Johann Kliebert

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Johann Kliebert byl slavný kouzelník, žonglér a klaun. Narodil se v roce 1867 v Hamburku a svou kariéru zahájil jako žonglér ve významných cirkusech v Německu. Později se připojil k cirkusu Circus Renz, kde se proslavil svým vystoupením jako klaun. Kliebert se stal velmi populárním umělcem díky svému komediálnímu talentu a schopnosti přitahovat prostřednictvím smíchu. Jeho vystoupení obsahovala různé akrobatické kousky, žonglování s noži a oslnivé triky. Kromě toho byl také talentovaný kouzelník, který překvapoval publikum s různými iluzemi. Během své kariéry Kliebert cestoval po celé Evropě a vystupoval na prestižních scénách a cirkusových představeních. Získal si pověst jednoho z nejlepších klaunů své doby a byl uznáván pro svou energii, kreativitu a zábavnost. Johann Kliebert zemřel v roce 1937, ale jeho umění a odkaz přetrvaly. Je stále považován za jednoho z nejvýznamnějších klaunů v historii cirkusu a jeho jméno je připomínáno jako symbol zábavy a radosti.

Johann Kliebert, též Jan Kliebert (1809 (???) - 13. května 1858 Praha), byl český a rakouský právník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 člen Národního výboru a krátce i poslanec Říšského sněmu; stoupenec českého národního hnutí.

Biografie

Profesí byl právník a c. k. notář.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Když se z Vídně do Prahy v počáteční fázi revoluce vrátila první pražská deputace, patřil na veřejném shromáždění mezi nejhlasitější hlasy nespokojené s jejími výsledky. +more Byl potom členem druhé deputace vypravené krátce nato, na jaře 1848 z Prahy k císaři do Vídně. V delegaci zastupoval doktor Kliebert, majitel domu, české Němce.

Od 2. dubna 1848 byl členem Národního výboru a na jeho schůzi 4. +more května 1848 informoval o jednání s delegací z celoněmeckého Frankfurtského parlamentu, přičemž uvedl, že představy emisarů z Frankfurtu jsou pro Čechy nepřijatelné, protože jdou nad rámec volné demokratické aliance a prosazují centralizovaný německý stát, který by vznikl roztržením Rakouského císařství. Odmítl pak připojení Čech k německému sjednocovacímu procesu („. je naše nejpřednější a nejsvětější povinnost, abychom doma na našem sněmu své vlastní domácí a zvláštní záležitosti zemské spořádali, a potom na sněmu říšském ve Vídni pořádati pomáhali zevnitřní a obecné záležitosti říše Rakouské. My že nemůžeme než dvojího zákonodárství nad sebou uznávati, totiž sněmu zemského v Praze a stavů říšských ve Vídni ; nač potřeba potom ještě nad námi zákony dávajícího parlamentu ve Frankfurtě. “). Prosazoval spolupráci s českým národním hnutím a národnostní smír.

V doplňovacích volbách počátkem února roku 1849 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Bělá pod Bezdězem (původně zde poslancem byl Václav Frost). +more Profesně se uvádí jako právník. Jeho zvolení v tomto národnostně smíšeném (převážně německém) obvodu doporučil voličům František Ladislav Rieger a dodal o něm: „Rodem Němec ze Žatecka vyznamenal se již ode dávna v Praze, zvláště činností svou v Národním Výboru, spravedlností k Cechům a láskou k národu našemu. Jsa přítel soustavy foederativní pro mocnářství rakouské a zastávatel nerozdílnosti království českého, při tom řečník jasný a obratný, posloužil by zajisté dobře věci národu našeho i vlasti naší. “ Volba byla oznámena na poslední 88. schůzi sněmu 13. března 1849. Do činnosti parlamentu již se fakticky nezapojil, protože následně byl vládou sněm rozpuštěn. Spolu s dalšími českými poslanci zrušeného sněmu (Národní strana) pak podepsal veřejné osvědčení.

Josef Václav Frič o něm ve svých pamětech napsal: „Měli jsme v tomto šlechetném a naskrze k nám spravedlivém muži, beze lsti a falše, znamenitého spojence, jenž troufal si pak co zemský komisař k řízení voleb odebrati se osobně do Žatce v pevné víře, že nám tamější občany získá a nakloní. …Naopak zachovali jsme si na statečného toho krajana, třeba rozeného Němce, avšak upřímného vlastimila, nejvděčnější upomínku. +more“.

Zemřel v květnu 1858 na mrtvici, ve věku 49 let.

Rodinný život

Johann Kliebert byl dvakrát ženat, poprvé s Julianou, rozenou Brunovou (1819-. ). +more Když ovdověl, oženil se znovu s Johannou von Dittersteinovou z Hradce Králové (1825-. ). S první manželkou měl syny Heinricha (1844-. ) a Carla (1847-. ) a dcery Annu (1840-. ) a Marii (1843-. ). Dalším synem byl Johann (1858-. ), matka neurčena.