Metoděj z Olympu

Technology

12 hours ago

Author

Svatý Metoděj z Olympu ( - asi 311) byl jedním z řecky píšících církevních Otců na přelomu 3. a 4. století. Byl biskupem v lýkijském Olympu, později - podle sv. Jeronýma - v Týru, ale tato informace je nepravděpodobná. Zemřel pravděpodobně jako mučedník v roce 311.

První zprávy o něm nám podává až Jeroným (De viris illustribus, 83). Sv. +more Eusebios se o něm nezmiňuje, pravděpodobně proto, že Metoděj velmi silně bojoval proti některým Órigenovým naukám. Metoděj se mohl pyšnit značným vzděláním a proti Órigenovi zastával především totožnost vzkříšeného těla s tělem nynějším. Na druhé straně byl podobně jako Órigenés silně ovlivněn platónismem a používal silně alegorickou exegezi.

Dílo

Z jeho děl se dochovala v úplném znění Hostina deseti panen (Convivium decem virginum, řecky Symposion he peri hagneias - „Symposion o panenství“; Migne, PG, XVIII, 27-220), rozhovor deseti panen, kde se Metoděj dotýká hlavních témat křesťanské víry. Celý text je situován do zahrady Ctnosti, dcery Filosofie, kde deset panen během hostiny hovoří o ideálním způsobu života, který si zvolily. +more Počtu deseti panen odpovídá deset úvah. Celá práce má hluboké biblické kořeny. V devátém rozhovoru se Metoděj projevuje - právě při hájení víry ve vzkříšení těla - jako zastánce milenarismu.

Ve spise O svobodné vůli (peri tou autexousiou) napadá gnostické učení o původu zla a svobodné vůli. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu.

V traktátu O vzkříšení (Aglaophon he peri tes anastaseos) zastává proti Órigenovi nauku o vzkříšení těla a jeho identitě s tělem stávajícím. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu.

Z dalších traktátů, psaných formou dialogu, máme jen staroslověnské zlomky. jsou to spisy O životě (lat. +more De vita), kde Metoděj probírá otázku života a rozumného jednání; O jídlech (lat. De cibis) popisuje rozlišování jídel u Židů a o jalovici zmíněné v Levitiku. Poskytuje alegorický výklad starozákonních ustanovení o jídle (Num 19); O malomocenství (lat. De lepra) pojednává o malomocenství a poskytuje alegorický výklad starozákonních pasáží hovořících o této nemoci (Lv 13); O pijavici (lat. De sanguisuga), o pijavici z knihy Přísloví (Pří 30,15n. ) a o verši Žalmu 18,2.

Z nedochovaných děl víme o existenci traktátu proti novoplatónikovi Porfyriovi, o traktátu Pythonissa proti Órigenovi, o komentářích na Genesis a na Píseň písní, o traktátu O mučednících a o dialogu Xenon