Jaroslav Kos

Jaroslav Kos (5. listopadu 1917 Dobrá Voda u Pelhřimova - 15. října 2012) byl český lékař a anatom, zakladatel anatomického ústavu na Lékařské fakultě UK v Plzni a jeho přednosta v letech 1947 až 1983. Většinu své kariéry působil v Plzni, kde kromě výuky a řízení fakulty vydal desítky odborných článků a publikací. Sklonek života trávil v janovském sanatoriu nedaleko Plzně.

Život

Dětství

Narodil se dne 5. listopadu 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova jako deváté z deseti dětí drobného rolníka. +more Jeho otec, vyučený obuvník, hospodařil na tříhektarové chalupě. Pět sourozenců zemřelo již v kojeneckém věku. Dvě sestry po vychození obecné školy odešly do služby, jeden bratr se vyučil truhlářem a druhý zůstal na chalupě. Po vychození pěti oddělení obecné dvoutřídky v Dobré Vodě šel studovat do Pelhřimova. Na reálném gymnáziu studoval v letech 1928 až 1936 a 9. června 1936 zde s vyznamenáním maturoval. Po maturitě poslal žádost o studium medicíny do Hlávkových kolejí v Praze a v září 1936 byl přijat a stal se medikem na Lékařské fakultě UK v Praze a chovancem Hlávkových studentských kolejí.

Období války

Život v Hlávkových kolejích v Praze, kde byl jako medik ubytován mezi říjnem 1936 a 17. listopadem 1939, popisuje podrobně ve svých vzpomínkách a v četných článcích o Hlávkově nadaci. +more Již od počátku studia měl hluboký zájem o anatomii, kterou tehdy přednášel profesor MUDr. Karel Weigner a později profesor MUDr. Ladislav Borovanský, u něhož taky s výborným prospěchem složil rigorózum. 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. Kvůli tomu odešel k bratrovi na Buštěhrad a přihlásil se jako učedník na truhláře. Po vánocích se mu podařilo získat místo u městského úřadu v Pardubicích v oddělení potravinových lístků a po roce, v únoru 1941, začal sbírat žlázy s vnitřní sekrecí na jatkách v Pardubicích pro potřeby farmaceutického průmyslu, což trvalo až do konce války. V Pardubicích se také 6. září 1941 oženil a 15. června 1944 se mu tam narodil syn.

Po 2. světové válce mu nabídnul profesor Borovanský místo výpomocného asistenta na anatomickém ústavu. +more 8. července 1945 se mu navíc podařilo se poprvé dostat za katedru po jednom z odcházejících profesorů. Od té doby pak přednášel anatomii denně až do roku 1984 (tedy téměř 40 let). Přednášel tehdy medikům mezencefalon (tj. střední mozek). Strávil denně mnoho hodin v posluchárně, přednášel pro mediky, pro tělocvikáře, zdravotní sestry, Červený kříž. A sám běhal na klinické přednášky, učil se a skládal zkoušky. 25. ledna 1946 odpromoval a stal se odborným asistentem. Po přibližně roce ale byl z pozice uvolněn a odešel na univerzitu do Plzně.

Působení na Plzeňské univerzitě

Od ledna 1947 tedy začal z pověření ministra školství a osvěty konat přednášky a cvičení z anatomie na lékařské fakultě v Plzni, budoval a vedl anatomický ústav a zkoušel při dílčích zkouškách. Před koncem ledna 1947 byl přednosta anatomie na zasedání vědecké rady fakulty požádán zastupujícím děkanem profesorem MUDr. +more Jiřím Scheinerem, aby si ještě ke svému úvazku přibral i ústav histologicko-embryologický zatím na tři semestry, než přijde nový přednosta po habilitaci.

V listopadu 1947 dostal chřipku s vysokými teplotami, a protože nebylo možné nahradit jej jiným přednášejícím, nemoc řádně nevyléčil, i když mu byla nabízena léčba tehdy vzácnými penicilinem. Vbrzku se dostavily následky, nemoc neustupovala a po několika měsících rentgen zjistil ložisko tuberkulózy. +more Tehdejší možnosti léčby tuberkulózy byly ve srovnání se současností značně omezené, pro něj to znamenalo několikaměsíční pobyt v sanatoriu a následné dvouleté léčení pomocí velkého množství tablet PAS. Pracoval však dál. Jmenování docentem přišlo po habilitaci v roce 1952, řadu let byl vedoucím učitelem ročníku, po dvě volební období vykonával funkci proděkana, a to 1954/55 a 1974/76, přestože se potýkal s recidivou závažného onemocnění plic. V roce 1958 byl požádán děkanem Rudolfem Burešem, aby ho vystřídal ve funkci děkana, což však odmítl s poukazem na své zdravotní potíže. V roce 1959 byl jmenován řádným profesorem.

