Jedovatec

Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) na podzim Jedovatec (Toxicodendron) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to dřeviny se zpeřenými střídavými listy a drobnými květy v latovitých nebo hroznovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 27 druhů a je rozšířen v Asii a Americe.

Jedovatce jsou známy především tím, že jejich šťáva způsobuje při kontaktu s pokožkou alergické reakce a těžké dermatitidy. Účinnými látkami jsou fenolické sloučeniny, urushioly. +more Nejznámějším zástupcem je severoamerický jedovatec kořenující. Pryskyřice některých druhů je v Asii využívána k výrobě kvalitních a trvanlivých laků.

Popis

Jedovatce jsou opadavé nebo výjimečně stálezelené, dvoudomé nebo polygamní keře či stromy, případně i dřevnaté liány. Rostliny při poranění roní bělavou, na vzduchu černající šťávu. +more Listy jsou lichozpeřené, trojčetné nebo výjimečně jednolisté, složené z téměř nebo zcela vstřícných, řapíčkatých nebo přisedlých, celokrajných, zubatých nebo laločnatých lístků. Květy jsou funkčně oboupohlavné nebo jednopohlavné, stopkaté (stopka nečlánkovaná), nejčastěji pětičetné, uspořádané v úžlabních latách nebo hroznech. Květenství je za plodu často převislé. V květech je přítomen kruhovitý nebo laločnatý disk. Kališní lístky jsou na bázi srostlé. Koruna je bílá nebo zelenavá. Tyčinek je pět. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů a nese 3 většinou na bázi srostlé čnělky, obsahuje však jedinou komůrku s jediným vajíčkem. Blizny jsou hlavaté. Plodem je bílá, žlutavá nebo šedá, kulovitá nebo ze stran zploštělá, jednosemenná peckovice. Plody jsou lysé, chlupaté nebo i srstnaté. Dužnina (mezokarp) je bílá, voskovitá, s podélnými hnědými pryskyřičnými kanálky. Pecka (endokarp) je tvrdá.

Poison ivy in May beside Appalachian Trail in Rockfish Gap VA area 1. jpg|Listy jedovatce kořenujícího Toxicodendron succedaneum. +morejpg|Květenství jedovatce voskového Eastern Poison Ivy Blossoms (Toxicodendron radicans) (12694725794). jpg|Detail květů jedovatce kořenujícího 2009. 09. 24 18. 43. 13 CIMG2618 (6678712231). jpg|Plodenství jedovatce T. rydbergii.

Rozšíření

Rod jedovatec zahrnuje 27 druhů. Je rozšířen v Americe a Asii. +more V Asii sahá areál rodu od západního Himálaje přes Čínu po Japonsko, Sachalin a Kurilské ostrovy a přes Indočínu po Borneo a Jávu. Nevyskytuje se na Nové Guineji, Sumatře a Filipínách. Z Číny je udáváno 16 druhů, z toho 6 endemických. V Americe sahá areál rodu od Kanady přes USA, Mexiko, Střední Ameriku a západ Jižní Ameriky po Bolívii. Vyskytuje se i na Bahamách. Zcela chybí v Brazílii a na většině Karibských ostrovů. V Severní Americe se vyskytuje 5 druhů. Největší areál zde má T. rydbergii, který se vyskytuje v západních i východních oblastech USA a v Kanadě. Rozsáhlý areál ve východní polovině kontinentu má jedovatec kořenující a jedovatec lakový. Výhradně v západních oblastech USA a Kanady roste jedovatec různolaločný.

Ekologické interakce

Květy jedovatců jsou opylovány hmyzem. Semena jsou šířena ptáky a savci, kteří vyhledávají plody jako potravu. +more V Kanadě je vyhledává zejména jeřábek kanadský (Bonasa umbellus) a veverky čikarí červený (Tamiasciurus hudsonicus) a veverka popelavá (Sciurus carolinensis). Semena procházejí jejich trávicím traktem bez poškození a jsou schopna klíčení. V paždí postranních žilek na rubu listů jsou domatia, tvořená shluky chloupků. Obývají je symbiotičtí roztoči.

Dendrocopos kizuki seebohmi on Toxicodendron succedaneum.jpg|Strakapoud ussurijský na jedovatci voskovém Toxicodendron radicans 01.jpg|Včela na květech jedovatce kořenujícího

Obsahové látky a jedovatost

Dermatitida a otok po kontaktu s jedovatcem kořenujícím Jedovatce jsou známé tím, že na pokožce způsobují silné alergické reakce. +more V kmeni, kůře, listech i dalších pletivech rostlin jsou pryskyřičné kanálky, obsahující průsvitnou, na vzduchu černající šťávu. Pokud se šťáva dostane na pokožku, vybudí se imunitní systém a zejména u citlivějších jedinců dochází k tzv. senzibilaci. Při opakovaném kontaktu s rostlinou, při němž se ani nemusí jednat o stejný druh rostliny, pak nastupuje prudká reakce imunitního systému, projevující se dermatitidou. Mechanismus účinku spočívá v navázání účinných látek na bílkoviny v kůži. Vzniklý komplex se stává antigenem, na který pak reagují T-lymfocyty a spouštějí imunitní reakci. Silnější reakce se projevuje zarudnutím a otokem, později dochází k tvorbě puchýřů. Postižené místo často pálí, svědí nebo štípe a silně mokvá. Ve vážnějších případech je zapotřebí hospitalizace. K potřísnění šťávou může dojít nejen přímo při kontaktu s rostlinou, ale i skrz kontaminované oblečení, jiné osoby, zvířata, předměty či např. piliny ze dřeva. Rovněž kouř z hořícího dřeva může být nebezpečný.

Účinnými látkami jsou fenolické sloučeniny odvozené od katecholu. Jedná se o skupinu látek s obdobnou strukturou, které jsou hromadně označovány jako urushioly. +more Základem je katechol, na nějž je na 3. uhlíku navázán nevětvený, nasycený nebo nenasycený postranní řetězec až o 17 uhlících. V jedovatci kořenujícím je obsažen 3-pentadecylkatechol, zatímco v jedovatci různolaločném 3-heptadecylkatechol.

Jedovatce přinášejí nemalé ekonomické ztráty. Např. +more v Kalifornii je jedovatec různolaločný hlavní příčinou kompenzací pracovníkům za zdravotní újmu při výkonu práce. Počet případů dermatitidy zapříčiněných v USA jedovatcem převyšuje počty všech ostatních případů dohromady.

Toxicodendron radicans 02146. jpg|Jedovatec kořenující Poision Ivy 2012. +morejpg|Tvorba puchýřů po kontaktu s jedovatcem Urushiol. svg|Obecný strukturní vzorec urushiolu 3-heptadecylcatechol. svg|3-heptadecylkatechol ze skupiny urushiolů.

Taxonomie

Rod Toxicodendron je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a rozsáhlého tribu Rhoeae. V minulosti byl vřazován do rodu Rhus, výsledky molekulárních studií však takové řešení nepodporují. +more Nejblíže příbuzné rody jsou Actinocheita, Malosma, Pistacia, Rhus, Schinus a Searsia.

Zástupci

jedovatec lakový (Toxicodendron vernix) * jedovatec dubolistý (Toxicodendron quercifolium) * jedovatec chlupatoplodý (Toxicodendron trichocarpum) * jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) * jedovatec lakodárný (Toxicodendron vernicifluum), syn. jedovatec fermežový * jedovatec pýřitý (Toxicodendron pubescens) * jedovatec různolaločný (Toxicodendron diversilobum) * jedovatec voskový (Toxicodendron succedaneum) * jedovatec východní (Toxicodendron orientale)

Význam

Dřevo jedovatce voskového Pryskyřice jedovatce lakodárného a jedovatce voskového je v Číně, Myanmaru, Thajsku i Japonsku k přípravě kvalitního a trvanlivého laku, používaného zejména na různé umělecké a řemeslné výrobky. +more Tyto předměty však mohou i po letech spustit u citlivých jedinců nepříjemnou alergickou reakci. Asijský jedovatec voskový unikl v Brazílii z kultury do volné přírody a stal se invazním druhem.

Jedovatce jsou občas vysazovány i jako okrasné rostliny, při výsadbě je však mít na paměti bezpečnostní hledisko. S některými druhy se lze setkat v českých botanických zahradách. +more Nejčastěji je jako sbírková dřevina pěstován jedovatec kořenující a jedovatec lakodárný, výjimečně i jedovatec východní nebo jedovatec dubolistý.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ledvinovníkovité Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra středoseveru USA Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra jihovýchodu USA Kategorie:Flóra středojihu USA Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra Karibiku Kategorie:Flóra Střední Ameriky Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky