Jedová chýše

Technology

12 hours ago

Author

Jedová chýše byla od středověku do začátku 20. století hospoda na pražském Karlově provázená řadou legend a špatnou pověstí. Známá je mimo jiné díky československému televiznímu kriminálnímu seriálu Hříšní lidé města pražského jako „doupě pražské galérky“.

Historie

Na místě Jedové chýše byl postaven dům vpravo Jedová chýše stávala od třináctého století na návrší Větrov, v dnešní Apolinářské ulici č. +more p. 445/6, nad místním kostelem (založen 1362). Již ve čtrnáctém století to bylo místo častých přepadení i vražd.

Posledním majitelem Jedové chýše byl prof. Antonín Heveroch (1869-1927), který chtěl po zbourání chýše rozšířit nedaleký blázinec nebo vybudovat soukromé sanatorium, avšak krátce poté zemřel.

Hospoda (nízký domek s mansardovou střechou krytou šindelem) byla zbourána v roce 1933. Jednalo se tak zřejmě o hospodu s nejdelší nepřetržitou existencí v Česku. +more Na jejím místě byl postaven funkcionalistický činžovní dům architekta Josefa Kalouse. Dům stojí mezi kostelem sv. Apolináře a pláckem s kamenným sloupem se sochou svatého Vojtěcha z roku 1677 na křižovatce ulic Apolinářské a Viničné.

V domě bydlel Ladislav Štaidl.

Název „Jedová chýše“ dnes užívá například hospoda ve Vodičkově ulici nebo v Hlubočepích.

Legendy a zajímavosti

Hospodu prý občas navštěvoval v přestrojení český král Václav IV. +more Ten prý v hospodě Na Vinici poznal ve dvou hostech nájemné vrahy, kteří se ho kdysi pokusili ve Vídni otrávit. Kat, který ho doprovázel, jim vhodil do vína jed a oba na místě zemřeli. Jedová chýše tak získala svůj název.

Druhá možnost pojmenování je podle studentů medicíny z nedaleké Všeobecné fakultní nemocnice, kteří byli spojováni s přípravou léků a jedů.

Podle staré pověsti chodil už v roce 1326 do hospody strašit o půlnoci z Židovského města legendární Golem Rabiho Löwa. Ten se však narodil až v 16. +more století.

Jeden z majitelů prý přivazoval lžíce na řetízky, a aby nikdo neukradl talíře, nechal do stolů vydlabat jamky, do kterých se jídlo servírovalo. Když host dojedl, hostinský hadrem otřel lžíci i jamku a byla připravena pro dalšího.

V 19. století se hospoda stala oblíbeným hnízdem německých buršáků, jejichž „opilecké rejdy a neplechy spojené s divokými orgiemi z ní udělaly sprostou dupárnu a vykřičenou hospodu“.

V roce 1926 zde Karel Lamač natáčel film Dobrý voják Švejk.

V knize Z hlubin pražského podsvětí, jejíž autor je Karel Ladislav Kukla, je Jedové chýši věnována celá jedna kapitola s názvem „Konec Jedové chýše“.

Přátelé prof. Heverocha varovali, že krčma je prokletá. Ten půl roku po její koupi nečekaně zemřel.