Jaroslav Pála

Jaroslav Jan Pála (27. září 1882, Přelíc - 9. března 1963, Ilava) byl československý podnikatel, zakladatel elektrotechnické firmy Pála a spol. (později Bateria Slaný) a v letech 1940-1944 starosta města Slaný. Je též znám tím, že v době heydrichiády předal četnictvu dopis, který byl po válce Pálovými odpůrci prezentován jako dopis iniciující lidickou tragédii.

Život

Mládí

Otec Jaroslava Jana Pály byl hostinský Václav Pála (1855 - 1905), který provozoval hostince v různých obcích poblíž Slaného. Jaroslav Jan Pála byl mladší ze dvou synů. +more Otci se živnost nedařila a přestěhoval se s rodinou do Slaného, kde pracoval jako natěrač. Prožil chudé dětství, matka skončila v ústavu pro duševně choré. Ve Slaném vychodil Pála měšťanskou školu, pracoval jako poslíček a vyučil se zámečníkem ve slánské firmě Bolzano, Tedesco & comp. Spisovatel Karel Scheinpflug, který v té době ve Slaném žil, vzpomínal ve sborníku vydaném k továrníkovým šedesátinám na Pálův zájem o literaturu a jeho aktivní činnost ve slánské knihovně.

Pobyt v Hamburku

Roku 1905 odešel Jaroslav Pála do Hamburku, kde se roku 1919 stal spolumajitelem chemické továrny Hamburger Batterienfabrik. V Německu byl členem krajanského spolku Svornost a podporoval krajanské aktivity české menšiny. +more Ještě během pobytu v Německu založil s dalším společníkem firmu Pála a spol.

Návrat do Slaného

V roce 1924 se Pála natrvalo přestěhoval i s rodinou zpět do Slaného. Pod jeho vedením výroba Pálovy továrny vzrůstala a firma úspěšně expandovala i do zahraničí. +more V roce 1925 se přestěhovala z pronajatých prostor do nového objektu a o dva roky později již zaměstnávala 300 pracovníků. Symbolem továrny se stalo trojúhelníkové logo s koněm osvětlovaným žárovkou. V roce 1932 se výroba diversifikovala, přibyly např. radiopřijímače a další výrobky. Mezi produkty byla například i obdoba francovky, zvaná Karmelitka. Firma se postupně rozšiřovala o další objekty.

Činnost za okupace

Rozvoj firmy Palaba pokračoval i za války. V roce 1944 dávala práci 600 zaměstnancům a vyráběla 31 miliónů článků za rok. +more V letech 1940-1944 byl Pála starostou Slaného. Též podporoval rodiny zatčených spoluobčanů.

Dopis, který byl označen za příčinu zkázy Lidic

Nejstarší dohledaná publikace, která vychází mj. z výslechů zainteresovaných osob, byla vydána v roce 1945 Ministerstvem vnitra. +more Např. Jaroslav Andrejs, který ve svých knihách podrobně zdokumentoval okolnosti atentátu na Heydricha, se v první verzi, kterou vydal roku 1947 pod pseudonymem Jan Drejs a názvem Za Heydrichem stín, o roli J. J. Pály ještě nezmiňuje. V rozšířené verzi Smrt boha smrti z roku 1998 již Pálově podílu na tragédii věnoval celou stránku, zdroje však udává stejné jako v díle z roku 1947. Novější zdroje vycházející kromě komunistických archivů i ze svědectví zainteresovaných osob nebo z dopisních materiálů, však popisují podíl Jaroslava Pály na lidické tragédii rozdílně.

Příběh je dle dokumentu Ministerstva vnitra z roku 1945 (vydáno ještě před soudem) popisován takto:

Dopis s adresou P. T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210 došel Pálovi k přečtení 3. června 1942, již otevřený zaměstnanci firmy. Obsahoval text:

Pála zatelefonoval na četnickou stanici a četník, který se dostavil, se domníval, že jde o obyčejný milostný dopis. Naopak Pála měl považovat odesilatele za jednoho z útočníků na Heydricha. +more A měl též prohlásit: „Už abyste ho měli, abychom konečně měli klid. “ (Pála toto tvrzení ve svém protokolu popřel; též popíral, že by požadoval předání dopisu gestapu. ) Poté, co četníci předali informace gestapu, následoval výslech adresátky - Anny Maruščákové (též psáno Maruszczáková), která při něm zmínila i Lidice; tam vyřizovala vzkaz, o kterém se domnívala, že je od Josefa Horáka, který utekl v roce 1939 z Protektorátu. To vedlo gestapo k přesvědčení, že jsou na stopě útočníků a v důsledku k vraždě obyvatel obce Lidice.

Odsouzení a závěr života

Ihned po vypuknutí Pražského povstání, 6. května 1945 byl Pála zatčen. +more Během soudu se hájil mj. tím, že se obával provokace německé konkurence a že věřil, že četnictvo nepodnikne nic, co by mohlo mít nepříznivé následky. Naopak rozsudek uváděl, že dopis se netýkal zájmů jeho firmy a měl být adresátce předán; i kdyby se mu v době heydrichiády zdál podezřelý, mohl ho podle názoru soudu zničit, protože se nejednalo o dopis doporučený.

Dne 2. května 1947 byl díky nedůvěryhodnému svědectví agenta StB a pravomocně odsouzeného konfidenta gestapa Wegenera (shodou okolností majitele firmy na baterie a přímé konkurence Jaroslava Pály) bez dalších důkazů, pouze na základě domněnek odsouzen nejprve na doživotí, v roce 1955 mu byl trest při amnestii snížen na 25 let žaláře.

Postupně byl umístěn ve věznicích Bory, Leopoldov a Ilava. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, v roce 1962 bylo konstatováno, že je hluchý a slepý. +more K předčasnému propuštění však nedošlo i přes opakované žádosti dcery Anny (včetně žádosti presidentu Klementu Gottwaldovi o udělení milosti).

Zemřel ve věznici v Ilavě, urna s jeho popelem byla uložena na slánském hřbitově po roce 1989, neoznačená, v rodinném hrobě.

Rodinný život

V Hamburku se Pála roku 1906 oženil s Elisabeth Dienstetovou (1880-1946), která byla dcerou jeho mistra. Manželé Pálovi měli syna Rudolfa (1907-1980) a dceru Annu (1911-1996).

Syn Rudolf Pála byl vychováván jako nástupce majitele firmy. Po vystudování obchodní akademie v Hamburku ještě absolvoval chemickou školu. +more V továrně svého otce vedl chemickou výrobu. Spolu s ním byl v roce 1945 zatčen pro podezření z kolaborace, to se ale ukázalo jako neopodstatněné a Rudolf Pála byl po třech měsících propuštěn. Pracoval pak v Kralupech nad Vltavou jako dělník. Dcera Anna Pálová byla po mozkové obrně invalidní, přesto pracovala jako administrativní síla. Po roce 1945 se marně pokoušela o osvobození svého otce.

Dílo

Továrna Pála a spol. Dobová inzerce - Továrna Pála a spol., Slaný, 1927

Továrna Pála a spol.

Nejvýznamnějším činem Jaroslava Jana Pály je založení a úspěšné provozování továrny na výrobu elektrických článků a baterií ve Slaném (později Bateria Slaný). Výroba započala 1. +more září 1919 pod názvem Pála a spol. , továrna elektrických článků a baterií ve Slaném. Zde Pála navázal na své zkušenosti z Německa. V roce 1920 byla firma přeměněna na akciovou společnost. Zásadním způsobem se začala rozvíjet poté, co se Pála v roce 1924 vrátil z Hamburku do Slaného a stal se úřadujícím členem správní rady. Výroba se postupně rozšiřovala, firma expandovala do zahraničí a v roce 1930 dosáhla historicky největšího výrobního výkonu, když vyráběla přes 50 000 baterií denně.

V roce 1932 se výroba diversifikovala, přibyly např. radiopřijímače a další výrobky. Firma se postupně rozšiřovala o další objekty.

Veřejná činnost

Ještě před tím, než byl zvolen starostou, předložil Pála 1. září 1939 veřejnosti program Lepší Slaný. +more Tento program počítal především s rozvojem veřejných staveb města, jako vybudování sportovního stadionu, rozhledny a přírodního divadla. Zrekonstruovány měly být stavby radnice, divadla a plovárny. Válka znemožnila realizaci programu a dokončen byl v roce 1940 pouze Hasičský dům.

Dne 25. dubna 1940 byl Jaroslav Jan Pála zvolen starostou Slaného. +more Oslavy 100. výročí narození Antonína Dvořáka vyvrcholily odhalením jeho busty, město navštívil i president Hácha. Počátkem roku 1944 bylo rozpustily okupační úřady slánské obecní zastupitelstvo a ustavily správní komisi. Pála byl funkce starosty zbaven.

Další osudy firmy Palaba

Dne 6. května 1945 byl závod Pála akc. +more spol. znárodněn. V roce 1946 byl zřízen národní podnik (později státní podnik) Bateria a produkce se dále rozvíjela. Po roce 1990 upadla firma do odbytových potíží, které postupně řešila. Protože její činnost již mnohdy nesouvisela s výrobou baterií, navrátila se v roce 1993 k názvu Palaba a. s. V roce 1997 byla restrukturalizována a rozdělena na Nástrojárnu Palaba s. r. o. a Bateria Slaný CZ s. r. o.

Výstava

V roce 2017 uspořádalo Vlastivědné muzeum ve Slaném a město Slaný výstavu s názvem Továrník Pála a Lepší Slaný. K výstavě byl vydán katalog.

Vzducholoď Italia a baterie Palaba

Posádka vzducholodi Italia, která měla v roce 1928 doletět k severnímu pólu, se po ztroskotání zachránila též díky radiostanici napájené bateriemi Pálovy firmy.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

[url=http://www. soudobedejiny. +morewz. cz/data/Pala. pdf]Zdeněk Víšek: Jaroslav Jan Pála[/url] * [url=http://biblio. hiu. cas. cz/authorities/68945. locale=cs]Bibliografie českých zemí: Pála, Jan Jaroslav[/url].

Související články

Vyhlazení Lidic * Slaný

Externí odkazy

[url=https://www. muzeumslany. +morecz/osobnosti/jaroslav-pala]Vlastivědné muzeum ve Slaném: Osobnosti[/url] * [url=https://www. muzeumslany. cz/vystavy/tovarnik-pala-a-lepsi-slany]Vlastivědné muzeum ve Slaném: Továrník Pála a Lepší Slaný (výstava)[/url].

Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 27. +more září Kategorie:Narození v Přelíci Kategorie:Úmrtí 9. března Kategorie:Úmrtí v roce 1963 Kategorie:Úmrtí v Ilavě Kategorie:Pohřbení ve Slaném Kategorie:Vyhlazení Lidic Kategorie:Starostové Slaného Kategorie:Politici ze Slaného.