Jean-Jacques-Régis de Cambacérès

Jean-Jacques-Régis de Cambacérès (18. října 1753 Montpellier - 8. března 1824 Paříž) byl francouzský právník a politik, jeden z autorů zákoníku Code civil a v letech 1799 až 1804 konzul.

Život

Narodil se jako syn Jeana-Antoina Cambacérese, který působil jako finanční poradce a rada na úředním dvoře v Montplellieru. Pocházel z rodu, který byl za své působení ve státních službách povýšen do šlechtického stavu (noblesse de robe), jeho bratr Étienne Hubert de Cambacérès se stal rouenským arcibiskupem. +more Vystudoval práva na Montpellierské univerzitě, pracoval jako advokát a později na montpellierské radnici jako člen Cour de Comptes.

V roce 1792 se stal poslancem Národního konventu. Patřil k umírněné skupině zvané Bažina, +more'>hlasoval proti popravě Ludvíka XVI. Roku 1793 byl jmenován do čela legislativní komise která měla za úkol revidovat a ucelit všechny francouzské zákony do jedné sbírky zákonů. Roku 1794 po svržení Robespierra a jeho spojenců, vypracoval provolání k národům a podílel se na uzavření mírové dohody se Španělskem a Portugalskem. Roku 1795 se stal se členem Výboru pro všeobecnou bezpečnost a Rady pěti set, podílel se na tvorbě zákonů i na diplomatických jednáních se sousedy Francie. Roku 1796 byl zvolen předsedou rady pěti set. Následující rok vypracoval konečnou sbírku Francouzských zákonů ale po nepokojích v Paříži byl donucen rezignovat z místa předsedy rady pěti set. V roce 1799 byl jmenován ministrem spravedlnosti, brzy poté se však podílel na státním převratu proti direktoriu a stal spolu s Napoleonem Bonaparte a Charlesem-Françoisem Lebrunem členem vládnoucího triumvirátu konzulů, roku 1804 podpořil Napoleonovu císařskou korunovaci. Byl jmenován arcikancléřem (Napoleonovým zástupcem) a předsedou senátu, následně mu byl mezi prvními udělen Řádu čestné legie. Značně se podílel na vypracování občanského zákoníku a později pro Napoleona vypracoval několik dalších zákoníků. V letech 1808 až 1814 byl držitelem titulu parmského vévody. Když byl Napoleon mimo Francii, zastupoval ho ve vládě říši. Ve vládě stodenního císařství zastával funkce předsedy Horní komory a ministra spravedlnosti. Po bitvě u Waterloo byl zbaven křesla ve Francouzské akademii a donucen odejít do exilu v Bruselu, protože však nepatřil k hlavním odpůrcům Bourbonů, byl mu během jejich restaurace povolen (v roce 1818) návrat do Paříže, kde zemřel roku 1824 a byl pochován na hřbitově Père-Lachaise.

Cambacérès se hlásil ke svobodnému zednářství, roku 1806 se stal velmistrem lóže Grand Orient de France. Neskrýval svoji homosexuální orientaci, přezdívalo se mu Tante turlurette. +more Roku 1999 byla založena organizace Les Enfants de Cambacérès, jejíž název připomíná Cambacérèsovy zásluhy na dekriminalizaci homosexuality ve Francii.

Odkazy

Literatura

WINTR, Stanislav "Napoleon Bonaparte - jeho maršálové a ministři." Praha: Libri, 2009. .

Související články

 Seznam členů Francouzské akademie

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20170512043920/http://cambaceres. org/]Site Cambaceres[/url] * [url=http://www. universalis. fr/encyclopedie/jean-jacques-regis-de-cambaceres/]Encyclopaedia Universalis[/url] * [url=https://www. britannica. com/biography/Jean-Jacques-Regis-de-Cambaceres-duc-de-Parme]Encyclopadia Britannica[/url] * [url=http://www. napoleon-empire. com/personalities/cambaceres. php]Napoleon & Empire[/url].

Kategorie:Francouzští právníci Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Francouzští ministři Kategorie:LGBT politici Kategorie:LGBT Francouzi Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Narození 1753 Kategorie:Narození 18. +more října Kategorie:Úmrtí 1824 Kategorie:Úmrtí 8. března Kategorie:Narození v Montpellieru Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži.