Jeruzalémská synagoga

{{Infobox - synagoga | název = Jeruzalémská synagoga | obrázek = Jeruzalémská_synagoga.JPG | popisek = Pohled na průčelí Jeruzalémské synagogy | ritus = ortodoxní judaismus | židovská obec dnes = Židovská obec v Praze | stát = Česko | obec = Praha | datum posvěcení = 16. září 1906 | užívání = činná synagoga, bohoslužby | sloh = maurský sloh | datum založení = 1905 | datum dokončení = 1906 | kapacita = 850 míst | adresa = Jeruzalémská 7, Praha | web = [url=http://www.synagogue.cz/Jerusalem]www.synagogue.cz/Jerusalem[/url] | loc-map = { "type": "Feature", "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [14.43194,50.08472] }, "properties": { "title": "synagoga", "marker-symbol": "religious-jewish", "marker-size": "small", "marker-color": "0050d0" } }

}} Jeruzalémská synagoga, též Jubilejní synagoga (císaře Františka Josefa I. ), hebrejsky ), je největší a jedna z nejmladších synagog v Praze. +more Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě a byla postavena v letech 1905 až 1906 v maurském a secesním slohu, jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které byly zbořeny během asanace pražského židovského ghetta.

Název

vlevo Pro synagogu se používají dva názvy, a to Jubilejní a Jeruzalémská. +more První a zároveň původní označení, Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. , budova získala na počest 50. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn. Druhý název, který se ujal více, vychází z názvu ulice, v níž se synagoga nachází. V minulosti se též používal název Velká synagoga.

Historie

Dobová pohlednice (po roce 1905) Po rozhodnutí o asanaci židovského ghetta vznikl v roce 1896 Israelitischer Synagogenverein in Prag (Israelitský synagogální spolek v Praze), neboť bylo třeba postavit novou synagogu, jako náhradu ze Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které měly být zbourány. +more V roce 1899 zakoupil spolek starý dům v Jeruzalémské ulici na Novém Městě, jakožto pozemek pro novou stavbu. První projekt na stavbu v novorománském duchu byl předložen ještě tentýž rok architektem Aloisem Richterem, druhý návrh od stavitele Josefa Linharta, v novogotickém slohu, roku 1901 a konečně v roce 1903 předložil zkušený vídeňský architekt mnoha synagog v Rakousko-Uhersku, Wilhelm Stiassny, návrh v maurském slohu, který byl roku následujícího schválen a tak se mohlo započít se stavbou.

K jedné z nejkurióznějších překážek ve výstavbě synagogy patří námitka vznesená pražským obecním starším Václavem Březnovským na IX. schůzi sboru obecních starších královského hlavního města Prahy, konané 3. +more září 1900, že „… Několik kroků dále stojí starobylý kostel sv. Jindřicha. Zpěv z jednoho kostela bude rušiti zpěv v druhém chrámu. …“. Stavba byla na náklady spolku zbudována stavitelem Aloisem Richterem mezi 26. červnem 1905 a 16. zářím 1906, kdy byla na svátek Simchat Tóra slavnostně zasvěcena. O rok později přešla z majetku spolku, který oficiálně zanikl, na pražskou židovskou obec.

Do začátku druhé světové války sloužila Jeruzalémská synagoga k bohoslužbám neologického charakteru. V roce 1931 v ní proběhlo první synagogální kázání v češtině a převládajícím jazykem kongregantů se od té doby stala čeština. +more Ještě v dubnu 1941 se v synagoze pořádala poslední židovská svatba. Nařízením zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla synagoga v září 1941 uzavřena pro bohoslužebné účely a následně sloužila jako skladiště konfiskovaného židovského majetku (díky tomu byla do značné míry uchráněna devastace). Původní synagogální nábytek byl ze synagogy vystěhován nejprve do Španělské synagogy a poté pravděpodobně zničen. Bezprostředně po válce byla její činnost obnovena. Bohoslužby se zde pravidelně konají dodnes.

V rámci nedávné rekonstrukce byla objevena a obnovena původní výzdoba, sestávající z bohatě malovaných ornamentů ve stylu vídeňské secese. Při průzkumu nástěnných maleb byl v lednu 2003 pod mramorovou deskou vlevo od svatostánku objeven ukrytý pergamenový svitek - „Závěrečná listina“ z roku 1906, který obsahuje vylíčení historie stavby, údaje o stavebnících a stavitelích a seznam firem a řemeslníků, kteří se na podíleli na stavbě a výzdobě.

