Jan Seidel

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Jan Seidel (25. prosince 1908 Nymburk - 23. června 1998 Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. +more Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 1936-1938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra.

Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích.

V letech 1938-1945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. +more V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 1967-1975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí.

Zemřel roku 1998 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Dílo (výběr)

Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. +more Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda (1951), Řád práce (1959) i tituly zasloužilého umělce (1973), národního umělce (1976) a Řád republiky (1978).

Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklého Tam, kde hnízdí čápi získal cenu za hudbu na XIV. +more festivalu československého filmu Brno.

Významným dílem byly dvě sbírky po tisíci národních písní, které upravil, harmonizoval a vydal ve svazcích: Národ v písni v roce 1940 a Zpěvy domova v roce 1945. Předmluvu k nim napsal hudební skladatel Vítězslav Novák. +more Prvního souborného vydání se v jeho výběru a harmonizaci dočkaly i české koledy ve sbírce Zpěvy betlémské (1941).

Orchestrální skladby

1. symfonie „Prolog“ (1943) * Májová předehra (1952) * Koncert pro hoboj a orchestr (1953) * 2. koncert pro hoboj a orchestr (1959)

Komorní skladby

Sonáta pro housle a klavír (1950) * 1. smyčcový kvartet G-dur (1930 * 2. +more smyčcový kvartet „Staré ženy“ (čtvrttónový s básní Františka Halase, 1940) * 3. smyčcový kvartet „Chrysantémy“ (1943) * 4. smyčcový kvartet e-moll (1944) * Dechový kvintet (1941) * Concertino pro pět dechových nástrojů (1947).

Kantáty

Výzva k boji (na text dopisu Jana Žižky Domažlickým, 1946) * Odkaz Julia Fučíka (1948) * Vzkaz živým (text František Halas, 1953)

Opera

Tonka Šibenice (podle povídky Egona Erwina Kische 1964)

Filmová hudba

Pan Vok odchází (1979) * Skandál v Gri-Gri baru (1978) * Všichni proti všem (1977) * Tam, kde hnízdí čápi (1975) * Za volantem nepřítel (1974) * Přehlídce velím já! (1969) * Všichni dobří rodáci (1968) * Žert (1968) * Úplně vyřízený chlap (1965) * Strakatí andělé (1964) * Lucie(1963) * Mstitel (1959) * Poslušně hlásím (1957) * V pátek ráno (1957) * Dobrý voják Švejk (1956) * Strakonický dudák (1955) * Anna proletářka (1952) * Temno (1950) * Pan Habětín odchází (1949)

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top