Jana Greyová
Author
Albert FloresJana Greyová je česká spisovatelka a politička. Je známá především jako autorka historických románů. Narodila se 29. ledna 1967 v Brně. Vystudovala historii a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její první román "Pražský polepšovák" vyšel v roce 1999 a získal velký ohlas u českých čtenářů. Poté následovala řada dalších knih, které se většinou odehrávají v různých historických obdobích. Její díla jsou precizně zpracovaná a obsahují detailní historické informace. Kromě psaní se Jana Greyová také angažuje v politickém životě. Je členkou politické strany Občanská demokratická aliance a v letech 2010 až 2014 zastávala funkci poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jana Greyová je ceněná jak čtenáři, tak kritikou. Její díla byla přeložena do několika světových jazyků a získala několik literárních ocenění. Patří mezi přední české spisovatele historických románů a její knihy jsou oblíbené mezi milovníky této literární žánru.
Jana Greyová (asi 1536 - 12. února 1554) byla vládnoucí královna Anglie a Irska po devět dní v roce 1553.
Byla praneteří Jindřicha VIII. +more Pod vlivem jejího tchána Johna Dudleyho, vévody z Northumberlandu, ji určil Eduard VI. za svou nástupkyni na trůn a vyloučil tak z nástupnické linie své polorodé sestry Marii a Alžbětu. Když 6. července 1553 mladý král zemřel, byla Jana prohlášena anglickou královnou.
Navzdory Dudleyho snaze se Marii za krátkou dobu podařilo získat dostatečnou podporu a 19. +more července triumfálně dorazila do Londýna. Parlament ji prohlásil za právoplatnou královnu a odvolal prohlášení Jany. Marie Janu a jejího manžela nechala uvěznit v Toweru a Dudley byl popraven.
Jana i její manžel byli v říjnu obviněni ze zrady a odsouzeni k smrti. Důvodem byla protestantská vzpoura, v níž se angažoval její otec. +more Ten a jiní vzbouřenci požadovali, aby byla Jana znovu uvedena na trůn. I když se Jana této vzpoury neúčastnila, představovala pro Marii nebezpečí vzniku dalších rebelií, a tak byla 12. února 1554 popravena.
Mládí
Jana se narodila zřejmě ke konci roku 1536 nebo na počátku roku 1537 jako nejstarší dcera Jindřicha Greye a Frances Brandonové. Janina matka byla dcerou Marie, nejmladší sestry Jindřicha VIII. +more, a byla tak sestřenicí Eduarda VI. Jana měla ještě dvě mladší sestry, Kateřinu a Marii. Její matka byla i na tehdejší dobu hrubá, krutá a dominantní a Jana tak hledala útěchu v knihách. Studovala latinu, řečtinu, hebrejštinu i jiné současné jazyky a prostřednictvím svých učitelů získala protestantské názory.
Roku 1546 byla poslána, aby žila jako schovanka u Kateřiny Parrové, od roku 1543 manželky Jindřicha VIII. V té době se začala seznamovat se svými královskými příbuznými Eduardem, Marií a Alžbětou. +more Poté, co Jindřich VIII. zemřel, se Kateřina Parrová vdala za Thomase Seymoura; krátce po narození svého jediného dítěte zemřela.
Thomas Seymour chtěl, aby se Jana vdala za nově korunovaného krále Eduarda VI. , ale jeho bratr Eduard Seymour, Eduardův protektor, domluvil Eduardovy zásnuby s francouzskou princeznou Alžbětou. +more Oba bratři byli svým soupeřem Johnem Dudleyem obviněni ze zrady a popraveni. Ten, když viděl, že zdraví mladého krále je nalomeno a Jana je jednou z možných pretendentů trůnu, oženil s ní 21. května 1553 svého druhého nejmladšího syna Guildforda Dudleyho.
Nárok na trůn
John Dudley, vévoda z Northumberlandu Greyové byli nejmladší větví následníků +more_Tudor'>Jindřicha VII. Třetí zákon o nástupnictví obnovil nárok Marie a Alžběty na trůn, stále však byly považovány za nelegitimní potomky Jindřicha VIII. Tento zákon také umožnil Jindřichovi VIII. , aby ve své závěti určil svého nástupce. V této závěti byly určeny za nástupce jeho tři děti, a pokud by žádné z nich nemělo mužského potomka, byli by následníky dědicové jeho mladší sestry Marie, mezi které patřila i Jana. Jindřich vyloučil z následnictví potomky své starší sestry Markéty, a to z důvodu snahy eliminovat možnost, že by na anglický trůn nastoupil skotský panovník.