Jeruzalémská synagoga je posledním místem na světě, kde se doposud dochovaly v rámci liturgie melodie od slavného vídeňského skladatele Salomona Sulzera, např. Lecha dodi. +more Jako jeden z posledních klasických předválečných synagogálních kantorů zde mezi lety 1963 - 1994 působil doktor Moše Blum.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 1 600 000 Kč.

Popis objektu

Interiér synagogy Synagoga je příkladem secesní stylizace tzv. +more maurského slohu. Půdorys stavby tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem okolo: , což znamená „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví“ (Žalm 118:20) (označená písmena představují židovský rok (5)666, tj. 1906 o. l. , rok dokončení stavby). Štít průčelí vrcholí mramorovými deskami Desatera a dvěma věžičkami. Střední arkádu vstupního portiku lemuje biblický verš v hebrejštině: , což je v češtině „Což nemáme my všichni jednoho Otce. Což nás nestvořil jediný Bůh. “ (Malachiáš 2:10). Tentýž verš se původně nacházel na obou krajních arkádách portika v češtině a v němčině. Za nacistické okupace byl nejprve stržen německý nápis a český byl rozdělen tak, aby pokrýval pravou i levou arkádu. Od roku 1941 byl stržen i český nápis. Jak český, tak německý nápis byly během rekonstrukce v roce 2019 obnoveny.

Dlouhý vnitřní prostor synagogy je rozdělen dvěma řadami sedmi islámských oblouků, nesoucích ženskou galerii. Předprseň galerie je zdobena biblickými citáty v hebrejštině. +more Nalevo od vstupu v hlavní lodi je umístěna nápisová deska, která sem byla přenesena z Cikánovy synagogy. Přízemí hlavní lodi i galerie jsou osvětleny velkými okny s vitrážemi. Bylo otázkou cti věnovat Spolku finanční dar, proto i některá okna mají nápisy v němčině či češtině, že byla věnována tou či onou rodinou. Vysoký svatostánek (aron ha-kodeš) je ozdoben reliéfem vinného keře a deskami Desatera.

Na západní empoře jsou umístěny rozměrné varhany a interiér doplňují četné tepané lustry.

Ve vestibulu se nachází pamětní deska císaře Františka Josefa I. je to jeden z mála císařových památníků který se v Českých zemích zachoval i po vzniku republiky a nikdy nebyl zničen.

Kromě hlavního vchodu se do synagogy vchází bočním vchodem, který vede na schodiště k ženské galerii, která dnes slouží jako prostor pro stálou expozici „Židovské památky a jejich rekonstrukce po roce 1989“ a další výstavy. Tam se také nachází vstup do malé modlitebny, ve které se dnes konají bohoslužby. +more Dnes se v synagoze konají bohoslužby v ortodoxním ritu.

Hmotově, půdorysně i svým členěním vychází stavba z o něco starší synagogy Polnische Schul, jež Stiassny vystavěl roku 1893 ve Vídni. Ta však byla zničena roku 1938 během tzv. +more Křišťálové noci.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam židovských památek v Praze

Externí odkazy

[url=http://synagogue. cz]Oficiální stránky Staronové synagogy a Jeruzalémské synagogy v češtině a angličtině[/url] * [url=http://www. +morepraguewelcome. cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskych-pamatek/35-jubilejni-synagoga. shtml]Pražská informační služba - Jubilejní synagoga[/url] * [url=https://www. facebook. com/jeruzalemskasynagoga]Oficiální facebooková stránka Jeruzalémské synagogy[/url] * [url=https://kuula. co/post/7rwty/collection/7YWXd]360° fotografie interiéru synagógy, varhan a exteriéru[/url], fotografie Petr Šálek * [url=https://kuula. co/post/7rFy8/collection/7Y383]360° fotografie varhan synagógy[/url], fotografie Petr Šálek.

Kategorie:Synagogy v Praze Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Pseudomaurské synagogy v Česku Kategorie:Stavby Wilhelma Stiassnyho Kategorie:Postaveno v Česku 1906 Kategorie:Náboženství na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Pojmenováno po Františku Josefovi I. +more.