Anna Maruščáková

Technology

12 hours ago

Author

Anna Maruščáková na dobové fotografii Václav Říha - ženatý milenec „Milan“ Anny Maruščákové

Anna Maruščáková (31. +more července 1923 Zalužany - 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla adresátkou milostného dopisu, při jehož vyšetřování se kladenské gestapo za protektorátu dostalo na údajnou stopu strůjců atentátu na R. Heydricha, která směřovala do Lidic.

+more images (6)

Život

Otec Anny Maruščákové pocházel z Podkarpatské Rusi a její matka Helena Maruščáková ze Slovenska. Anna Maruščáková bydlela v době protektorátu v Holousích u Brandýsku číslo popisné 1. +more U firmy Palaba ve Slaném pracovala jako zámečnická dělnice.

Dělník Václav Říha se narodil 1. února 1919 v Budapešti, vyrůstal v Motyčíně (pozdější Švermov) a za protektorátu bydlel ve Vrapicích (součást Kladna). +more Vyučil se slévačem a měl muzikální talent, který využíval coby příležitostný muzikant. Dne 26. dubna 1941 uzavřel sňatek a 3. listopadu 1941 se manželům Václavu a Jarmile Říhovým narodila dcerka Stanislava. Říha se rád předváděl, vystupoval často jak chvastoun, mluvka nebo vejtaha, ale dokázal ladaccos opatřit a leckoho přemluvit. V manželství údajně nebyl šťastný a často vysedával po hospodách.

Maruščákovou zaujal Říha svým nenuceným chováním světáka, byl veselý, hovorný a zábavný, což ji imponovalo. Jak při výslechu na gestapu později přiznala, snažil se v ní navodit zdání odbojového pracovníka, zřejmě partyzána. +more S mladičkou Annou Maruščákovou udržoval Říha milostný poměr a v tomto mimomanželském vztahu vystupoval pod smyšleným jménem jako „odbojář Milan“. Říha plánoval již v roce 1939 (spolu s Josefem Horákem z Lidic a Františkem Stoncnerem) ilegální opuštění protektorátu a vstup do československé zahraniční armády. Od tohoto plánu ale Říha nakonec upustil.

Začátkem června 1942 chtěl Václav Říha (alias „Milan“) krátkým dopisem ukončit svůj nemanželský milostný poměr s Marušákovou a zároveň v dopise předstíral, že se věnuje protiněmeckému odboji. Adresa dopisu zněla: „P. +more T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210“) a odesilatel se podepsal jako „Milan“. Text dopisu byl následující: „Drahá Aničko, promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neb víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dnes jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak již se neuvidíme. Milan“.

Když dopis Říha zanechal na vrátnici firmy ve Slaném, nebyla Maruščáková na svém pracovišti, protože si před několika dny v dílně poranila prst, lékař ji vystavil pracovní neschopenku, a tak byla ve stavu nemocných. Dopis otevřený sekretářkou doputoval na stůl ředitele továrny a starosty Slaného Jaroslava Pály. +more (Pála byl činovník kolaborantské organizace českých fašistů Vlajka. ).

Soukromý dopis začínající oslovením „Drahá Aničko“ si Jaroslav Pála přečetl až do konce a zatelefonoval na četnickou stanici ve Slaném. Strážmistr Vybíral, který se dostavil, se domníval, že jde o obyčejný nezávazný milostný dopis. +more Naopak Pála měl považovat odesilatele za jednoho z útočníků na Heydricha. Poté, co četníci předali informace kladenskému gestapu dostal celý případ k vyšetření tlumočník a kriminální asistent kladenského gestapa Oskar Felkl. To bylo 3. června 1942, tedy po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) a den před jeho smrtí (4. června 1942) v Praze.

