Johan Ludvig Runeberg

Technology

12 hours ago

Author

Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad - 6. května 1877, Porvoo) byl finsko-švédský básník a národní hrdina Finska. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších švédsky psaných básníků Finska. Runeberg je znám především pro svou sbírku básní „Fänrik Ståls sägner“ (1848-1860), která zobrazuje finsky psané finské války z 19. století. Tato sbírka je považována za jedno z nejdůležitějších děl finského národního eposu a přinesla Runebergovi věhlas jak v první polovině 19. století, tak i v současnosti. Kromě básní psal Runeberg také historické romány a prózy, které se často zabývaly finskou historií a národními tématy. Jeho díla se vyznačují krásným a silným jazykem, který zůstává mezi čtenáři populární dodnes. Runeberg také vyučoval na univerzitě, kde působil jako profesor literatury. Byl uznávaným intelektuálem a mnozí finské spisovatele a básníci ho považují za svého předchůdce a inspiraci. Je považován za jednoho z nejdůležitějších představitelů finské literatury a je uctíván jako národní hrdina ve Finsku.

Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad, Finsko - 6. května 1877, Porvoo) byl finský básník píšící švédsky. Považuje se za finského národního básníka.

Životopis

Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku (Åbo), kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.

Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. +more Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do chleba, aby se vyhnul hladovění.

Runebergovou nejslavnější prací jsou Příběhy praporčíka Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 1848 a 1860. +more Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím Ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.

Každý rok se 5. února ve Finsku slaví „Runebergův den“. +more K tomuto dni patří tzv. Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy manželky, spisovatelky Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí receptu.

Překlady

Král Fjalar (Kung Fjalar). Nový obzor 4, 1914, 2, s. +more 66-68; 3, s. 123-126; 4, s. 163-168; 5-6, s. 226-230; 7 8, s. 289-292. Přel. Boh. Kyselý. * V chladné pustě saarijarvské plán…(Bonden Paavo). Venkov 15, 1920, 16, příl. , s. 9. Přel. O. Heidrich. * Má zem (Vårt land). Malý čtenář 59, 1939-1940, 1, s. 7. Přel. Břetislav Mencák. * Štědrý večer (Julqvällen) - úryvek z epické skladby. In Pallas, Gustav. Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských. Havlíčkův Brod: Jiří Chvojka, 1948. S. 215-219. Přel. Gustav Pallas.