Jan Vodňanský (Aquensis)

Technology

12 hours ago

Author

Jan Vodňanský, latinsky Aquensis (také Jan z Vodňan, Jan Bosák Vodňanský, Jan Bosák z Vodňan nebo Johannes Aquensis (* okolo 1460 ve Vodňanech - † po r. 1534 nejspíše v Bechyni) byl český františkán-bosák, autor protireformačních náboženských spisů a lexikograf. Narodil se okolo roku 1460 v měšťanské husitské rodině ve Vodňanech. V roce 1473 byl poslán na studia do Prahy, do kališnické školy u sv. Jindřicha. Byl chudým studentem, roku 1480 se stal bakalářem teologie. Během studií se přímo setkal s organizováním protikatolických a protiřeholních spiknutí a násilností, v důsledku čehož přestoupil na katolictví a vstoupil k františkánům observantům. Vytvořil typ lidového františkána, který procházel krajem jižních Čech od vesnice k vesnici a kázal, navštěvoval nekatolíky, diskutoval s nimi a přesvědčoval je o pravdách víry. Působil v konventech v Bechyni, Hořovicích, snad Jemnici. Východiskem jeho cest byl zejména Jindřichův Hradec, kde byl od roku 1480 kvardiánem.

Dílo

Vade mecum in tribulatione - první apologetický spis Vodňanského asi z r. 1489 prorokující vyhubení českého kacířství na sklonku 15. +more stol. Podle J. Truhláře jej známe jen z jeho husitské parodie v jistém rukopise knihovny Metropolitní kapituly v Praze * Tiskem vyšel Vodňanského konfesně a dosti nepřátelsky laděný spis Proti bludným a potupeným artikulům Pikhartským s gruntovnými důvody traktát. Postaral se o něj jediný soudobý katolický český tiskař, v Plzni působící Mikuláš Bakalář roku 1510. Jeho text se dochoval rovněž v rukopise. * Dalším, u téhož tiskaře o rok později vytištěným Janovým dílem byl latinsko-český slovník Vocabularium cuius nomen Lactifer uváděný někdy stručně jen jako Lactifer (Mlékodojný), jenž je považován za nejstarší český tištěný slovník. (sepsán 1508, vytištěn 1511). Podává dobově podmíněné výklady jazykové, encyklopedické (včetně např. receptů a názvů pokrmů) i etymologické, obráží i dobovou pověrčivost, čímž je zajímavým zdrojem kulturněhistorickým. Vodňanský vycházel ze slovníku Johanna Reuchlina: Vocabularius breviloquus, který upravil pro češtinu a i přes jasnou podporu českého jazyka v něm vyjádřenou dílo neobsahuje projevy národnostně jazykové nesnášenlivosti charakteristické pro soudobý františkánský řád ve střední Evropě. Podle starší analýzy Františka Černého však Vodňanského ani nelze považovat za autora, ale jen převzal starší dílo italského humanisty Guarina z Verony (1374-1460). Jedná se o první díla českých františkánů vytištěná v českých zemích (úplně prvním byl Trilogium Animae Ludvíka z Pruska vytištěný 1489 v Norimberku). V předmluvě Lactiferu bratr Jan chválil český jazyk jako použitelný na úrovni klasických jazyků, k čemuž napomůže právě předkládaný slovník: „Neb jazyk český není tak úzký, ani tak nehladký, jakkož se některým zdá. Hojnost a bohatstvie jeho z toho može poznáno býti, že cožkoli řecky, cožkoli latině mouž pověděno býti, to též z česky. A není těch kněh žádných řeckých ani latinských, aby v český jazyk obráceny býti nemohly. Co se pak hladkosti řeči české dotýče, neviem, by tak výmluvně, tak ozdobně, tak lahodně všecko jazykem českým pověděno býti nemohlo, jako řeckým nebo latinským. “.

* Vodňanskému je připisován apologetický spis ostře kritizující přijímání podobojí: Epistola ad quendam baronem Moravie degentem cuiusdam fratris ordinis minorum de observantia tunc temporis predicatorem in conventu Jemnicensi. Dle textu je ale adresován univerzitním mistrům podobojí a ve známost pod posměšným názvem Matrykát dle reakce na něj v Manuálníku Václava Korandy ml. +more. Matrykát se dochoval v rukopise spolu s dalšími protiutrakvitistickými texty, za jejichž autora je lze potenciálně považovat Jana Vodňanského, jako je Annihilatio triplicis funiculi napsaný v kláštere v Bechyni jako reakce na jiný nekatolických spis. Spis dokládá dobrou znalost autora v Bibli, patristice i antické literatuře, stejně jako ukazuje jeho fanatickou nesnášenlivost vůči nekatolickým kacířům. * Locustarium de sectis et diversitate atque multiplicatione Begardorum in terra Bohemiae (1524) (česky "kniežky vo prvotním východu těch pekelných kobylek (t. Pikhartů čili pikousů) a kterak sú po krajinách lezly a skákaly, až i Českého království doskočily, a vo jich rúhání"). Spis se zabývá původem českých kacířů, mezi něž počítá i luterány. Cílovým publikem díla zřejmě neměly být znesvářené konfesní strany v domácích zemích, jako spíše čtenáři v katolické části Evropy. Kromě latinského jazyka to naznačuje dedikace díla Zdeňku Lvovi z Rožmitálu´a potažmo tehdy potřebná podpora českého krále Ludvíka Jagellonského stojícího na katolické straně postupně stále více znesvářeného kontinentu. * Snažení Satanáše, aby si wystawil wěž Babylonskou w Sasích, ve vžité a literaturou uváděné podobě Satanášova věž představuje alegorický epos o „třech rotách Antikristových proti Bohu spiklých: lutheránech, pikhartech a Turcích. “ Františkán Jan jej napsal latinsky, přičemž tato původní pododba a okolnosti jejího vzniku nám nejsou známy. Dílo do češtiny přeložil roku 1529 neznámý františkán v horažďovickém klášteře. Jan Vodňanský své latinské dílo věnoval, stejně jako výše zmíněný spis Locustarium Zdeňku Lvovi z Rožmitálu, český překlad je zase adresován Jindřichu Švihovskému, synovi zakladatele horažďovického kláštera Půty Švihovského z Rýzmberka. Toto dílo se dochovalo v přepise Vojtěcha z Polska, kantora v Budyni nad Ohří z roku 1549. Vycházeje te starozákonních příběhů, zejména o Bábelu, vypráví Jan Vodňanský o aktivitách Satana a jeho knížat, jak se snaží získat na svou stranu Turky, přívržence Martina Luthera a také české „pikharty", tedy Jednotu bratrskou. Neopomíná doložit toto působení nebeskými znameními jako ukazateli „Božího hněvu“. Zmiňuje i konrkténí šíření luterství v českých zemích, jako třeba nepokoje v Praze roku 1524 nám dnes známé z kroniky Bartoše Písaře nebo bitvu u Moháče v srpnu 1526. Kromě emotivních až výsměných pasáží v díle Jan Vodňanský ukázal dobrou orientaci a přinejmenším neformální vzdělání ve františkánské teologii a učení. Do textu je například vmíšena františkánská polemika o Neposkvrněném početí P. Marie, zmiňuje se francouzský františkánský alchymista Jean de Roquetaillade (†1366/1370), jeden z církevních otců Metoděj z Olympu († asi 311), pražský arcibiskup Jan z Jenštejna (1350. -1400) nebo český křesťanský humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461. -1510), který zřejmě byl s františkány v kontaktu pro své prokatolické působení i skrze fundátorské aktivity své rodiny. V další části dochází k pod vedením Satana k samotné alegorické stavbě Babylónské věže, jejímž architektem je Martin Luther a staviteli jeho konkrétní následovníci v biblických počtech. Závěr práce je ovšem nadějný, konkrétně ve vítězství křesťanských králů nad "pohany" či podpora církevních řádů, pochopitelně především františkánů. * Traktát o přečistém a neposkvrněném početí Panny Marie (1509), patrně polemika s dominikány, kteří tomuto učení oponovali. Jde údajně o dílo "oplývající dogmatickými nehoráznostmi, nízkou pověrčivostí a fanatickými nájezdy proti dominikánům, »mnichům peřestým, hodným, aby jim zuby vytlúkli a jazyky vyřezali, aby viece nikdá na tu svatú pannu jako psi neštěkali" * Rozmlauwání mezi Jinřichem a Janem o nepoškwrněném početí Panny Marie * Podle prvků jihočeského nářečí připisuje Václav Mostecký Vodňanskému český překlad Legendy maior sv. Bonaventury napsaný před rokem 1505 písařem Jiljím z Ratiboře v vbechyňském klášteře, kde Vodňanský mohl tehdy pobývat. * Podle J. Truhláře Vodňanský napsal také spis Chvála svaté Kateřiny, kde hájí vliv, přímluvu a dokládá zázraky světice a současně patronky jindřichohradeckého klášterního chrámu. Spis na obranu světice a její moci napsal zřejmě v Bechyni, kde žil v pokročilejším věku v 30. letech 15. století. Spis věnoval pravděpodobně Jindřichovi staršímu ze Švamberka a na Zvíkově (1507-1574). Dochováno v kodexu spolu s dalšími snad Vodňanského díly: Píseň k sv. Kateřině (viz níže), Charakteristika pana Bohuslava z Švamberka a syna jeho Hynka, Charakteristika paní Mandaleny z Šellenberka, Traktát o tom, může-li býti koupení platu bez hříchu a bez lichvy a to na zase vykoupení. * píseň K svaté Kateřině byla někdy nesprávně připisována Klimentu Bosákovi Dle akrostichu: JOHANNES lze dílo jasně připsat Janu Vodňanskému. Podle úvodu píseň složil "v zármutku" v Jindřichově Hradci maje "červenou nemoc" (dna), do textu se však promítají i aktuální konfesní nepokoje v Čechách i františkánském řádu. * píseň Jasná záře o početí Panny Marie, kterou složil okolo roku 1501 v Bechyni na poděkování za uzdravení (měl dnu) * životopis Pan Bohuslav z Švamberka * Potenciálně může být Vodňanský autorem traktátu proti heretikům, pikhartům a valdenským v rukopise Národní knihovny ČR (XI. E. 1), kde jsou další jeho díla.