Oskar Felkl zatkl Annu Maruščákovou ještě toho dne (3. června 1942) večer na statku v Holousích. +more Zatčení bylo spojeno s domovní prohlídkou, při níž český strážmistr z Brandýska nalezl, k velkému uspokojení zasahujících úředníků z kladenského gestapa, svazek dopisů od „Milana“. Anna byla odvezena na úřadovnu gestapa na Kladně. Tam při brutálním výslechu spojeném s mučením zmínila Maruščáková obec Lidice, neboť tam vyřizovala pozdrav od Josefa Horáka a Josefa Stříbrného rodinám Horákových a Stříbrných. Tak se do hledáčku gestapa dostala obec Lidice.

O den později (4. června 1942) byl zatčen i pisatel milostného dopisu Václav Říha. +more Ten už při prvním výslechu prokázal psychickou labilitu, hovořil o svých obavách z manželky a tchyně i strachu z prozrazení svojí skutečné identity, kterou před Maruščákovou pečlivě tajil. Jinotaji opředený dopis Maruščákové napsal proto, aby jej dále nehledala.

Kladenské gestapo využilo konstrukce, že syn Horákových Josef Horák by mohl být strůjcem atentátu na R. Heydricha a milostný dopis na rozloučenou vyhodnotili jako možnou indicii vedoucí k „pachateli atentátu“. +more Vyšetřovatelé gestapa sice brzy zjistili, že oba zatčení neměli žádné spojení s odbojem a že se jedná o falešnou stopu, ale protože již předtím bylo v Berlíně rozhodnuto o tom, že jedna česká vesnice musí odvetou za smrt R. Heydricha zmizet z mapy, byl osud Lidic předurčen. V noci z 9. na 10. června 1942 byly Lidice obklíčeny.

Dovětek

Anna Maruščáková i Václav Říha se stali v případu vyhlazení Lidic nepohodlnými svědky.

Anna Maruščáková byla vězněna nejprve na Kladně, pak v Praze a nakonec skončila ve věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín. Z Terezína byla 22. +more října 1942 deportována do KT Mauthausenu, kde byla 23. října 1942 registrována.

Václav Říha byl vězněn nejprve v Praze, pak ve věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně. Z Terezína byl 22. +more října 1942 deportován do KT Mauthausenu, kde byl 23. října 1942 registrován.

V koncentračním táboře Mauthausen byli oba dva zavražděni střelou do týla v sobotu 24. října 1942 ve skupině 262 československých vlastenců, kteří byli ten den (v čase od 8. +more30 do 17. 42 hodin) zbaveni života stejným způsobem. Exekuce se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako „osobní výškoměr“, který se nacházel v mauthusenském bunkru.

Manželka Václava Říhy - Jarmila Říhová - žila po smrti svého muže Václava sama se svojí dcerkou Stanislavou Říhovou (* 3. listopadu 1941). +more Po skončení druhé světové války se Jarmila provdala za příslušníka Svobodovy armády. Dcera Stanislava byla na svého biologického otce Václava Říhu hrdá neboť o něm věděla, že zahynul v nacistickém koncentračním táboře jako hrdina v souvislosti s lidickou tragédií. V roce 1958 spáchala mladičká Stanislava sebevraždu otravou svítiplynem nejspíše poté, co se dozvěděla o skutečné roli svého otce v celém „lidickém příběhu“.

File:Josef Horak 1915 1949. png|Josef Horák z Lidic File:Josef Stribrny 1915 1976. +morepng|Josef Stříbrný z Lidic File:Jaroslav Jan Pála. jpg|Jaroslav Pála - ředitel slánské továrny Palaba a starosta Slaného File:Oskar Felkl 1913 1947 Anfas. png|Oskar Felkl - příslušník kladenského gestapa File:KTM Fiktivni Mereni Vysky. png|Fiktivní „výškoměr“ v KT Mauthausen (pohled ze strany popravovaného) File:KTM Fiktivni Mereni Vysky Pistole. png|„Zákulisí“ výškoměru. Dole ruka kata s nabitou pistolí a hlavní prostrčenou štěrbinou (pohled ze strany popravčího).