Cesko.wiki Jan Vrba (spisovatel)
Author
Albert FloresJan Vrba je současný český spisovatel, který se narodil v roce 1975 v Moravské Třebové. Vystudoval obor logopedie na Pedagogické fakultě v Olomouci. Jeho literární tvorba zahrnuje převážně prózu a literaturu pro děti. Vrba se věnuje tématům z oblasti psychologie a dospívání, často s důrazem na mezilidské vztahy. Je známý pro svůj autentický a citlivý pohled na životní situace protagonistů jeho příběhů. Díla Jana Vrby se setkala s kladnou kritikou a získala několik literárních ocenění. Jeho knihy jsou oblíbené mezi českými čtenáři, a to jak mezi dospělými, tak mezi mládeží. Jan Vrba také pravidelně přispívá do literárních časopisů a novin. Svou práci jako spisovatel kombinuje s pedagogickou činností v oblasti logopedie. Celkově je Jan Vrba považován za významného současného českého spisovatele, jehož díla obohacují českou literární scénu.
Jan Vrba (10. července 1889 Klenčí pod Čerchovem - 28. května 1961 Domažlice) byl český lesník, učitel, básník a spisovatel.
Život
Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnasia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. +more Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Pramen a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920-1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zde se mj. v roce 1939 podílel na organizaci svatovavřinecké pouti, která vešla do dějin coby nejmasovější z národních a protiokupačních manifestací v období počátků Protektorátu. V Domažlicích také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí. Byl bratrancem Jindřicha Šimona Baara.
Ke spisovatelově poctě bylo roku 2009 u příležitosti 120. výročí jeho narození pojmenováno Alejí Jana Vrby staleté dubové stromořadí v Zapomenutém údolí u zaniklé vesnice Bystřice.
Literární tvorba
Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost a ty jsou označovány jako cenné dodnes. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků. +more Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře. V několika knihách se věnoval historii Chodska.
Poezie
Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů * Svítání a svět (1924), knížka veršů
Novely, povídkové knížky
Les (1917) * Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká * Sázava (1918) * Knihy československých spisovatelů (1919) * Jitřní lov (1919) * Kniha z přírody (1920) * V poslední stráni (1921) * Bažantnice (1922) * Zelené šero (1922) * Vysoký sníh (1924) * Borovice (1925) * Chromá liška a jiné příhody (1925) * Lesáci (1926) * Divoženky (1926) * Zapomenuté údolí (1926) * Dražinovská hora (1926) * Nejsilnější vášeň (1927) * Mniška (1929) * O myšce hrabalce (1929), pro děti * Madlenka z Pece (1930) * Duše na horách (1931) * Převrat (1932) * Zlatý klíček (1932), pro děti * Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932) * Tajemný svět (1934) a další
Romány
Člověk boží (1917) * Dolina (1917) * Boží mlýny (1919) * Jan Martin Šanda (1920) * Zubřany (1920) * Beranuc dvůr (1924) * Chodsko pod Haltravou (1924) * Chodské rebelie (1924-1926), trilogie * Chodský černý týden (1947) * Chodský bílý týden (1947) * Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný * Soumrak Hadlasuc rodu (1929) * Zbytkový statek (1930) * Odpusť nám naše viny (1945)
Filmové zpracování
Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1929 (němý film režiséra Medeottiho-Boháče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 15. +more prosince 2008).
Galerie
Soubor:Vrba Jan (1889-1961).jpeg|Jan Vrba Soubor:Jan Vrba 1928.jpg|Jan Vrba, 1928 Soubor:Jan Vrba.jpg|Jan Vrba při práci Soubor:Jan Vrba s rodinou 1928.jpg|Jan Vrba s rodinou 1928
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20071219171505/http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1828/158/]Jan Vrba, básník lesa, stromů a zvěře[/url] *
Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští lesníci Kategorie:Narození 10. +more července Kategorie:Narození 1889 Kategorie:Narození v Klenčí pod Čerchovem Kategorie:Úmrtí 28. května Kategorie:Úmrtí 1961 Kategorie:Úmrtí v Domažlicích Kategorie:Muži Kategorie:Spisovatelé píšící česky.