Jiří II. Sasko-Meiningenský

Rodina a mládí

Jiří byl jediný syn Bernharda II, vévody sasko-meiningenského a jeho manželky princezny Marie Frederiky hessebsko-kasselské. Jeho narození dne 2. +more dubna 1826 bylo poddanými jeho otce přijato s velkou úlevu, jelikož nástupnictví ve vévodství bylo v ohrožení z důvodu nedostatku mužských dědiců v rodině. Jiří zůstal sedmnáct let jedináčkem a poté se mu v roce 1843 narodila sestra, princezna Augusta. Pětimarková mince zobrazující Jiřího II. , 1908. Jiří strávil dětská léta pod dohledem rodičů a babičky, vévodkyně Luisy Eleonory. Právě ona vštípila Jiřímu vlastenecké ctnosti jejich rodu, stejně jako smysl pro povinnost potřebný pro vládnutí.

V roce 1862, si jeho jediná sestra vzala prince Mořice, mladšího syna Jiřího, vévody sasko-altenburského. Stali se rodiči +more_Sasko-Altenburský'>Arnošta II. , vévody sasko-altenburského, posledního vládnoucího představitele Saska-Altenburska.

Vévoda sasko-meiningenský

Jiří nahradil svého otce jako vévoda sasko-meiningenský 20. září 1866, kdy byl Bernhard donucen abdikovat po porážce Rakouska v Prusko-rakouské válce. +more Na rozdíl od svého otce zůstal Jiří během války loajální vůči Prusům a byl odměněn pozicí generálporučíka pruské armády. Během prusko-francouzské války vedl Jiří dva pluky vojáků z Meiningenu a vedl si úspěšně v bitvě u Froeschweileru. Poté bojoval téměř v každé bitvě této války. Jiří byl členem štábu císaře Viléma I, když vstoupil do Paříže a zůstal jeho blízkým přítelem až do císařovy smrti v roce 1888.

Vztah k divadlu a hudbě

Meiningenský divadelní soubor

Po prusko-francouzské válce se Jiří věnoval divadlu. Byl jedním z největších intelektuálů z řad vyšší šlechty v období Německého císařství. +more Zvláště známý je kvůli založení a podpoře Meiningenského divadelního souboru pro jeho dvorní divadlo. Díky svým znalostem z dějin umění a kreslířským dovednostem navrhoval velmi detailní, historicky přesné kulisy, kostýmy a rekvizity. Kromě toho se stal vynikajícím choreografem velkých davových scén, které ohromily diváky v celé Evropě. Se svým souborem procestoval Evropu a měl hluboký vliv na divadelní produkce napříč kontinentem. Není pochyb o tom, že v tomto období se vyvinula role režiséra jako samostatného činitele, který hru pozoroval, řídil a byl zodpovědný za celkové pojetí, interpretaci, styl a detail divadelního představení. Meiningenský soubor od počátku do 30. let 19. století pod vedením Jiřího II. a Ludwiga Chronegka se vyvinul v divadelní společnost zbavenou systému manažerů a hereckých hvězd. Jejich režie se soustředila na realistické herectví a inscenování. Zpočátku šlo o stálý soubor kamenného dvorního divadla, ale od roku 1874 se stal souborem převážně zájezdním, který sklízel úspěchy na evropských turné.

V článku pro Deutsche Bühne vévoda Jiří nastínil své režisérské principy: nejdůležitější bylo vytvoření jevištního obrazu (vizuální efekt vytvořený syntézou herců s kulisami a rekvizitami), historická přesnost v mizanscénách, herecký styl, který používá přesné pohybové a vokální imitace, použití autentických kostýmů pro dané období a přesné plánování a choreografie skupinových a davových scén.

Původním cílem Meiningenského souboru bylo vytvořit historicky co nejpřesnější mise en scéne. Meiningenští se snažili vytvořit iluzi přírodních prostor na jevišti. +more Vévoda Jiří kladl důraz především na vytvoření přirozené iluzorní atmosféry pro herce. Chronegk a vévoda připravovali režijní nákresy a diagramy znázorňující herce a jejich pohyby v dobovém oblečení, aby se dosáhlo co nejpřirozenějšího dojmu pro diváka. Meiningenská režijní práce ovlivnila řadu dramatiků jako např. Henrika Ibsena, herců jako Henry Irvinga a režisérů jako byli André Antoine nebo Konstantin Sergejevič Stanislavskij.

Realistické pojetí poskytovalo Meiningenskému souboru prostředky, kterými divadelní umělec vytváří iluzi každodenního života. Umění mělo podle tohoto konceptu napodobovat vědu a zobrazovat život takový, jaký je bez dalšího komentáře, interpretace a strukturování známé z tehdy rozšířené pièce bien faite. +more Vévoda věřil, že téměř živoucí reality se na jevišti dosáhne pečlivým studiem hry a detailní režií. Jeho hlavním příspěvkem divadelnímu umění nebylo jen použití realistických kulis a kostýmů, ale i to, jak se snažil integrovat herce do mizanscény. Použití historicky přesného kostýmu mělo pomoci herci hrát ve stylu, který odpovídal jednotě s ostatními prvky scény. Požadoval, aby všichni herci byli na většině zkoušek a pečlivě promýšlel i pohyby a činnost každého jedince v davových scénách. Od jednotlivých členů davu se stejně jako od představitelů hlavních rolí očekávalo, že svůj výkon přizpůsobí charakteru události zachycené na jevišti. Vévoda byl známý pro svůj skvělý zrak a paměť a často pracoval bez scénáře, čistě z hlavy a že využíval běžce, který sděloval jeho nápady asistentu Chronegkovi. Protože v letech 1874 až 1890 soubor intenzivně cestoval, ovlivnila meiningenská inscenační metoda celý divadelní svět. Jiří II. bývá považován prvního moderního režiséra.

Meiningenský dvorní orchestr

Vévoda byl také patronem jednoho z předních evropských orchestrů, Meiningenského dvorního orchestru. Orchestr dosáhl zvláštního uznání poté, co pro něj v roce 1880 vévoda najal dirigenta Hanse von Bülow. +more Bülow zavedl přísné zkušební metody a s vévodovým svolením najal osm hudebníků, čímž zvýšil počet členů orchestru na 44. Bülow nabídl orchestr ke zkoušení Johannesu Brahmsovi, který s ním nazkoušel svůj Druhý klavírní koncert a Třetí symfonii a uvedl premiéru Čtvrté symfonie, kterou sám oddirigoval. Spor Bülowa s Brahmse o tom, kdo bude dirigovat premiéru Čtvrté symfonie ve Frankfurtu vedl Bülowa k rezignaci (Brahms ho předešel a provedl symfonii s místním orchestrem). Na Bülowovo místo nastoupil jeho tehdy dvacetiletý asistent Richard Strauss, který po měsíci rezignoval, a pak Fritz Steinbach. Steinbach byl milovníkem Brahmse, a uspořádal Brahmsův festival v Meiningenu v letech 1895 a 1897 za účasti skladatele. Privátní koncert nacvičil s orchestrem Brahms v roce 1891, aby vyzdvihl umění prvního klarinetisty, Richarda Muhlfelda; Brahms pak pro Muhlfeld složil Klarinetové trio, Klarinetové kvinteto a dvě klarinetové sonáty. V roce 1897 nechal vévoda v meiningenské anglické zahradě vytvořit Brahmsův památník od Adolfa von Hildebranda.

Stáří a smrt

Ve stáří trpěl Jiří II. akutní hluchotou a odešel z aktivního života. +more Rád lovil a cestoval, byl sběratelem starožitností a rukopisů. Zemřel 25. června 1914 v Bad Wildungen, následován svým nejstarším synem Bernhardem. Je pohřben na hřbitově v Meiningenu (Parkfriedhof) vedle své třetí ženy.

Manželství

První

Šarlota Pruská (autor neznámý). +more Jiří se poprvé oženil s princeznou Šarlotou Pruskou v Charlottenburgu dne 18. května 1850. Šarlota byla nejstarší dcerou Albrechta Pruského a Marianny Oranžské a vnučkou Fridricha Viléma III. Pruského a Viléma I. Nizozemského.

Měli čtyři děti:

* Bernard III. +more Sasko-Meiningenský (1. dubna 1851 - 16. ledna 1928), poslední vévoda sasko-meiningenský, ⚭ 1878 Šarlota Pruská (24. července 1860 - 1. listopadu 1919) * Jiří Albrecht Sasko-Meiningenský (12. dubna 1852 - 27. ledna 1855), zemřel v dětství * Marie Alžběta Sasko-Meiningenská (23. září 1853 - 22. února 1923), zemřela bezdětná * Nepojmenovaný syn (29. března 1855 - 30. března 1855).

