Cesko.wiki Svaz moderní kultury Devětsil
Author
Albert FloresSvaz moderní kultury Devětsil byla avantgardní umělecká skupina existující v Československu v 20. letech 20. století. Skupina založena v roce 1920 v Praze se zaměřovala na různé umělecké disciplíny, jako literaturu, výtvarné umění, divadlo, film a architekturu. Devětsil byl ovlivněn různými modernistickými proudy, zejména dadaismem a konstruktivismem, a hledal nové formy a výrazy umění. V rámci svého působení se Devětsil snažil spojit umění s každodenním životem a zasahoval do sociálních a politických otázek tehdejší doby. Skupina vydávala časopis a pořádala výstavy, představení a další kulturní akce, které propagovaly moderní umění a estetiku. Členové Devětsilu se také podíleli na zakládání uměleckých škol a překladu zahraniční literatury. V průběhu dvacátých let skupina postupně začala měnit svůj charakter a rozdělila se na více frakcí s rozdílnými uměleckými přístupy. Přestože se Devětsil oficiálně přestal existovat v roce 1931, jeho vliv na československou a mezinárodní avantgardu přetrval. Skupina je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších uměleckých formací v české historii a zanechala trvalý odkaz na českou kulturu a společnost.
Vznik a vývoj Devětsilu
Dne 5. října 1920 v Praze vznikl Umělecký svaz Devětsil, založený skupinou socialisticky orientovaných výtvarníků a literátů, kteří se poznali v pražském školním prostředí gymnázií v Křemencově ulici a na Žižkově. +more Prvními členy byli Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Karel Prox, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladimír Štulc, Karel Teige, Vladislav Vančura, Karel Vaněk (malíř), Karel Veselík a Alois Wachsman.
Devětsil se profiloval jako seskupení českých avantgardních umělců. Nejednalo se však pouze o literáty. +more Zastoupeni byli i herci, výtvarníky, hudebníky apod. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922.
V roce 1923 vznikla i brněnská pobočka. Tato pobočka vydávala časopis Pásmo. +more Její člen, překladatel, básník a kritik Artuš Černík udržoval živé kontakty s vydavateli hlavních evropských avantgardních časopisů. Vedle výstavy nového umění v roce 1924 (redukované reprízy Bazaru moderních umělců) a výstavy Josefa Šímy roku 1925 patřily k hlavním aktivitám Brněnského Devětsilu odborné přednášky a efemérní dadaistické akce jako excentrické karnevaly a eight o'oclocky umělců, které důsledně naplňovaly avantgardní krédo propojení umění a života.
V roce 1925 se uskupení přejmenovalo na Svaz moderní kultury Devětsil. Součástí spolku s vlastní uměleckou správou se od října 1925 do roku 1927 stalo Osvobozené divadlo režiséra Jiřího Frejky. +more Režisér Jiří Frejka a architekt Antonín Heythum byli představiteli divadelního konstruktivismu, a to ještě před spojením Osvobozeného divadla s Devětsilem v roce 1926.
Svoji premiéru si Devětsil odbyl 15. prosince v pražském Mozarteu. +more Představil zde svůj program, své myšlenky a své členy. Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout - potřebuje být organizován. Staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu a jdou s revoluční vrstvou - s dělnictvem. Program Devětsilu byl vcelku jednoduchý a jasný. Snažil se přiblížit umění co nejširšímu publiku. Chtěl, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější. K uskutečnění těchto snů však byly k zapotřebí finance. Proto každý člen platil členský příspěvek 20 korun ročně. Z těchto příspěvků byly financovány pořádané akce (přednášky o umění, recitační večery či divadelní představení). Dále se z těchto peněz vyplácely tzv. umělecké prémie a umožňovaly zavést členské slevy na Devětsilem pořádané akce.
V roce 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas spolu s několika dalšími autory protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen.
Postupem času odcházeli z Devětsilu mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci. Teige po odchodu věnoval svůj čas především architektuře a teorii umění. +more Někteří odcházejí do jiné umělecké skupiny s názvem Literární skupina. Devětsil a Literární skupina sice měly podobné zaměření, ale lišily se jejich názory. Na odchod Teigeho a Seiferta reagoval Josef Hora ve své krátké básni Žák Devětsilu.
V roce 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina a v roce 1930 padla i poslední bašta Devětsilu, tj. pražská skupina.
Časopisy Devětsilu
Pražská skupina vydávala časopisy Revue Devětsilu (ReD, měsíčník pro moderní kulturu; vycházel v letech 1927-1931) a Disk, brněnská skupina pak vydávala časopis Pásmo. Zároveň členové Devětsilu přispívali i do časopisu vydávaného Literární skupinou Host.
Výstava 2020
V roce 2020 připomněla Galerie hlavního města Prahy existenci Devětsilu výstavou Devětsil 1920-1931.
Citát
Výstavy
1922 Jarní výstava, Rudolfinum (pod hlavičkou Krasoumné jednoty), první přehlídka tvorby Uměleckého svazu Devětsil * listopad 1923 Bazar moderního umění, sál Krasoumné jednoty v Rudolfinu, druhá výstava Devětsilu, kurátor Karel Teige * 2019 Devětsil 1920-1931, Galerie hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu, 11. prosinec 2019 - 29. +more březen 2020, kurátorka Alena Pomajzlová a kolektiv.
Odkazy
Reference
Literatura
Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s.
Související články
Poetismus * Česká literatura v letech 1900-1945 * Seznam českých spisovatelů * Literární skupina
Kategorie:Umělecké spolky v Československu Kategorie:Fotografické skupiny Kategorie:Kultura v Praze Kategorie:Kultura v Brně Kategorie:Spolky v Praze Kategorie:Organizace založené roku 1920