V době smrti patnáctiletého Eduarda VI. měla největší nárok na trůn jeho katolicky zaměřená polorodá sestra Marie, Eduard ale ve své poslední vůli jmenoval dědici potomky sestry svého otce Marie Tudorovny. +more Tato vůle byla zřejmě napsána pod nátlakem vévody z Northumberlandu, který se obával odklonu od protestantismu, což by zároveň znamenalo i jeho ztrátu vlivu u dvora. Tato závěť fakticky znamenala, že nástupnictví přechází na Janu Greyovou, která podporovala protestanty.
Eduard zemřel 6. +more července 1553 a 10. července 1553 prohlásil Northumberland Janu Greyovou anglickou královnou. Jana odmítla jmenovat svého muže, Northumberlandova syna, králem a místo toho navrhla jmenovat ho vévodou z Clarence.
Smrt
Paula Delaroche (1833) Během devíti následujících dnů se Marii podařilo zajistit dostatečnou podporu mezi šlechtici, takže mohla vjet triumfálně do Londýna. +more Parlament neměl jinou možnost než odvolat předchozí jmenování Jany Greyové za panovnici a prohlásit královnou Marii. Marie nechala Janu i jejího manžela uvěznit v Toweru. Northumberland byl 21. srpna popraven.
Janin osud zpečetila protestantská Wyatova vzpoura na konci ledna 1554, i když ona sama se v ní přímo neangažovala. Vzpoura byla vyvolána hrozbou sňatku Marie s +more_Španělský'>princem Filipem (pozdějším králem španělským). Janin otec, vévoda ze Suffolku, se spolu s jinými šlechtici ke vzpouře připojili a požadovali, aby se Jana stala místo Marie královnou. Filip a jeho rádci naléhali na Marii, aby nechala Janu, pokud tato nebude konvertovat ke katolictví, popravit a odstranila tak záminku dalších vzpour.
Jana, její manžel Guilford Dudley a dva jeho bratři byli obviněni ze zrady. Oba manželé byli shledáni vinnými. +more Giulford byl 12. února veřejně popraven na Tower Hillu. Marie projevila Janě úctu, která se poskytovala jen několika příslušníkům královského rodu, a přikázala, aby byla popravena uvnitř Toweru na Tower Greenu. Teprve sedmnáctiletá Lady Jana byla popravena ráno 12. února 1554 v Londýnském Toweru. Doprovázelo ji jen její služebnictvo, její rodina ji opustila. Před smrtí požádala, aby se mohla pomodlit za svoji duši, pak si nechala zavázat oči a úder popravčí sekyry oddělil její hlavu od těla. Její mrtvé tělo bez hlavy leželo na popravišti po zbytek dne, než bylo pohřbeno v Toweru pod kaplí sv. Pavla. Její otec vévoda ze Suffolku byl popraven o týden později.
Na stejném místě jako Jana jsou pohřbeny i dvě popravené manželky Jindřicha VIII. +more Anna Boleynová a Kateřina Howardová, švagr Jindřicha VIII. George Boleyn a Janin manžel Lord Guildford Dudley.
Genealogie
- | Jana Greyová | Otec: Jindřich Grey | Děd: Thomas Grey, 2. +more markýz z Dorsetu | Praděd: Thomas Grey, 1. markýz z Dorsetu |
---|---|---|---|---|
Prababička: Cecily Bonville, 7. baronesa Harington | ||||
Babička: Markéta Wottonová | Praděd: Richard Wotton | |||
Prababička: Anna Belknapová | ||||
Matka: Frances Brandonová | Děd: Charles Brandon | Praděd: William Brandon (zemř. 1485) | ||
Prababička: Alžběta Bruynová | ||||
Babička: Marie Tudorovna (1496-1533) | Praděd: Jindřich VII. Tudor | |||
Prababička: Alžběta z Yorku |
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Greyové Kategorie:Dudleyové Kategorie:Anglické královny Kategorie:Irské královny Kategorie:Anglické šlechtičny Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Angličané odsouzení k trestu smrti Kategorie:Věznění v Toweru Kategorie:Svržení panovníci Kategorie:Narození v roce 1536 Kategorie:Narození 12. +more října Kategorie:Úmrtí v roce 1554 Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Popravení v Toweru Kategorie:Pohřbení v Toweru Kategorie:Ženy.