Jaromír Krosch
Author
Albert FloresJaromír Krosch (* 16. dubna 1955, Ústí nad Orlicí) je český výtvarník a ilustrátor. Též je autorem několika civilně laděných, volným veršem psaných básnických sbírek (např. Básně včerejšího dne, 2006). Původně vyučený soustružník je výtvarný autodidakt, v letech 1982-1987 užíval ateliér po Miloslavu Pecháčkovi (1923-1991) na pražských Vinohradech. S Pecháčkem se dlouhodobě přátelil a konzultoval svou tehdejší tvorbu. Nyní žije a tvoří na venkově v rovinatém kraji mezi Borohrádkem a Chocní. Krosch je svým dílem přítomný převážně v českých soukromých i veřejných sbírkách. Je členem Unie výtvarných umělců Hradec Králové. Od roku 2020 je obchodně zastupován Miroslavem Kroupou přes jeho galerie v Praze a Litomyšli.
Dílo
V Kroschově tvorbě převládá zájem o figurální malbu a kresbu, nevyhýbá se však ani krajinám či městu. Celkové výtvarné vyznění jeho díla je intuitivním výsledkem trvalého konfliktu rodinného původu kdesi v autorově nevědomí: německá odhodlanost a razance po otci s českou laskavostí a ústupností po matce. +more Na jedné straně vůle zasahovat do děje či událost někam řídit, na straně druhé jen lhostejné odtažité pozorování. Podstatnou část Kroschových prací tvoří oleje či akryly na plátně, v menších formátech pak různé techniky na papíře (oleje, akryly, tuše, akvarely, koláže či jejich kombinace). Kroschovo dílo přirozeně reflektuje evropské expresionisty první poloviny 20. století, jejich následnou reinkarnaci z 80. let - Neue Wilde, či Francise Bacona a Luciana Freuda jako samostatně stojící žánry. Jeho raná tvorba z 80. let nese spíše stopy naivity a "špatné malby" art brut, což souvisí i s tehdejší jistou mírou outsiderství a absencí formálního malířského vzdělání autora. Od počátku tvorby však Kroschův výtvarný projev nese setrvale se opakující rys: figura či krajina je vždy zjednodušena až k primitivní znakovosti bez jakýchkoliv pro autora nezajímavých detailů. U figur dominují výraz obličeje a póza, které jediné se mohou přetavit do velmi konkrétní podoby, zatímco zbytek zůstává v náznaku nebo se rozpadá do abstraktnosti. U krajin pak převládají barevné plochy. Kroschův výtvarný posun se odehrává na pozadí společenských změn. Jako neprivilegovaný příslušník dělnické třídy měl až do konce 80. let sporadický přístup k aktuálním informacím o západní výtvarné scéně. K periodikům či knihám o tehdejším světovém dění a trendech se dostával omezeně v okruhu jemu blízkých pražských myčů oken (tehdy se také tak živil), výkladních skříní, vrátných či kotelníků, tedy lidí vytěsněných komunistickým režimem na společenský i existenční okraj. Až po roce 1990 s mnoha padlými tabu a neutuchajícím přílivem nových podnětů, tiskovin, filmů či hudby a možností sledovat (i zpětně dosledovat) výtvarné trendy se Kroschova tvorba stává stylově pestřejší. Taktéž roste kvantitativně: od někdy jen jednotek pláten za rok po desítky, zejména od druhé poloviny nultých let 21. století. Tematicky Krosche zajímají jak banální společenské situace a činnosti (nákup v obchodě, návštěva restaurace, posezení v kavárně, nákup v obchodě, běžný výjev z městské ulice, setkání manželů v obývacím pokoji atp. ), tak bizarní výjevy z polosvěta (návštěva veřejného domu, strip-baru, privátní akce plné obžerství a bizarního sexu, masek, kostýmů) i trachtace a necivilní společenské události (karnevalové či masopustní průvody, pašijové hry, maškarní plesy). Opakovaně zkoumaným motivem je i člověk na ulici oblečený jako živý reklamní poutač.
Krosochovo dílo se dá rozložit do dvou období: Rané od počátku 80. let je zakončeno čistě figurální výstavou pláten ve Vysokém Mýtě uspořádanou kurátorem Karlem Jarošem v roce 1999. +more Do této doby nejčastěji vypadá běžný Kroschův obraz jako statická scéna zpodobňující až přehledně uspořádanou skupinu postav, případně ideálně pózujícího jednotlivce (dvojici). Jako by šlo o odraz normalizační způsobnosti a ukázněnosti šedivé profízlované doby, kde vše musí podléhat kontrole, mít své jasně určené místo a vymezený prostor. To doplňují i objektivní okolnosti tehdejšího autorova života (manželství, rodičovství, dělnická práce). S koncem devadesátých let však figury (i krajiny) na plátnech začínají opouštět běžnou čelní pozorovací perspektivu z odstupu 50mm objektivu. Mění se i autorův osobní život. Obraz získává dynamiku a dějovost rozjeté filmové scény se spoustou dalších malých paralelních dějů, perspektiva se křiví a úhel pohledu rozšiřuje. Malíř vtahuje diváka do situace a vlastně jej umisťuje dovnitř plátna. Odevzdanou sebekontrolu postav, které se snažily svou spořádaností nedráždit okolí, splynout a neporušovat "policejní hodinu" nahrazuje divoká entropie svobodného člověka i prostředí, kde večírky, uliční reje a happeningy končí až s nepřemožitelnou únavou posledního účastníka.
