Jiřina Jiráková

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Plukovnice v. v. Jiřina Jiráková, rozená Křížková (20. října 1926 Zdolbunov, Volyň - 21. ledna 2016 Praha) byla vojenská chirurgická zdravotní sestra, která sloužila během druhé světové války na východní frontě v polní nemocnici 4. brigády 1. československého armádního sboru v SSSR. Po skončení druhé světové války působila až do roku 1952 v Československé armádě, poté ve zdravotnictví. Nositelka několika československých a sovětských řádů a medailí.

Život

Rodinný původ

Jiřina Křížková se narodila 20. +more října 1926 v polské části Volyně ve městě Zdolbunov do české rodiny. Nebyla jedináčkem, neboť měla ještě mladší sestru Evženii. Dědeček z otcovy strany byl původem z Jičína a babička z Příbramska. Jiřinina matka byla od šesti let sirotkem, neboť její matka zemřela na tyfus v době první světové války, v níž sloužil její otec. Ve Zdolbunově provozoval Jiřinin otec krejčovskou dílnu zatímco Jiřinina matka byla ženou v domácnosti.

Zdolbunov 1939 až 1944

Jiřina Křížková navštěvovala českou školu, kde působil vlastenecky smýšlející ředitel. V září 1939 sovětská armáda Zdolbuniv zabrala a byl pak součástí Sovětského svazu až do doby, co nacistické Německo zahájilo 22. +more června 1941 Operaci Barbadosa a kdy město zabrala německá armáda. Německá okupační správa začala postupně uzavírat školy a odesílat mladé lidi na nucené práce. Jiřina Křížková začala pracovat od ledna 1942 v železniční nemocnici ve Zdolbunově. Objekt byl v blízkosti zdolbunovského nádraží, které se za válečné situace stalo důležitým železničním uzlem. Křižovaly se zde vojenské vlaky (ešalony) přepravující bojovníky na frontu s těmi, co dopravovali do míst blízko linií střetů zbraně a munici. Nádraží i město bylo často bombardováno, což ztěžovalo životní a pracovní podmínky v železniční nemocnici zahlcené raněnými a neustále postrádající dostatek kvalifikovaného personálu. Od německé armády bylo město osvobozeno rudou armádou 3. února 1944. Se vstupem československé vojenské jednotky na osvobozené území začali Volynští Češi (muži, ženy i celé rodiny) dobrovolně a hromadně vstupovat do armády.

V armádě

Jiřina Křížková vstoupila do československé vojenské jednotky na Volyni 25. srpna 1944 poté, co ji konečně uvolnila ze svého pracovního poměru železniční nemocnice. +more Ihned následoval dvouměsíční kurz chirurgických (sálových) sester v Kyjevě při sovětské vojenské nemocnici, který byl organizován pro příslušnice československé vojenské jednotky. Po skončení kurzu v Kyjevě byla přemístěna k náhradnímu pluku čs. armádního sboru, byla přidělena ke 4. brigádě armádního sboru jako operační sestra do ošetřovny. Nějaký čas byla nasazena na předsunutém stanovišti a jejím úkolem bylo poskytovat raněným první odborné ošetření před jejich následným transportem do polních nemocnic. Personálně fungovalo předsunuté pracoviště ve složení: lékař/lékařka, dvě zdravotní sestry, 10 zdravotníků a poručík zajišťující další rozvoz raněných do polních nemocnic. Po nějaké době byla Jiřina Křížková převelena na chirurgický sál polní nemocnice, s níž se účastnila bojů na Slovensku (Liptovský Mikuláš, Vrůtky a další místa těžkých bojů). Při přesunu na Moravu se v polní nemocnici dočkala konce druhé světové války. Do osvobozeného Československa se Jiřina Křížková vrátila v řadách 4. československé samostatné brigády 1. československého armádního sboru v SSSR.

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války v květnu 1945 zůstala Jiřina Křížková v Československé armádě jako zdravotní sestra poté, co absolvovala dvouletou zdravotní školu organizovanou Československým červeným křížem při Ústřední vojenské nemocnici v Praze 6. Na zdravotní škole si doplnila praktické zkušenosti z frontových ošetřoven o medicínskou teorii a následně pracovala po nějakou dobu ve vojenské nemocnici. +more Z této pozice byla převelena na zdravotní správu Ministerstva národní obrany (MNO), kde sloužila až do roku 1952, kdy odešla v hodnosti nadporučíka do zálohy.

Za kyjevského Čecha, kamaráda z druhé světové války Eduarda Jiráka se provdala v roce 1946 a přijala jeho příjmení (Jiráková). I on zůstal po skončení druhé světové války v Československé armádě. +more Manželé Jirákovi měli 3 děti. Do zdravotnictví nastoupila Jiřina Jiráková po osmileté pauze a pracovala zde jako sestra až do svého odchodu do starobního důchodu. Posledních 10 let před odchodem na odpočinek pracovala v ordinaci pro dorost ve zdravotnické škole v Praze. Jiřininy rodiče a sestra Evženie repatriovali do Československa v únoru 1947. |.

Povýšení a ocenění

Dne 6. dubna 2000 byla povýšena (s platností od 8. +more května 2000) do hodnosti podplukovníka ve výslužbě. O několik let později byla povýšena do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Za válečnou činnost během druhé světové války byla vyznamenána několika československými a sovětskými řády a medailemi: * Pamětní medaile SSSR; * Medaile Za zásluhy (II. stupeň); * Medaile Za osvobození Prahy (ruská); * Medaile Účastník 2. svět. války (ruská); * Medaile Žukova; * Medaile 40 let od vítězství nad nacistickým Německem (Медаль 40 лет со дня победы над нацистской Германией); * Řád vlastenecké války (Orden otěčestvennoj vojny) (ruský); * Medaile 50 let osvobození Ukrajiny a * další.