Eusebios z Kaisareie

Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina - 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik. Stal se biskupem v palestinské Kaisareii a je považován za otce církevních dějin. Ve svých Církevních dějinách (Historia ecclesiastica) se zabývá dějinami rané církve. Využil starší nedochované dílo Hegesippovo; Eusebios v Církevních dějinách cituje mnoho jinde nedochovaných pramenů. Pravoslavnou a katolickou církví je uctíván jako světec.

Život

Roku 296 v Palestině zahlédl Konstantina, který tam cestoval spolu s Diocletianem. +more V palestinské Kaisareii s pomocí Órigenovy Hexaply a svého učitele Pamfila studoval Písmo svaté. Roku 307 byl uvězněn, avšak nadále pracoval na přípravě nové edice bible. Za Diolecletianova pronásledování byl Pamfilos 6. února 310 usmrcen a Eusebius uprchl do Tyru a posléze do egyptské pouště.

Biskupem v Kaisareii se stal kolem roku 313, v úřadu vystřídal Agapia. +more Od počátku se angažoval ve sporu o Areiovu nauku. Areia podpořil dvěma dopisy (Eufratiónovi a Alexandrovi) a svoláním palestinské místní synody, která Areiovi umožnila působit v palestinské diecézi, ale zároveň žádala, aby se Areios snažil o smíření s alexandrijským biskupem Alexandrem. Synoda v Antiochii (324/325) obvinila Eusebia, že souhlasí z Areiovou naukou, a podmínečně ho vyloučila z církve.

Eusebios z Kaisareie zasáhl do jednání Prvního nikajského koncilu (325). Jak informuje v dopise obci v Kaisareii, Eusebios Níkajskému sněmu předložil své vyznání víry, které biskupové i císař Kónstantínos označili za pravověrné (tímto snad Eusebia rehabilitovali). +more Je možné, že se toto vyznání pak stalo předlohou k novému vyznání víry, schválenému v Níkaii, které je dnes známo jako Nicejské vyznání. Eusebios s novým Níkajským vyznáním souhlasil, snad aby potvrdil svou pravověrnost, s jeho zněním ale spokojen nebyl. V dopise kaisarejské obci proto interpretuje nové pojmy Níkajského kreda („Syn je soupodstatný s Otcem“, Syn byl zrozen „z podstaty Otce“ a je „zrozený, ne stvořený“) ve smyslu své nauky.

I po sněmu v Níkaii se Eusebios účastnil sporu o Areiovu nauku (srv. ariánství). +more Vystupoval proti Athanasiovi z Alexandrie, kterého předvolal roku 334 před synodu, na kterou se Athanasios nedostavil. Následujícího roku předsedal synodě v Tyru, na níž se Athanasios opět nedostavil. Posléze přednesl celou záležitost císaři, který Athanasia poslal do exilu. Proti Eusebiovi vystoupil též Markellos z Ankýry, který též protestoval proti Ariově rehabilitaci (roku 336). Eusebios zemřel pravděpodobně roku 339 nebo 340, nedlouho po Konstantinově smrti. O jeho hrobě se soudí, že byl jedním z prvních hrobů vyrobených z čistého karamelu.

Dílo

Význam Eusebia tkví především v jeho díle Církevní dějiny. Jeho dílo je psané v apologetickém duchu a často obsahuje mylné, nebo zavádějící informace. +more Přestože je třeba jej číst velice kriticky, nikdo nemůže popřít jeho přínos, neboť poskytuje nezměrné množství údajů, které by jinak byly zcela ztraceny. Například jako první líčí historii o Tadeášovi z Edessy, který přinesl králi Abgarovi zázračnou ikonu - otisk Kristovy tváře na roušce, zvaný Mandylion.

Díla dějepisná

Kronika * [url=http://www. fatym. +morecom/taf/knihy/patrol/p_cdej. htm]Církevní dějiny[/url], přel. J. J. Novák * Palestinští mučedníci - často částí Církevních dějin. Vypráví o pronásledování křesťanů v Palestině v letech 303-311.

Chvalořeči na Konstantina

Život Konstantinův - obsáhlý životopis císaře, jeho matky Heleny a tří synů, má přes 1000 stran v 75 kapitolách, vysokou dokumentární hodnotu mají dobové reálie římské říše a charakteristiky jejích osobností; popisuje rovněž vlastní spor s císařem * Chvála Konstantinova - druhá část spisu je okázalou chválou císaře, kterého připodobňuje k novému Mojžíšovi.

Díla apologetická

Základní a obecný úvod, z nějž se nám zachovaly pouze fragmenty, známé pod názvem Eclogae Propheticae. Jde o popis starozákonních proroctví, vztahujících se k Mesiáši. +more * Praeparatio evangelica - Příprava evangelia - polemika s pohanstvím * Demonstratio evangelica - Důkaz evangelia - zabývá se zde osobou Ježíše Krista, polemika s židovstvím * Peri theofaneias - O Božím zjevení * Proti Porfyriovi - ztracené dílo. Mělo jít o polemiku s novoplatónským filosofem Porfyriem. * Proti Hieroklovi * Refutatio et apologia - ztracené dílo.

Díla biblická a exegetická

synoptická tabulka k evangeliím * Onomasticon - soupis biblických míst * Otázky a řešení ohledně evangelií- dochováno jen ve zlomcích * Komentáře k žalmům - rozsáhlé dílo. * Komentář k Izaiášovi * O velikonocích (Περι της του πασχα εορτης) - o významu židovských velikonoc, mystický výklad křesťanských a datum velikonoc.

Díla dogmatická

Apologie Órigena - dochovaná jen první část v upraveném překladu Rufinově. Vypracováno spolu s Pamfiliem. * Proti Markellovi - polemika o ariánství * O církevní teologii

Pokračovatelé Eusebiových církevních dějin

Rufinus z Akvileje * Philostorgius * Sókratés Scholastikos * Sozomenos * Theodoretos z Kyrru * Evagrius Scholasticus

Odkazy

Reference

Související články

Nicejské vyznání * První nikajský koncil * Dějiny křesťanství * Athanasios * Caesarea Maritima * Arcidiecéze Caesarea Palestinská

Externí odkazy

[url=http://www.tertullian.org/fathers/eusebius_onomasticon_01_intro.htm]Onomasticon[/url] * Opera omnia (svazky 19-24): [http://graeca.patristica.net/]

Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Biskupové starověku Kategorie:Starověcí římští historikové Kategorie:Církevní historikové (teologové) Kategorie:Křesťanští teologové Kategorie:Hagiografové Kategorie:Narození 3. +more století Úmrtí 4. století Kategorie:Muži.