Jiří Eisenreich

Jiří Eisenreich byl český spisovatel, básník, esejista a překladatel. Narodil se v roce 1947 v Praze a vystudoval obor čeština – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho literární tvorba se věnovala převážně poezii a próze, ale také psal eseje a překládal z němčiny. Eisenreichova první sbírka básní „Vlasy tězce vrátily“ vyšla v roce 1970 a byla velmi dobře přijata kritikou. Později vytvořil mnoho dalších sbírek, které se zaměřovaly na různá témata, jako je láska, smrt, vztahy mezi lidmi a uměním. Jeho básně jsou obdivovány pro svou hloubku, originalitu a jazykovou invenci. Jako prózista se Eisenreich proslavil knihou „Pády a vzestupy“ z roku 1975, ve které zachytil několik příběhů a postav, které se prolínají v jednom městě. Jeho prózy jsou často surrealistické, experimentální a podávají zvláštní pohled na lidskou psýchu. Eisenreich také přispíval do literárních časopisů, například do Analogonu. Mezi jeho překlady patří díla německých básníků, jako je Rainer Maria Rilke a Ingeborg Bachmannová. K jeho nejznámějším dílům patří sbírky básní „Vlastní zahrada“, „Smutná krajina“, „Vše o mých rodičích“ a próza „Přežít jaro“. Eisenreichova tvorba získala několik literárních ocenění, včetně Ceny Jaroslava Seiferta. Jiří Eisenreich zemřel v roce 2014 v Praze, ale jeho dílo nadále žije a je respektováno jak českými, tak i zahraničními literárními kritiky.