Jiří Wolker

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores
...
...
...
...
...
+more images (2)

Život

Rodinný původ

Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand (* 1873) bydlel již v samotném Prostějově. +more V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou (1879-1954), dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Později se stal bankovním úředníkem. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel.

Pobyt v Prostějově a na Svatém Kopečku

Jiří Wolker vystudoval gymnázium v Prostějově, které bylo později přejmenováno na Gymnázium Jiřího Wolkera. V letech 1916-1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice.

Do dvaceti let trávil prázdniny u prarodičů v letním sídle rodiny Skládalových ve vile Bellevue na Svatém Kopečku u Olomouce. Na Svatém Kopečku složil Jiří Wolker nejvíce básní v období mezi květnem a srpnem 1918.

Studia v Praze

Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923.

V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. +more V letech 1921-22 byl členem Literární skupiny a 1922-23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností.

Závěr života

V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. +more Je pochován na městském hřbitově v Prostějově.

Posmrtné hodnocení

Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Halas a Václavek) Dosti Wolkera. +more, reagující na vytváření kultu Wolkerovy osobnosti. K dalším sporům došlo při příležitosti desátého výročí úmrtí Wolkera v roce 1934 a poté ještě roku 1948.

Dílo

Již v mládí se jeho hlavním zájmem stalo umění. Učil se hrát na housle, pak na klavír. +more Sám dokonce hudbu komponoval; nejčastěji zhudebňoval své oblíbené básně. Byl nadán i výtvarně. Nejvíce se ovšem věnoval literatuře. Mezi roky 1917 až 1920 se zabýval různými literárními druhy a formami. Psal básně s pravidelným metrem i volným veršem, básně v próze, pohádky, povídky, ….

Ve svých začátcích byl ovlivněn sbírkou Splav (1916) Fráni Šrámka. Po příchodu do Prahy se jeho styl postupně měnil. +more Od května 1920 do června 1921 vznikaly básně do sbírky Host do domu, v nichž je patrný příklon k vnějšímu světu a jeho všednosti. Ta se postupně rozrůstá do širších společenských souvislostí ve sbírce Těžká hodina.

Básnické sbírky a básně

Proletářské umění (1922, spolu s Karlem Teigem) - programová a teoretická stať, zformulována základní východiska tohoto uměleckého směru * Host do domu - básnická sbírka. Má 3 oddíly: Chlapec - verše vyjadřují důvěru v život, optimismus, blízký vztah k nejobyčejnějším věcem (básně Chlapec, Poštovní schránka), Ukřižované srdce - tento oddíl si všímá bídy a utrpení; poezie solidarity a vzpoury (báseň Dláždění) a Host do domu - touha po harmonii a důvěrný pohled na svět připomínají oddíl první, chybí ovšem výrazná dětská stylizace, smrt je chápána jako přirozená součást života, brána do nového probuzení; básník se vyznává z lásky k tomuto světu (b. +more Věci). Objevuje se zde pokorný pohled na svět, soucit (křesťanský) s chudými a trpícími, lyrizace všedních věcí a všedního dne. K věcem kolem sebe přistupuje jako k živým bytostem a rozmlouvá s nimi, snaží se je polidštit (např. báseň Poštovní schránka, Věci, …). V díle prezentuje názor, že rozpory se mají řešit láskou. V poslední básni (Svatý kopeček), nazvané podle místa, kde žili básníkovi prarodiče a kam často jezdíval, objevuje bídu, která ovlivnila jeho další tvorbu. Báseň je ovlivněna Apollinairovým Pásmem. Wolker chce udělat svět spravedlivějším a lepším. ** Poštovní schránka - v této básni Wolker přirovnává poštovní schránku k nějaké zvláštní modře kvetoucí rostlině. Schránky i květiny si lidé váží, přestože to jsou zcela běžné věci, ale schránka je zprostředkovatelem jejich myšlenek - psaníček. Autor využívá metafory - přirovnání. Psaníčka čekají na vlaky, lodě a člověka, pyl čeká na čmeláka, aby je roznesli na správná místa - tam, kde jsou blizny červené, neboli lidská srdce. Psaní může člověka potěšit, ale i zarmoutit, proto na bliznách narůstají plody sladké nebo trpké. * Těžká hodina - jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Wolker zde rozvinul sociální baladu, ta má již úplně jinou podobu než v 19. stol. (Karel Jaromír Erben). U Erbena je člověk drcen silou osudu a nemohl se bránit, naproti tomu u Wolkera je člověk drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická - zabývá se sociálními problémy. Wolker se v této sbírce ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Balady se odehrávají v městském prostředí, líčí zde špatné sociální poměry. ** Těžká hodina - sbírka sociální poezie, ve které Wolker ukazuje na nutnost zničit starý svět, aby mohl být vybudován svět lepší ** Balada o snu - Hlavní hrdinové Jan a Marie jsou představitelé dělnictva. Jan se chce uskutečnit svůj sen o lepší společnosti což, podle něj, půjde pouze revoluční cestou. ** Balada o očích topičových - Antonín je topič v elektrárně, po letech oslepne a zemře, ale žije dál ve své práci. ** Balada o nenarozeném dítěti - milenci nemohou mít z finančních důvodů dítě. ** Balada o námořníkovi * Umírající - básník vyjadřuje, že po jeho smrti se na světě nic nezmění, smrt je spravedlivá - potká každého, bojí se ovšem umírání, v němž je každý sám a zároveň se loučí se svou dívkou, kde jí píše dopis na rozloučenou * Na nemocniční postel padá svět * U rentgenu - lékař nachází v dělníkově těle „plíce rozežrané hladem a tuberkulózou“, „srdce - zdupané semeno, jež strašně chtělo kvést“, ale nejhlouběji vidí nenávist. * O milionáři, který ukradl slunce - pokus o sociální pohádku, která je silně ovlivněna myšlenkou bohatý = zloděj a špatný člověk. Milionář chce využít záření k léčení svého neduhu. Ukradne Slunce z oblohy a způsobí tmu. Slunce se propálí „vězením“ a upálí i milionáře. Svět zachrání dvě děti, které vyvezou opět Slunce na oblohu. * Polární záře - pokus o román - napsal pouze zlomek * Tři hry - obsahuje tato dramata: ** Nemocnice ** Hrob ** Nejvyšší oběť * Do boje, lásko, leť - soubor Wolkrových básní (obsahuje např. básně Dívka, Nemocný, U rentgenu, Epitaf, Umírající…) a dopisů jeho přítelkyni Máni Koldové z doby, kdy vážně onemocněl a byl převezen do sanatoria v Tatranské Poljance.

Napsal si i svůj vlastní epitaf. Jeho pozdní dílo je ovlivněno také jeho chorobou a proto v něm často objevují hřbitovy či nemocnice.

Věnoval se i jiným formám prózy, příkladem může být Pohádka o bledé princezně. Tato díla jsou téměř pravým opakem jeho tvorby proletářské.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top