Cesko.wiki Jindřichov (okres Bruntál)
Author
Albert FloresJindřichov (německy Hennersdorf) je obec ležící v okrese Bruntál. Má obyvatel.
Poloha
Obec Jindřichov sousedí na severu s Polskem (gminy Hlucholazy, Prudník a Lubrza a město Prudník), na východě s Vysokou, na jihu s Liptaní, Třemešnou a Městem Albrechticemi a na západě s Janovem. Od města s rozšířenou působnosti Krnov je vzdálená 27 km, od okresního města Bruntálu 29,5 km a od krajského města Ostravy 72 km.
Jindřichov se nachází v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jihu bezprostředně pod vrchem Na Valštejně (751 m n. +more m. ) nacházejícím se však již na území Města Albrechtic. Výrazné vrchy na jihu jsou Pohár (624 m n. m. ) a Kozinec (526 m n. m. ), na severu je nejvyšší vrch Svatý Roch (472 m n. m. ).
Území Jindřichova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok. +more Z jihu přijímá Svinný potok. Na území obce pramení dále Hraniční potok, který v Bartultovicích tvoří státní hranici a odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.
Území obce pokrývá z 57 % zemědělská půda (34 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 36 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Správní území
Obec leží v Moravskoslezském kraji ve Slezsku v okrese Bruntál s 67 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Krnov s 25 obcemi. Skládá se s 2 katastrálních území a 2 částí obce.
Části obce
Jindřichov (k. ú. Jindřichov ve Slezsku) * Arnultovice (k. ú. Arnultovice u Jindřichova)
Obecní symboly
Obec má následující symboly : * Znak - tvoří štít stříbrné barvy ve kterém je černý kohout se zlatou zbrojí a červeným hřebínkem držící v pařátu červené srdce. * Vlajka - tvoří list bíle barvy ve kterém je v žerďové části černý kohout se žlutou zbrojí, červeným hřebínkem a lalokem držící v pařátu červené srdce.
Názvy existujících a zaniklých částí
Česky Hendrštorf (1517), Hendrichov (1846), Jindřichov (od 1850) (železniční stanice Jindřichov ve Slezsku), německy Hennersdorf (1576-1945), (železniční stanice Hennersdorf in Schlesien), latinsky Henrikestorph (1256-1267) polsky Jindrzychów (1880 Jędrychów, Jędrzychów). ** Česky Kraví Hora, německy Kuhberg. +more ** Česky Svinný, německy Saubach. * Česky Arnultovice, německy Arnsdorf, polsky Arnułtowice.
Název
Původní název sídla byl Henriksdorf (v nejstarším zápisu Henrikestorph) - "Henrikova (Jindřichova) ves". Jméno zřejmě pochází od lokátora sídla, někoho z okruhu biskupa Bruna ze Schauemburka. +more Od 17. století je doložena zkrácená podoba Hennersdorf. Německé jméno bylo počešťováno různě (například Hendrštorf nebo Hendrichov), koncem 19. století vznikla dnešní podoba Jindřichov.
Historie
Období 1256-1918
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorph. +more Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange.
Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16. až 18. +more století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice,Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou.
Během Vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka. Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. +more Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.
Ze 16. století se dochoval v nově vystaveném kostele (1677) náhrobní kámen,který dokládá výskyt starobylé češtiny v této oblasti, je zde zmínka, že zde odpočívají děti Václava Pavlovského z Pavlovic, kteří zemřeli v letech 1590 až 1595. +more Záznam uvádí: Tu odpoczywagy w panu Bohu dwa synowe a gedna dcerka, dcerka vrozeného a statetzneho rytirze Watzlawa Pawlowského z Pawlowyc a na Henrzdorffie a pany Johanky Zaubkowe ze Zdietyna manzielky jego giegichz dussem pan buh racz m. b. ( mylostiw byti ).
Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic (1580-1635), hrabata z Hodic (1635-1739), páni z Bartensteina (1739-1866) a Kleinové von Wiesenberg (1868-1945).
Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.
Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek. +more Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta. V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov-Jindřichov. Následně rokem 1875 pokračuje trať do Hlucholaz. V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů.
Období 1918-1945
Vznikem Československa jsou zde v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství. Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927-1931. +more V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa. Po skončení II. světové války dochází odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.
Období 1945 až současnost
V roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.
Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech. +more Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.
Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celé obce Jindřichov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3168 | 3310 | 3105 | 3003 | 2863 | 2538 | 2715 | 1576 | 1893 | 1860 | 1635 | 1578 | 1565 |
Počet obyvatel samotného Jindřichova (včetně Kraví Hory) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2769 | 2905 | 2736 | 2659 | 2506 | 2220 | 2424 | 1375 | 1723 | 1728 | 1542 | 1526 | 1505 |
Významní rodáci
Franz Xaver Groß (1815-1890), rakouský politik * Felix von Kraus (1805-1875), rakouský vojenský lékař * Antonín Sperlich (1818-1887), malíř
Pamětihodnosti
Kostel svatého Mikuláše je kulturní památka ČR. * Sloup se sousoším Panny Marie je kulturní památka ČR. +more * Zámek Jindřichov z poloviny 17. století je kulturní památka ČR. * Pivovar Jindřichov ve Slezsku - technická památka * Dům čp. 46 v Arnultovicích.