz.

Dílo

Betrachtungen über einige Gegenstände der Elementargeometrie, jeho matematická prvotina z roku 1804 se zabývala problémem rovnoběžek. * Beyträge zu einer begründeteren Darstellung der Mathematik * Der binomische Lehrsatz und als Folgerund aus ihm der polynomische, und die Reihen, . +more * Erbauungsreden an Die akademische Bd. 1-2 [url=http://krameriusndktest. mzk. cz/search/handle/uuid:2a3d41f0-0548-11e5-a8ce-005056827e52]Dostupné online. [/url] Bd. 2-3 [url=http://krameriusndktest. mzk. cz/search/handle/uuid:b23aecd0-84a3-11e5-be6a-001018b5eb5c]Dostupné online. [/url] * Rein analytischer Beweis des Lehrsatzes, daß zwischen zwey Werthen, die ein entgegengesetztes Resultat gewähren, wenigstens eine reelle Wurzel der Gleichung liege * Wissenschaftslehre - oddělení logiky od psychologie * Grössenlehre, poslední čtyři práce věnoval Bolzano zpřesňování základů matematické analýzy. * Paradoxien des Unendlichen, které vyšlo v roce 1851 v Lipsku a ovlivnilo tvůrce teorie množin Georga Cantora.

Posmrtně vydané práce

Řeči vzdělávací k akademické mládeži I-IV, Praha 1882-87 * O nejlepším státě, Praha 1949, 1952 * O pokroku a dobročinnosti, Praha 1951 * Paradoxy nekonečna, Praha 1963 * Untersuchungen zur Grundlegung der Ästhetik, Frankfurt am Main, 1971 * Vědosloví (výbor), Praha 1981 * Vlastní životopis, Praha 1981 * Výbor z filosofických spisů, Praha 1981 * O pojmu krásna. Filosofické pojednání, Estetika 31, 1994, s. +more 113-132 * O dělení krásných umění, Estetika 40, 2004, s. 169-218 Mnoho jeho prací zůstalo v rukopisech.

Katolická církev zařadila dvě publikace Bernarda Bolzana na Index zakázaných knih. V roce 1813 vydal Bolzano výbor ze svých exhort pod názvem „Erbauungsreden für Akademiker"; tato kniha byla zařazena na Index dekretem ze dne 4. +more března 1828. V roce 1834 vyšel anonymně soubor Bolzanových přednášek „Lehrbuch der Religionswissenschaft, ein Abdruck der Vorlesungshefte eines ehemaligen Religionslehrers an einer katholischen Universität I-IV"; také tento spis církev zařadila na Index zakázaných knih, a to dekretem ze dne 23. září 1839.

Zajímavosti

Životní heslo: "Být šťastný a jiné dělat šťastnými". Vepsáno na grafickém portrétu z roku 1846 (portrét v úvodu je reprodukován ostřižený - bez hesla) * Jméno Bernarda Bolzana bylo umístěno na štítek pod okny Národního muzea v Praze spolu s 71 dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie. +more * První životopisnou studii o Bolzanovi napsala vnučka Františka Palackého Marie Riegrová, provdaná Červinková.

Posmrtné připomínky

Bolzanova ulice je v Praze, Brně a v Jičíně * Jméno Bernarda Bolzana je mezi jmény významných osobností české historie, která jsou napsána na budově Národního muzea v Praze * V rámci televizního cyklu Dvaasedmdesát jmen české historie (2009) byl Bernardu Bolzanovi věnován samostatný díl * Pamětní desky Bernarda Bolzana jsou umístěny v pražské Celetné ulici a na zámku v Těchobuzi

Reference

Literatura

Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 1, s. 129-130, Academia Praha 2016, * * Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 6 (1961), str. 283-84; 15 (1970), str. 133-137. * Časopis pro pěstování matematiky. 81 (1956), str. 237; 388-390; 391-395; 83 (1958), str. 230-235; 87 (1962), str. 225-226; 91 (1966), str. 237-238. * * *Bolzano, B. : Vlastní životopis. Praha 1981. * *Folta, J. : Život a vědecké snahy Bernarda Bolzana. Matematika a fyzika ve škole. 12 (1981-82), str. 85-95 * * * * * * , druhé vydání, str. 272 * * Ottův slovník naučný, IV. *Russ, S. : Bolzanův analytický program. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 38 (1993), str. 249-259. * Rychlík, K. : Bolzanův pobyt v Liběchově. Matematika ve škole. 9 (1959), str. 111-113. * * * * * Veverková, K. : Kleinere Schriften des deutschen Lehrers und Priester Anton Krombholz (1790-1869). In Homiletisch - Liturgisches Korrespondenzblatt - Neue Folge. Nr 107, Jg 28/2011, str. 758-782. ISSN 0724-7680. * Veverková, Kamila: K problematice studia osvícenství u nás a pramenů týkajících se některých Bolzanových žáků in: R. Svoboda, M. Weis, P. Zubko (ed. ), Duchovní a myšlenkové proměny druhé poloviny 19. století, Studie TF JČU sv. 40, České Budějovice 2006, str. 25-47. *VLČEK, Emanuel. Bernard Bolzano. Podoba, tělesné vlastnosti a zdravotní stav. Památník národního písemnictví Praha 1981, s. 16-18.

Externí odkazy

[url=http://www. phil. +moremuni. cz/fil/scf/komplet/bolzno. html]Bernard Bolzano[/url] ve Slovníku českých filosofů na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně * [url=http://www. sweb. cz/info_historik/2001-04/2001-04-08. htm]Pojednání o jeho životě a názorech[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20041127231056/http://www. sprcha. com/story/2004/10/19/231959/44]Diskuse o jeho textu O lásce k vlasti[/url] (1810) * [url=http://www. ontology. co/bolzanob. htm]Bernard Bolzano and the Theory of Science[/url] * Horálek, Karel: [url=http://sas. ujc. cas. cz/archiv. php. art=2827]B. Bolzano jako sémiolog[/url]. In: Slovo a slovesnost 43 (1982), s. 168-169.

Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští logici Kategorie:Čeští matematici Kategorie:Matematici působící v Česku Kategorie:Matematici 19. +more století Kategorie:Filozofové 19. století Kategorie:Křesťanští filozofové Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Matematičtí logici Kategorie:Katolické osvícenství Kategorie:Češi italského původu Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 1781 Kategorie:Narození 5. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 1848 Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Muži.