Pro Krosche hrají v jeho práci roli i všeobecné kulturní kulisy doby a hudba. Ta je nezřídka i inspiračním zdrojem spodních proudů jeho tvorby. +more Při pohledu na ni může divák zaslechnout tlumený soundtrack Kurta Weilla, Lou Reeda nebo zejména britského kabaretně morbidního tria The Tiger Lillies. I dnes je možné říci, že po desítkách let aktivní tvorby zůstává Jaromír Krosch specifickým malířským samotářem z venkova, vrženým mimo velkoměstský okruh profesionálních umělců. Dostat se byť jen na okraj proudu výtvarně společenských aktivit jej však neláká. V roce 2023 mu byla vydána rozsáhlá monografie mapující jeho výtvarnou tvorbu po roce 2008.
Galerie
Koupaliště v Horním Jelení, 1984-5, olej na plátně 91x91 cm. jpg|thumb|Koupaliště v Horním Jelení (1984-5) Pražský dvorek, 1985, olej na plátně, 95x70 cm. +morejpg|Pražský dvorek (1985) Krajina kolem Tiché Orlice, 1992, olej na plátně 60x70 cm. jpg|Krajina kolem Tiché Orlice (1992) Underground v naší hospodě, 1994, olej na plátně 110x95 cm. jpg|Underground v naší hospodě (1994) Soubor:Loznice 110x95 1999 olpl. jpg|Ložnice (1999) Soubor:Masopust 2000 OP. jpg|Masopust (2000) Soubor:Bordel 420x295 2007. jpg|Bordel (2007) Mikuláš, 2008, akryl na sololitu 40x25 cm. jpg|Mikuláš (2008) Chalupy, 2012, kombinovaná technika, tempera na papíře a plátně 95x90 cm. jpg|Chalupy (2012) Nahá píše dopis, 2013, komb. technika, tempera na papíře a plátně 96x90 cm. jpg|Nahá píše dopis (2013) Nevěsta a družička, 2019, komb. technika, tempera na papíře a technické tkanině, 96x96 cm. jpg|Nevěsta a družička (2019).
Přehled výstav
Samostatné výstavy:
1984 - Modrý pavilon, malba, Praha
1986 - Divadlo Rubín, „Obrazy“, malba, Praha
1987 - Orlické muzeum, „Obrazy“, malba, Choceň
1993 - Orlické muzeum, „Obrazy“, malba, Choceň
1997 - Orlické muzeum, „Obrazy“, malba, Choceň
1999 - Orlické muzeum, „Obrazy“, malba, Choceň
1999 - Okresní muzeum, „Figury“, malba, věž Litomyšlské brány, Vysoké Mýto
2000 - Kulturní a informační centrum, „Obrazy“, malba, Jablonné nad Orlicí
2001 - Orlické muzeum, „Všednosti“, malba, výstavní síň zámku, Choceň
2001 - Městské muzeum, „Všednosti“, malba, Králíky
2002 - Česká vinotéka, „Záznam každodennosti“, akvarely, Praha
2003 - Muzeum a galerie Orlických hor, „Figury & Všednosti“, malba, zámek, Rychnov nad Kněžnou
2005 - Městská galerie, „Jaromír Krosch“, malba, výstavní síň Jana Jušky, Vysoké Mýto
2015 - Orlické muzeum „Obrazy“, malba, Choceň
2018 - Galerie Na Hradě, malba, Unie výtvarných umělců Hradec Králové, Hradec Králové
2019 - Městské muzeum, malba, Konice
2020 - Městská galerie, „Obyčejný život Jaromíra Krosche“, malba, Vysoké Mýto
2020 - Galerie Kroupa, „Versteckt“ (retrospektiva), Praha. K výstavě byl vydán trojjazyčný tištěný katalog. Kolektivní výstavy:
Kolektivní výstavy:
1982 - Orlické muzeum, Choceň (s Věrou Martinkovou)
1999 - Kulturní dům, „I. předvánoční výstava výtvarného umění“, Ústí nad Orlicí
2001 - Zámecké kongresové centrum „Východočeský výtvarný salon“, Unie výtvarných umělců Hradec Králové, malba, zámecký pivovar, Litomyšl
2001 - Městské muzeum, výtvarné sympozium „ARTEX Králíky 2001“, malba, Králíky
2002 - Orlické muzeum, „Rajská cesta/Kabinet“, malba, Choceň (s Cezary Trubaluk)
2003 - Výstavní síň Jana Jušky, „Salon klubu malířů Vysokomýtska 2003“, malba, Vysoké Mýto
2006 - Orlické muzeum, „Isčuk, Krosch, Stiborik“, malba, Choceň
2007 - Galerie Koráb, malba, Ústí nad Orlicí
2009 - Úřad městyse Kunvald, „Výtvarný Kunvald“, malba, Kunvald
2009 - Městské kulturní středisko, malba, Letovice
2009 - Orlické muzeum, malba a soubor grafických prací, Choceň (s Janem Kroschem)
2011 - Galerie Tunklův Dvorec, „Malba.Kresba“, malba, Zábřeh (s Jiřím Bělohlávkem)
2011 - Orlické muzeum, „Setkání po letech“, malba, Choceň (s Věrou Martinkovou)
2014 - Městská galerie, „Setkávání“, malba, Vysoké Mýto
2015 - Kavárna Dva světy, malba a kombinovaná technika, Žamberk
2015 - Městská galerie, 7. salon malířů Vysokomýtska, malba, Vysoké Mýto
2015 - Sokolovna, „Výstava výtvarníků TRIANGLU & jejich přátel“, V. ročník, malba, Hrušová
2018 - Kulturní dům, malba, Hlinsko (s Ivou Vanžurovou - paličkovaná tapisérie)
2019 - Městské muzeum, malba, Králíky (s Ivou Vanžurovou - paličkovaná tapisérie)