V Plzni jako přednosta anatomického ústavu působil do konce září 1983, kdy dovršil téměř 37 let ve funkci, a poté ještě zůstal v ústavu jako profesor-konzultant do konce června 1988. I tehdy ještě pln aktivity a zájmu přednášel první léta svého důchodu anatomii studentům stomatologické větve a v rámci studentských vědeckých kroužků stále řídil jejich první kroky na cestách vědeckých, týkajících se zejména anatomie kloubů. +more V letech 1990 až 1992 znovu nastoupil do ústavu na zkrácený pracovní úvazek, aby v době výměny vedení ústavu vypomohl pedagogicky zvládnout výuku a zkoušení velikého počtu posluchačů. Od roku 1993 ještě na čas působil jako externista na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity na katedře biologie pro obor komparativní somatologie a biologie člověka.

Kromě práce pedagogické, se stejně tak věnoval i práci výzkumné. V roce 1959 již celý učitelský kolektiv jeho ústavu pracoval na problémech vaskularizace kostí a kloubů a růstu kostí. +more Byla navázána spolupráce s klinickými obory, hlavně s ortopedií a gynekologií. Později se věnoval důkladnému studiu úpravy synoviální membrány kloubů, studoval anatomii meziobratlových kloubů a s akademikem MUDr. Janem Wolfem se dopátral příčiny vzniku tzv. meniskoidů. Na tuto práci navázaly pak jeho studie v Dánsku na anatomickém ústavu v Kodani (1968 - 1970) na elektronovém a později rastrovacím mikroskopu. Současně se účastnil lékařských sjezdů a konferencí po celé Evropě.

Knižní tvorba

Do jeho knižní tvorby patří práce na učebních textech, v padesátých letech ve spolupráci s profesorem Borovanským, od roku 1955 v rámci kolektivní učebnice (L. Borovanský, K. +more Žlábek, J. Hromada a J. Kos) „Soustavná anatomie člověka“ (I. vydání 1955, II. vyd. 1960, III. vyd. 1967 a IV. vyd. 1972), v níž zpracoval periferní nervy a smyslové orgány. Ze skript „Přehled topografické anatomie“ se od roku 1964 studovalo na většině našich fakult. V roce 1996 vyšla jeho „Anatomie člověka pro výtvarníky“ se 150 vyobrazeními, v roce 1999 pak „Základy fyzické antropologie“ aj. Celkem vydal na 120 publikací vědeckých prací u nás i v zahraničí (v němčině, angličtině, francouzštině, ruštině), sám z celého souboru vyzvedl tři hlavní okruhy: # Vyřešení otázky cévních změn na kapilárním řečišti děložního čípku, což má význam pro včasnou diagnostiku prekanceróz děložního hrdla. (Publikováno hlavně ve světových gynekologických časopisech. ) # Série prací o tzv. meniskoidech kloubů páteře, s významem odhalení příčiny častých poruch hybnosti páteře, zvláště blokád. (Předneseno na 3 světových kongresech a publikováno v zahraničních odborných časopisech. ) # Série prací, věnovaných anatomii kloubních pouzder a jejich výstelce (synoviální membráně), což bylo zpracováno metodami nástřiku kapilárního řečiště, elektronověmikroskopické a scanningelektronověmikroskopické analýzy (publikováno v řadě domácích i zahraničních časopisů).

Ocenění

Jeho práce byla oceněna mnoha poctami: u příležitosti šedesátých narozenin mu byl udělen titul Zasloužilý učitel, byl jmenován čestným členem České anatomické společnosti, obdržel medaili Za vynikající práci. Jak sám uvádí, v průběhu svého působení na vysokých školách (Univerzita Karlova, Západočeská univerzita a Univerzita Kodaňská) v době od roku 1945 do roku 2002 za svoji činnost pedagogickou, vědeckou a společensky významnou obdržel celkem 20 různých medailí (bronzové, stříbrné a 6 zlatých), od Univerzity J. +more E. Purkyně a Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze, Palackého v Olomouci, z rukou prezidenta Akademie věd ČR v roce 1997 medaili Josefa Hlávky a 20. 6. 2007 od České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Reference

Literatura

Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští anatomové Kategorie:Narození 1917 Kategorie:Narození 5. +more listopadu Kategorie:Úmrtí 2012 Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Muži Kategorie:Vyučující na Západočeské univerzitě v Plzni Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Plzni.