John Sheffield, 1. vévoda z Buckinghamu a Normanby

John Sheffield, 1. vévoda z Buckinghamu a Normanby (John Sheffield, 1st Duke of Buckingham and Normanby, 1st Marquess of Normanby, 3rd Earl of Mulgrave, 5th Baron Sheffield) (8. září 1647, Londýn, Anglie - 24. února 1721, Londýn, Anglie) byl anglický dvořan a politik ze starobylého šlechtického rodu. Patřil k toryům a stoupencům Stuartovců. S velkými časovými odstupy zastával přední funkce u dvora (nejvyšší komoří 1685-1688, nejvyšší hofmistr 1710-1711), byl také členem vlády. Celkem čtyřikrát musel z politických i soukromých důvodů rezignovat na své postavení, během své kariéry nicméně dosáhl titulů markýze (1694) a vévody (1703), byl též rytířem Podvazkového řádu. Uplatnil se jako spisovatel a básník. Nejvýznamnějším odkazem na jeho osobnost je Buckinghamský palác, který nechal postavit po roce 1703. Palác prodali potomci v roce 1761 králi Jiřímu III. a dnes je oficiálním sídlem královské rodiny.

Životopis

Buckinghamský palác (1710) Pocházel ze starobylého rodu Sheffieldů připomínaného od +more_století'>13. století, narodil se v Londýně jako jediný syn Edmunda Sheffielda, 2. hraběte z Mulgrave (1611-1658), po matce Elizabeth Cranfield byl vnukem prvního ministra 1. hraběte z Middlesexu. V dětském věku zdědil po otci rodové tituly, po obnovení monarchie vstoupil do Sněmovny lordů (1660). V osmnácti letech vstoupil do námořnictva a zúčastnil se anglo-nizozemských válek, brzy dostal samostatné velení válečné lodi. Souběžně sloužil v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka (1673), krátce působil pod velením francouzského maršála Turenna. V roce 1674 získal Podvazkový řád a zastával hodnosti u dvora. V letech 1676-1682 byl guvernérem v Hullu a v roce 1680 namísto nečekaně zemřelého hraběte z Ossory převzal velení expedice do Tangeru. Od roku 1681 byl též členem Tajné rady.

V roce 1682 se musel vzdálit od dvora kvůli příliš důvěrnému vztahu s princeznou Annou a ztratil některé své funkce, ale po nástupu Jakuba II. +more opět zaujal přední pozice a podporoval královu katolickou politiku. V letech 1685-1688 byl lordem nejvyšším komořím, obdržel také řadu čestných postů ve správě hrabství York, Northumberland, a Durham. Po slavné revoluci se sice podřídil nové vládě Viléma Oranžského, ale ztratil své vlivné postavení a byl i vyloučen z Tajné rady. Až v roce 1694 byl znovu jmenován členem Tajné rady a získal titul markýze z Normanby. K vysokým úřadům se dostal znovu až po nástupu královny Anny, což pramenilo z jejich blízkého vztahu v minulosti. V letech 1702-1705 byl lordem strážcem tajné pečeti a jako jeden z hlavních aktérů jednání o anglicko-skotské unii získal v roce 1703 titul vévody z Buckinghamu a Normanby. Kvůli sňatku s nemanželskou dcerou Jakuba II. musel v roce 1705 opět rezignovat na své postavení, ale v závěru vlády královny Anny jako stoupenec toryů znovu zastával vysoké funkce. Byl lordem nejvyšším hofmistrem (1710-1711) a prezidentem Tajné rady (1711-1714), mimoto získal post lorda místodržitele v hrabství Middlesex (1711-1714). Po smrti královny Anny byl členem regentské rady, ale po nástupu Jiřího I. musel jako přední tory odejít do ústraní.

Rodinné a majetkové poměry

Jeho první manželkou byla Ursula Stawell (1661-1697), dcera plukovníka George Stawella, podruhé se oženil s Catherine Greville (1665-1703), vdovou po 3. hraběti z Gainsborough. +more Jeho třetí manželkou byla od roku 1705 Catherine Darnley (1682-1743), nemanželská dcera Jakuba II. a vdova po 3. hraběti z Anglesey. Ze třetího manželství pocházeli tři synové, z nichž dva zemřeli v dětství (John Sheffield, markýz z Normanby, 1710-1710; Robert Sheffield, markýz z Normanby, 1711-1715). Třetí syn Edmund Sheffield, 2. vévoda z Buckinghamu a Normanby (1716-1735), sloužil v armádě a byl pobočníkem svého strýce vévody z Berwicku, zemřel na tuberkulózu v Itálii. Jeho úmrtím titul vévody zanikl.

Vévoda z Buckinghamu a Normanby měl také početné nelegitimní potomstvo, nemanželský syn Sir Charles Sheffield (1704-1774) zdědil v roce 1735 část rodových statků a v roce 1755 získal titul baroneta. V roce 1761 prodal králi Jiřímu III. +more Buckinghamský palác za 21 000 liber.

Kromě Buckinghamského paláce byl jeho sídlem zámek Mulgrave Castle (Yorkshire), který sňatkem přešel na rodinu Phippsů. Phippsové později získali titul hrabat z Mulgrave (+more_hrabě_z_Mulgrave'>Henry Phipps, 1. hrabě z Mulgrave) a nakonec i titul markýzů z Normanby (Constantine Phipps, 1. markýz z Normanby), i když zámek Normanby Hall (Lincolnshire) byl až do roku 1963 v majetku nemanželského potomstva vévody z Buckinghamu v linii baronetů Sheffieldů.

Související články

Buckinghamský palác

Odkazy

Poznámky

Externí odkazy

[url=http://www. cracroftspeerage. +moreco. uk/online/content/mulgrave1626. htm]Rodokmen Sheffieldů[/url] * [url=http://www. cracroftspeerage. co. uk/online/content/buckingham1702. htm]Rodina 1. vévoda z Buckinghamu a Normanby[/url] * [url=http://www. thepeerage. com/p10844. htm#i108434]1. vévoda z Buckinghamu a Normanby na webu thepeerage[/url].

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 4.; Praha, 1891 (reprint 1997), s. 850

Kategorie:Angličtí šlechtici Kategorie:Angličtí politici Kategorie:Angličtí vévodové Kategorie:Stuartovská Anglie Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Angličtí spisovatelé Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu Kategorie:Narození 1647 Kategorie:Úmrtí 1721 Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Muži