Byl to sňatek z lásky, sňatek následoval krátce po zásnubách. Mezi svatebními dary byla opulentní stará vila na břehu jezera Como od matky Marianny, která na počest své nové majitelky získala jméno Villa Carlotta. +more Následujících pět let strávili manželé v Berlíně a Postupimi, ale před narozením dětí se vždy vrátili se do Meiningenu.

27. ledna 1855 zemřel jejich druhý syn Jiří. +more Šarlota jej následovala o dva měsíce, umírá při porodu syna, který nepřežil první den svého života. Mladý princ Jiří je trojí smrtí svých nejbližších hluboce zasažen. Jedenáct let po Šarlotině smrti, v roce 1866, se Jiří stal vévodou sasko-meiningenským.

Druhé

Feodora Hohenlohe-Langenburská, c. +more 1860 (autor: Franz Xaver Winterhalter) Jiří nebyl vdovcem dlouho, chtěl najít novou matku pro své dvě malé děti. Na cestě do Itálie potkal svou sestřenici z druhého kolene princeznu Feodoru Hohenlohe-Langenburskou a ihned se zasnoubili. Feodora byla neteří královny Viktorie, dcerou Victoriiny nevlastní sestry princezny Feodory Leiningenské a jejího manžela Arnošta I. , prince Hohenlohe-Langenburského. 23. října 1858 se snoubenci vzali v Langenburgu.

Jiří a Feodora měli tři syny: * princ Bernhard Arnošt Viktor Jiří (27. září 1859 Meiningen - 29. +more prosince 1941 zámek Altenstein). * princ Fridrich Johann Bernhard Hermann Jindřich Mořic (12. října 1861 Meiningen - zabit v bitvě, Tarcienne, Francie, 23. srpna 1914). * princ Viktor (14. května 1865 Meiningen - 17. května 1865 Meiningen). Jejich manželství nebylo šťastné. Jiří se nikdy nesmířil s Šarlotinou smrtí a Feodora se k němu povahově nehodila. Neměla žádné intelektuální ani umělecké vědomosti; ještě horší bylo, že neměla zájem se jakkoli rozvíjet. Přesto se Jiří snažil ji vzdělávat, zejména v umění a historii. Po smrti třetího syna Feodora opouštěla Meiningen tak často, jak to bylo jen možné. V roce 1866 se stala vévodkyní sasko-meiningenskou.

V lednu 1872 Feodora onemocněla spálou a následující měsíc zemřela. I přes mnohé rozdíly mezi manželi, ji Jiří měl stále rád a její nemoc jej velmi rozrušila; dvakrát denně psal telegramy jejím rodičům.

Třetí

Ellen Franzová, c. +more 1870. (Autor: Oskar Begas) Potřetí se vévoda oženil v Liebensteinu 18. března 1873 s Ellen Franzovou, bývalou herečkou. Šlo o morganatický svazek. Krátce před sňatkem byla titulovaná jako Helena, "baronka von Holdburg".

Nerovný svazek velmi rozhněval císaře Viléma, pravděpodobně i proto, že Jiřího první žena byla jeho vnučkou. +more Jiří byl naopak velmi nevrlý, když někdo dával jeho ženě najevo, že jej není hodna. Jedním z takových byl i Jiřího otec ex-vévoda Bernhard, ale také někteří úředníci a ministři, kteří na protest rezignovali na své úřady. Mezi obyčejnými lidmi se pár naopak těšil velké oblibě. Ellen se intenzivně angažovala v Jiřího divadelních aktivitách.

Pár neměl žádné děti.

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=gr&GRid=45752239]Jiří II, vévoda Sasko-Meiningenský na Najít Hrob[/url]

Kategorie:Wettinové Kategorie:Sasko-meiningenští vévodové Kategorie:Němečtí generálové Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Narození 1826 Kategorie:Narození 2. +more dubna Kategorie:Narození v Meiningenu Kategorie:Úmrtí 1914 Kategorie:Úmrtí 25. června Kategorie:Muži.