Jean Cocteau
Author
Albert FloresJean Cocteau byl francouzský básník, spisovatel, malíř, dramatik, scénograf, filmový režisér a herec. Narodil se v roce 1889 a zemřel v roce 1963. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století. Cocteau je známý svou vášní pro multidisciplinární umění a jeho příspěvkem k různým uměleckým žánrům. Byl jedním z představitelů francouzského surrealismu a pohyboval se také v avantgardním uměleckém hnutí. Jeho dílo zahrnuje básně, romány, divadelní hry, malby, filmy a další. K jeho známým dílům patří například román "Les Enfants Terribles" (1934), film "La Belle et la Bête" (1946) a divadelní hra "Orfeus" (1926). Vedle svého vlastního umění byl Cocteau také tvůrcem a propagátorem mnoha dalších uměleckých talentů. Jeho tvorba byla ovlivněna umělci jako Pablo Picasso, Coco Chanel, Erik Satie a dalšími. Jean Cocteau zanechal nezmazatelnou stopu ve světě umění a jeho dílo je stále aktuální a inspirativní pro současné umělce.
Jean Cocteau (5. července 1889 Maisons-Laffitte - 11. října 1963 Milly-la-Forêt) byl francouzský básník, grafik, divadelník a filmař, člen Francouzské akademie. Bývá řazen ke kubistické literatuře. Byl dlouholetým životním partnerem herce Jeana Maraise.
Život
Narodil se ve městě Maisons-Laffitte v blízkosti Paříže, do prominentní pařížské rodiny Georgese Cocteaua a Eugénie Lecomte. Jeho otec, advokát a amatérský malíř se v roce 1898, když bylo Jeanovi devět let, zastřelil. +more Příčiny jsou dodnes nejasné. O tomto zážitku dokázal Cocteau promluvit prvně teprve až na sklonku života. Otcova smrt ho zasáhla a od té doby se projevoval jako problémové a neurotické dítě. Na střední škole se mu ani na několikátý pokus nepodařilo složit maturitní zkoušku. Odjel poté do Paříže s cílem věnovat se umění.
Psal verše a v Paříži jim pomáhal recitací a uváděním jeho přítel, herec Edouard de Max. Před první světovou válkou se však Cocteau držel programově dál od avantgardy a patřil do okruhu konzervativních umělců kolem Catulle Mendèse a Maurice Rostanda. +more Fascinovala ho tehdy především poezie skupiny Plejáda ze 16. století. Roku 1908 publikoval i první básnickou sbírku (La Lampe d’Aladin) ovlivněnou tímto archaickým stylem (k níž se později moc nehlásil).
Jeho cítění změnilo setkání s Ruským baletem Sergeje Ďagileva. Iniciační pro něj prý bylo pařížské představení Ptáka Ohniváka z roku 1910, k němuž hudbu napsal Igor Stravinskij. +more Dalším zlomovým bodem bylo setkání s Pablem Picassem a pak samozřejmě zážitek z první světové války, které se zúčastnil jako řidič sanitky. Brzy se sblížil s dalšími umělci z Montparnassu, jako byli Guillaume Apollinaire či Amedeo Modigliani. V roce 1917 Cocteau pro Ďagileva napsal první libreto Paráda. Hudbu složil Erik Satie, choreografii vytvořil Léonide Massine, kostýmy navrhl Picasso. To bylo první jeho dílo z nové tvůrčí etapy, v níž se avantgardě přiblížil mnohem více, ačkoli jistý odstup si od kolektivních akcí avantgardistů vždy udržoval a byl považován za solitéra. Nejblíže měl ke skupině zvané Pařížská šestka, s níž se scházel v baru Boeuf sur le toit.
Vrhl se poté na divadelní tvorbu. Jeho hry jako Svatebčané na Eiffelce (1921) se snažily diváka programově provokovat. +more Jakýmsi vrcholem této linie byla hra Král Oidipus, kde postavy místo slov užívaly čísla - ta už byla diváky nemilosrdně vypískána.
