Joanna Kuligová

Joanna Kuligová (nepřechýleně: Kulig, * 24. června 1982 Krynica) je polská herečka a zpěvačka. Za roli Zuly Lichoňové v historickém dramatu Studená válka z roku 2018 obdržela Evropskou filmovou cenu pro nejlepší herečku a ocenění polské filmové akademie Orel v téže kategorii.

Poté co se neprosadila jako jazzová zpěvačka, nastoupila na Akademii divadelních umění Ludwika Solského v Krakově, kterou ukončila v roce 2007. Již během studií debutovala roku 2006 na divadelní scéně krakovského Starého národního divadla Heleny Modrzejevské rolí Hermie v komedii Sen noci svatojánské. +more Na filmovém plátně se poprvé představila o rok později v dramatu Środa, czwartek rano (Středa, čtvrtek ráno). Za postavu Terezy získala cenu pro nejlepší herecký debut na Filmovém festivalu v Gdyni. Za erotické drama Ony z roku 2011 obdržela cenu pro nejlepší herečku ve vedlejší roli od polské filmové akademie i na gdyňském filmovém festivalu.

Známou se stala i spoluprací s režisérem Pawlem Pawlikowskim, když ztvárnila Aniu v jeho dramatu Žena z pátého patra (2011), zpěvačku v Oscarem ověnčené Idě (2013) a Zulu ve Studené válce (2018). Světlanu pomáhající prchnout francouzskému občanu z Ruska si zahrála v Salleho thrilleru Kompromat (2022).

Soukromý život a vzdělání

Narodila se v červnu 1982 v malopolském městě Krynica do rodiny kuchařky v mateřské škole a lidového básníka. Se čtyřmi sourozenci vyrostla ve vesnici Muszynka. +more Mladší sestra, Justyna Schneiderová, se rovněž stala herečkou. V uměleckém světě zvolila příjmení prababičky, aby se odlišila od podobného křestního jména sestry.

V Krynici vystudovala klavírní třídu na prvním stupni státní hudební školy. V osmnácti letech se přestěhovala do Krakova, kde absolvovala zpěv na druhém stupni v Komplexu státních středních hudebních škol Mieczysława Karłowicze. +more Souběžně dokončila Střední odbornou technickou školu v oboru hotelnictví v Krakově. V roce 2007 vystudovala herectví se zaměřením na zpěv na krakovské Akademii divadelních umění Ludwika Solského, v roce 2017 přejmenované na počest Stanisława Wyspiańského. Stala se tak prvním členem rodiny s vysokoškolským titulem. Původně usilovala o kariéru jazzové zpěvačky. Dvakrát nebyla přijata ke studiu jazzu na Akademii múzických umění Karola Szymanowského, stejně jako na obor dirigování. Příklon k herecké profesi komentovala slovy: "… nikdo mě nechtěl, tak jsem na univerzitě nastoupila na dramatický obor a zpěv".

V roce 2009 se vdala za filmového režiséra a scenáristu Macieje Bochniaka. Ve Spojených státech amerických se v únoru 2019 do manželství narodil syn Jan. +more V roce 2018 se v polské mutaci ženského časopisu Glamour zařadila mezi pětici oceněných Žen roku.

Na filmovém festivalu v Cannes 2022 zasedla v pětičlenné porotě sekce Un certain regard pod vedením Valerie Golinové.

Filmografie

Film

Orel 2019

Televize

Berlinale 2023

Ocenění

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Polské divadelní herečky Kategorie:Polské filmové herečky Kategorie:Polské televizní herečky Kategorie:Narození v Nowem Sączu Kategorie:Narození v roce 1982 Kategorie:Narození 24. +more června Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy.