Jindřich VII. z Rožmberka

Technology

12 hours ago

Author

Jindřich VII. z Rožmberka (německy Heinrich VII. von Rosenberg; 15. ledna 1496 - 18. srpna 1526 klášter Zwettl) byl český šlechtic z rodu Rožmberků a v letech 1523-1526 vladař domu rožmberského.

Život

Jeho rodiči byli Vok II. +more z Rožmberka (1459-1505) a Markéta z Gutštejna († před 1528). Měl bratry Jana III. , Jošta III. a Petra V. , Jindřich byl z nich nejmladší. Navštěvoval klášterní školy ve Třeboni a hornorakouském Schläglu a v letech 1511-1512 studoval pod vedením preceptora Simona Villatiky v Boloni. Studium musel přerušit kvůli pronásledování papežskými vojáky. Po návratu do Čech se připojil k žoldnéřům císaře Maximiliána.

Jindřichův otec Vok II. předal ze zdravotních důvodů vládu nad rožmberským dominiem svému bratru +more_z_Rožmberka'>Petrovi IV. z Rožmberka. Ten převzal po Vokově smrti v roce 1505 i opatrovnictví nad jeho nezletilými dětmi. Protože vztah mezi Petrem IV. a synovci nebyl dobrý, rozdělil dominium. Menší část předal synovcům Jindřichovi, Joštovi a Petrovi a větší část si nechal pro sebe. Tu odkázal nejstaršímu synovci Janovi, který měl také jednou převzít vládu nad rožmberskou dominiem. Protože však Jan příslušel ke kněžskému stavu, rozhodl Petr IV. , že po Janově smrti by jeho část měla připadnout cizím šlechticům, mezi nimiž hrál hlavní roli Zdeněk Lev z Rožmitálu († 1535).

Ačkoli Jan převzal vládu po smrti svého strýce v roce 1523, mezi bratry vypukl dědický spor. Jošt a Petr označili svého nejmladšího bratra Jindřicha VII. +more za vladaře Rožmberků. Následně všichni tři 18. listopadu 1523 vznesli námitku u nejvyššího komorníka království proti testamentu jejich strýce Petra IV. a požadovali, aby nebyl zapsán do zemských desek. V roce 1524 se obrátili přímo na krále Ludvíka a požádali o vydání majetku, který Jan zdědil, a jeho převod na Jindřicha, právoplatně zvoleného nástupce. Žádosti bylo vyhověno v červnu 1524. Jan se však nechtěl vzdát vladařství dobrovolně, takže ho bratři v Třeboni zajali a použili nátlak a násilí.

V druhé polovině roku 1524 Jindřich převzal vladařství Rožmberků. V roce 1525 se opět stal nejvyšším purkrabím Zdeněk Lev z Rožmitálu a boj o dědictví se znovu rozhořel. +more Protože se dal očekávat ozbrojený konflikt, Jindřich nechal opevnit Třeboň. Po právních sporech na konci roku 1525 o poslední vůli, kterou Rožmberkové nedodrželi, se v únoru 1526 objevili zástupci zemského soudu, aby vymáhali pohledávky. Jindřich je dal zajmout, rozbil pečeť a roztrhl všechny dokumenty. Tento akt však zůstal bez následků, protože král Ludvík stále potřeboval Rožmberky k boji proti Turkům. Nakonec se Rožmberkové se svými spoludědici dohodli a vyplatili je.

V roce 1526 se Jindřich s malou jízdou asi 200 vojáků 600 pěšími osobně vydal do Uher. Cestou onemocněl, proto se odebral na léčení do kláštera Zwettl v Horním Rakousku, kde 18. +more srpna zemřel. K osudné bitvě u Moháče, ve které zemřel král Ludvík Jagellonský, došlo o 11 dní později.

Rodina

Jindřich se oženil 4. nebo 7. +more listopadu 1520 s Magdalenou ze Šternberka († 28. června 1521), dcerou Albrechta ze Šternberka († asi 1530), fojta v Horní Lužici (1515-1517), a jeho manželky Ludmily Mičanové z Roztok. Po její smrti se 26. listopadu 1522 oženil s Annou z Hradce († říjen 1570), dcerou Jindřicha IV. z Hradce (1442-1507) a jeho čtvrté manželky Anny Kateřiny z Minstrberka (1471 - po 1517). Anna z Hradce byla předtím provdána za Bočka z Kunštátu († 1518) a Ladislava ze Šternberka († 1521). Obě Jindřichova manželství zůstala bezdětná. Po Jindřichově smrti vdova Anna dožila v Klášteříčku v Jindřichově Hradci.