Jarmila Hašková

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Jarmila Hašková (6. května 1924 – 8. března 2021) byla česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka. Její tvorba se zabývala zejména životem ve vězení a v koncentračních táborech za druhé světové války. Narodila se v Praze do židovské rodiny, avšak na konci války byla deportována do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Po válce se vrátila do Československa a začala pracovat jako novinářka. Stala se členkou redakce časopisu Květy, kde publikovala své články a reportáže. Během svého života napsala několik knih, ve kterých se zabývala především svými válečnými zážitky. Nejznámější z nich je autobiografická kniha "Jejich druhý život", ve které popisuje svůj pobyt v koncentračních táborech. Tato kniha byla přeložena do několika jazyků a získala několik ocenění. Mimo svou spisovatelskou činnost se Hašková také angažovala v různých společenských organizacích, které se věnovaly paměti obětí holocaustu. Byla také členkou Ústavu pro studium totalitních režimů. Jarmila Hašková zemřela 8. března 2021 ve věku 96 let. Její život a dílo bylo oceněno mnoha cenami a zanechalo nezmazatelnou stopu v české literatuře i ve společnosti obecně.

Jarmila Hásková (rozená Houdková, 29. ledna 1936, Hradec Králové - 19. prosince 2007, Praha) byla česká historička specializující se na numismatiku a peněžní dějiny. Působila v numismatickém oddělení Národního muzea v Praze. Manželka archeologa Ivana Háska.

Odborná dráha

Studovala u profesorů Václava Husy a Františka Kavky na filosoficko-historické fakultě Karlovy univerzity, kde v roce 1959 promovala. V témže roce nastoupila do numismatického oddělení Národního muzea, kde pracovala jako odborná a vědecká pracovnice, později po 28 let jako jeho vedoucí.

Její vědecká práce je dokumentována řadou publikací knižních a časopiseckých, a úspěšnými vystoupeními v Drážďanech, Berlíně, Curychu, Norimberku, Lucemburku, ve švédské Sigtuně, či v Kazani. Účast na velkých mezinárodních kongresech jí však nebyla nikdy před rokem 1989 státními orgány povolena.

Soustředila se na období raného středověku, kde řešila řadu specifických otázek denárové měny - činnost vyšehradské mincovny, problematiku slavníkovského mincování, původ kněžny Emmy Reginy, projevy státní ideologie na nejstarších českých mincích, insignie a podobu prvního českého krále Vratislava I. +more, ikonografii českých a nejstarších chebských mincí, počátky českého mincování a řadu dalších témat.

Nemenší pozornost věnovala období pozdního středověku, kde především věk jagellonský a Kutná Hora zůstaly doménou jejího trvalého zájmu. Zde také plně uplatnila a rozvinula své profesionální školení historika hospodářských dějin v řadě studií věnovaných ekonomickému vývoji druhé poloviny 15. +more století. Z metodického hlediska byla její nová interpretace knih kšaftů významným přínosem pro poznání sociální struktury i kulturního vývoje českého města, stejně jako datování zlomku mincovních register z doby Jiřího z Poděbrad a využití písemných pramenů jako časových mezníků pro sestavení chronologie jagellonských grošů. Sem lze zařadit i první edici grošových ražeb Chaurovy sbírky jako základ budoucího korpusu českých mincí i odborná zpracování četných nálezových celků, včetně historizujících pohledů do jednotlivých regionů (především západní Čechy).

Popularizace numismatiky

Nedílnou součástí odborné činnosti Jarmily Háskové byly desítky přednášek, které proslovila na konferencích, sympoziích, numismatických setkáních a dalších akcích pořádaných v Československé a České republice. Přednášela na Karlově univerzitě, Vyšší odborné škole informatiky a na uměleckoprůmyslových středních školách. +more Numismatiku popularisovala v rozhlase a v televizi, kde veřejnost zaujala svým vyprávěním o pokladech numismatiky v Národním muzeu, své životní cestě a dalšími tématy. Rovněž se podílela jako odborný poradce na dokumentárních historických filmech, z nichž dva vznikly ve spolupráci s režisérem J. Jahnem: o jagellonské Kutné Hoře (Klenot království) a o Jiřím z Poděbrad (Král dvojího lidu).

Byla autorkou a iniciátorkou řady výstav doma i v zahraničí. S kolektivem pracovníků numismatického oddělení vytvořila v 80. +more letech dvacátého století expozici o dějinách peněz na našem území, která vzbudila zasloužený obdiv zahraničí, včetně katalogu v cizojazyčných verzích.

