Cesko.wiki Jiřina Tvrdíková
Author
Albert FloresJiřina Tvrdíková je česká herečka, která se proslavila zejména svými výkony v divadle. Narodila se v roce 1925 v Moravské Ostravě a již od dětství se zajímala o divadlo a tanec. Svou kariéru začala v Divadle na Vinohradech a později působila také v Divadle v Dlouhé. Mezi její nejvýznamnější role patřila postava Žofie z Molièrových hřeby "Tartuffe" a také role matky Jany z hry "Jedenácté přikázání". Vedle divadla se věnovala i filmu a televizi. Byla členkou Československého filmového klubu a hrála ve filmech "Vesničko má středisková" a "Jak dostat tatínka do polepšovny". Její herecký talent byl oceněn mnoha cenami, včetně Ceny Thálie, Ceny Alfréda Radoka a Čestného uznání festivalu Divadelní svět. Jiřina Tvrdíková zemřela v roce 2020 ve svých 94 letech. Svoji hereckou kariéru opustila na vrcholu a zanechala po sobě nedocenitelnou stopu v českém divadelním umění.
Jiřina Tvrdíková (15. května 1923, Ťačevo - 2011) byla politická vězeňkyně. V sovětských vězeních Arzamasu a Ivanovu si odseděla 1,5 roku. Odsouzena na tři roky prací v sovětském gulagu na Uchtě. Zúčastnila se osvobozování Kyjeva a Karpatsko-dukelské operace. Po válce pracovala v samoobsluze a často pobývala v nemocnici kvůli zraněním z války. Zemřela v roce 2011.
Život
Narodila se a vyrůstala na Podkarpatské Rusi. Jejím otcem byl tamní četník.
Chtěla mít vlastní ordinaci a stát se doktorkou. O politiku nejevila pražádný zájem, dokud Němci nezačali během 2. +more světové války okupovat ČSR. Maďaři obsadili část Podkarpatské Rusi a tamní Češi se stali občany 2. kategorie. Jiřina musela odejít ze školy. Ve zmatku se Jiřina, na otcovo přání, rozhodla odejít ještě s pěti studentkami za štěstím do Ruska. Na hranicích je zadrželi ruští pohraničníci, kteří je přivítali v zemi ale následně je zatkli za špionáž. Od té chvíle byla Jiřina zbavena svobody a sovětský aparát si s ní nakládal jak mu se mu zachtělo. Odvezli ji do sběrného lágru a po vynesení rozsudku, bez možnosti obhajoby, odvezli ve vagónu pro dobytek do gulagu v Uchtě.
V lágru ji čekala práce na pile. Spolu s ostatními vězeňkyněmi pracovala i v těch nejkrutějších mrazech venku a čím méně práce udělala, tím méně jídla dostala. +more Snažila se ho sice šetřit ale její tělo stále chřadlo. Utrpení bylo tak velké, že se každý večer Jiřina modlila za svou smrt. Jednoho večera odešla do lesa s úmyslem usnout a už se neprobudit. Kdyby ji nenašla ruská prostitutka umrzla by. Starala se o ni a Jiřině se nakonec sen splnil. Z gulagu ji zachránilo povolání do armády. V roce 1942 nastoupila do zdravotního praporu svobodné armády, kde prodělala výcvik. Působila ve zdravotnickém praporu. Účastnila se bojů o Kyjev, Karpatsko-dukelské operace, u Liptovského Mikuláše byla zasažena do páteře hned vedle míchy. Její bratr Jan, přezdívaný „dítě pluku“, ve svých patnácti letech na Dukle zahynul. Konce války se dočkala v nemocnici v Popradu, odkud byla po válce převezena vrtulníkem do Prahy. Po válce ležela často v nemocnicích kvůli svým válečným zraněním. Pracovala jako prodavačka v samoobsluze. Do roku 1955 trpěla válečným traumatem a halucinacemi.
Externí odkazy
https://www.pametnaroda.cz/cs/tvrdikova-jirina-1923 * https://www.myjsmetonevzdali.cz/pametnici/tvrdikova-jirina/ * https://www.pribehy20stoleti.cz/pametnik/jirina-tvrdikova/