V té době se stal také prvním francouzským umělcem, který se přihlásil k homosexualitě (ačkoli měl prokazatelně milostné vztahy i s ženami). Jeho prvním slavným milencem byl nadějný mladý spisovatel Raymond Radiguet. +more Roku 1923 ovšem Radiguet zemřel na tyfus, což Cocteaua těžce zasáhlo. Útěchu v té době hledal v opiu.
Byla pro něj vždy typická mnohotvárnost (André Breton ji viděl jako jeden z důvodů, proč nebyl Cocteau ve své době doceněn). Přelom 20. +more a 30. let byl vrcholem jeho snah prozaických - vyšel jeho klíčový román Les Enfants terribles (1929), v němž řešil téma dospívání. Cocteau se během svých výbojů do různých forem umění nevyhnul ani opeře či malbě.
Na začátku 30. let se Cocteau konečně „usmířil” s divadelním publikem. +more Našel formu, jak být podle svých měřítek novátorský, a přitom pro diváka zajímavý - úspěch mu přinesla hra Lidský hlas z roku 1930, v níž na jevišti stojí po celou dobu jediná herečka. Text této hry pak sloužil jako libreto stejnojmenné opery Francise Poulenca. Ve stejném roce 1930 se nadchl pro film. Prvním krůčkem v této oblasti byl jeho krátký snímek Krev básníkova. Divadelní hra La Machine infernale z roku 1934 patří k jeho nejúspěšnějším.
V roce 1937, na zkouškách oprášeného Krále Oidipa, poznal tehdy 24letého Jeana Maraise. Vznikl mezi nimi milostný vztah a žili spolu až do Cocteauovy smrti (nejprve na náměstí Madelaine v Paříži, později kousek za Paříží v Milly-la-Foret). +more Přes soužití na jednom místě Cocteau Maraisovi psal dopisy (podstrkával mu je pod dveře), které jsou dnes hodnoceny jako samostatné umělecké dílo. V dopisech bylo i mnoho milostných básní. Marais byl Cocteauovi skutečně múzou a inspiroval jej k vytvoření celé řady literárních i filmových děl. Jean Cocteau také uvedl Maraise do uměleckého prostředí tehdejší Paříže, a zahájil tak jeho kariéru. K jejich nejvýraznějším bezprostředním spolupracím patří film Věčný návrat (1943), k němuž Cocteau napsal scénář a Marais ztvárnil hlavní roli, a zvláště Kráska a zvíře (1946), kde Maraise vedl Cocteau jako režisér. Cocteau se v tomto díle mnohem více podřídil vyprávěcím zvyklostem kinematografie hlavního proudu. To publikum nadšeně kvitovalo, avantgarda to ovšem viděla jako podbízení se a úpadek. Usmířit se ji Cocteau později pokusil náročnými filmy Orfeus (1950) a Orfeova závěť (1960).
Zemřel na infarkt na svém zámku v Milly-la-Forêt 1. října 1963 ve věku 74 let.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. jeancocteau. +morenet/]Oficiální stránky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20051026151245/http://www. academie-francaise. fr/immortels/base/academiciens/fiche. asp. param=605]Jean Cocteau[/url] na stránkách Francouzské akademie *.
Kategorie:Francouzští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Francouzští režiséři Kategorie:Francouzští experimentální režiséři Kategorie:Litografové Kategorie:Členové Francouzské akademie Kategorie:Prince des poètes Kategorie:Gayové Kategorie:LGBT křesťané Kategorie:LGBT režiséři Kategorie:LGBT spisovatelé Kategorie:LGBT Francouzi Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Narození 1889 Kategorie:Narození 5. července Kategorie:Úmrtí 1963 Kategorie:Úmrtí 11. října Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu Kategorie:Muži.