Řadu let organizovala v Národním muzeu jarní a podzimní cykly numismatických přednášek, jednou ročně vždy s besedou a prezentací díla předního českého medailéra. Organizováním přednášek proslovených zahraničními hosty seznámila i širokou veřejnost s řadou evropských numismatiků a historiků z Velké Británie, Německa, Lucemburska, Švýcarska, Rakouska, Maďarska, Polska a Ruska. +more Spolupracovala s Národní bankou, Asociací umělců-medailérů, v níž iniciovala podepsání smlouvy o spolupráci s Národním muzeem, a s řadou dalších kulturních a vědeckých institucí doma i v zahraničí. V Numismatické společnosti československé (dnešní Česká numismatická společnost), pracovala jako předsedkyně ediční komise a jako místopředsedkyně. Po plných třicet let vedla jako redaktorka časopis Numismatické listy.

Národní muzeum

Pro Národní muzeum se jí podařilo v 90. letech získat mimořádné celky - unikátní soubor ruských mincí z proslulé Prokopovy sbírky, známou Měřičkovu faleristickou sbírku, bezesporu největší dar do fondů Národního muzea ve 20. +more století, a další. Cíleně budovala kolekci moderní české medaile, jedné z největších v našich zemích a do roku 1992 se organizačně podílela na vydávání medailí Národního muzea. Jako členka komise Kanceláře prezidenta České republiky pro posuzování návrhů na státní vyznamenání uskutečnila jejich první prezentaci v pantheonu Národního muzea roku 1994.

Čestná členství

Byla čestným členem Historického institutu Velkovévodství Lucemburského, Asociace umělců medailérů a člen korespondent Rakouské numismatické společnosti.

Její pozůstalost je uložena v archivu Národního muzea.

Bibliografie

1960 Obchod s kutnohorskou mědí v druhé polovině 15. století. +more In: Příspěvky k dějinám Kutné Hory, čís. 1 (Praha 1960), s. 87-102. * 1961 Obchod s kutnohorskou mědí v první třetině 16. století. Časopis Národního muzea - oddíl věd společenských, roč. 130 (Praha 1961), s. 27-40. * 1964 K otázce plzeňské mincovny za knížete Jaromíra. Numismatické listy, roč. 19, čís. 4 (Praha 1964), s. 97-105. ** Postřekovský poklad z třicetileté války. Časopis Národního muzea - oddíl věd společenských, roč. 133 (Praha 1964), s. 1-9. ** a Eduard Šimek, Vyprávění o havířích. Praha 1964, 190 str. ** K chodským nálezům z Postřekova. Numismatické listy, roč. 19, čís. 1 (Praha 1964), s. 16. * 1965 Mince knížete Jaromíra v Polsku - prostředek dálkového nebo vnitřního obchodu. Slezský numismatik, čís. 6/7 (Opava 1965), s. 33. * 1966 Mince knížete Jaromíra v Polsku - prostředek dálkového nebo vnitřního obchodu. In: Sborník československo-polské numismatické konference. Opava 1966, s. 18-19. ** Nález karolinského denáru v Šárce. K obchodním stykům českých Slovanů s říší franckou. Numismatický sborník, sv. 9 (Praha 1966), s. 5-10. ** Numismatický příspěvek k česko-moravským stykům v 7. -11. století. In: Sborník I. numismatického symposia 1964. Brno 1966, s. 52-54. ** a Jiří Pomahač: Nálezy mincí na Žinkovsku. Doplněk k nálezům mincí v Čechách. Numismatické listy, roč. 21, čís. 5-6 (Praha 1966), s. 129-140. ** Nález mincí z třicetileté války v Postřekově, okr. Domažlice (1961). Numismatický sborník, sv. 9 (Praha 1966), s. 263-266. ** Nález mincí z třicetileté války u Mistřína, okr. Kyjov. Numismatický sborník, sv. 9 (Praha 1966), s. 274. * 1967 Nálezy mincí na Chodsku. Domažlice 1967. ** a Václav Ryneš: K počátkům svatováclavského motivu na českých denárech. Numismatické listy, roč. 22, čís. 5-6 (Praha 1967), s. 145-152. ** Die Tschechoslowakei und Ungarn. A Survey of Numismatic Research. Copenhagen 1967, s. 94-109. * 1968 Studie o jagellonských groších z let 1471-1526. Sborník Národního muzea v Praze, řada A - historie, sv. 22, čís. 3 (Praha 1968), s. 121-176, 8 tab. ** K obchodním stykům českých Slovanů s říší franckou (Zu den Handelsbeziehungen der böhmischen Slawen mit Fränkischem Reich). In: I. miedzynarodowy kongres archeologii slowiańskej, I/6. Wroclaw-Warszawa-Kraków 1968, s. 275-278. ** Nález grošů u Drahotína, okr. Domažlice. Numismatický sborník, sv. 10 (Praha 1968), s. 252. ** Nález dukátu u Velké Šitboře, okr. Cheb. Numismatický sborník, sv. 10 (Praha 1968), s. 270-271. ** a Jaroslava Zdichyncová: Nález ruských papírových platidel v Postřekově-Mlýnci, okr. Domažlice. Numismatický sborník, sv. 10 (Praha 1967/68), s. 277. * 1969 Die Währungs- und Münzentwicklung unter den Jagellonen in Böhmen und Mähren (1471-1526). Sborník Národního muzea v Praze, řada A - historie, sv. 23, čís. 1-2 (Praha 1969), s.

Výstavy

1967 Nálezy mincí na Chodsku - Domažlice, Vlastivědné muzeum Chodska * 1970 Dějiny peněz na území Československa - expozice numismatického oddělení, Praha, Národní muzeum (autorský podíl v úseku 955-1526) * 1974 Československo - historická expozice ministerstva kultury ČSSR - Mexiko (autorka koncepce a úvodních textů) ** Románská mince a architektura v západních Čechách - Plzeň, Západočeské muzeum * 1975 Románská mince a architektura v západních Čechách - Cheb, Chebské muzeum * 1978 Tvůrci medailí Národního muzea v Praze - Praha, Národní muzeum (autorka tématu a koncepce) * 1981 Tvůrci medailí Národního muzea v Praze - Berlín, Kulturní středisko ČSSR (autorka tématu a koncepce) ** Dějiny peněz na území ČSSR - expozice numismatického oddělení, Praha, Národní muzeum (koncepce a autorský podíl na úseku 955-1526) ** 1000 let dolování a mincování v kutnohorském rudném revíru - Praha, Národní muzeum * 1986 Brakteát - mince 13. století - hrad Okoř, Středočeské muzeum v Roztokách * 1987 Brakteát - mince 13. +more století - Jílové u Prahy, Muzeum těžby a zpracování zlata ** Památky naší národní minulosti - historická expozice Národního muzea, Praha, Lobkovický palác (autorský podíl na období 955-1526) * 1988 Brakteát - mince 13. století - Turnov, Muzeum Českého ráje * 1991 České dějiny na medaili a plaketě - Praha, Lobkovický palác (autorsky s Michalem Vitanovským koncepce, úvodní texty) ** České dějiny na medaili a plaketě - Kremnica, Múzeum mincí a medailí (autorsky s Michalem Vitanovským koncepce, úvodní texty) * 1992 Český lev na mincích - Praha, Národní muzeum * 1993 České dějiny na medaili a plaketě - Hradec Králové, Krajské muzeum Východních Čech (autorsky s Michalem Vitanovským koncepce, úvodní texty) * 1995 Řády a vyznamenání České republiky a jejich předchůdci - Praha, Národní muzeum (autorsky ve spolupráci s Václavem Měřičkou) ** Slavníkovské mince - historie psaná v kovu - Poděbrady, Polabské muzeum * 1996 České muzeum stříbra - historická expozice, Kutná Hora, Okresní muzeum v Kutné Hoře (autorský podíl na úseku město a patriciát) * 1997 Dar medailéra Josefa Hvozdenského numismatické sbírce Národního muzea - Panteon Národního muzea, 15. 5. - 13. 6. 1997 * 1999 Řády a vyznamenání evropských zemí 19. a počátku 20. století (Měřičkova sbírka). Výstavní sál numismatického oddělení Národního muzea * 2000 Europas Mitte um 1000 - Mezinárodní výstava, Budapešť, Krakov, Berlín, Mannheim, Praha, Bratislava 2000-2002 (spoluúčast, mince) * 2001 Pocta českému sochaři Milanu Knoblochovi. Hollareum, Národní muzeum, 30. 10. 2001 - 1. 3. 2002 * 2002 Mincovní skříňka vlasteneckého kněze a numismatika P. Vincence Lichtblaua - národní kulturní památka, Národní muzeum, exponát měsíce, 18. 6. - 31. 12. 2002 * 2005 Český medailér M. Knobloch světovému dramatikovi W. Shakespearovi - Panteon Národního muzea 10. 2. - 20. 2. 2005.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top