Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Author
Albert FloresJosef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (2. března 1833 Prešpurk - 13. června 1905 Rijeka) byl rakouský arcivévoda z uherské větve Habsbursko-Lotrinské dynastie. Od mládí sloužil v c. k. armádě a vyznamenal se statečností v bitvě u Hradce Králové. V letech 1867-1905 byl vrchním velitelem královské uherské zeměbrany a v roce 1874 dosáhl hodnosti generála jezdectva. Měl řadu různorodých zájmů, několik odborných publikací vydal například v oboru botaniky a proslul především zpracováním romské gramatiky v maďarštině a němčině.
Původ a mládí
Arcivévoda Josef (1905) +morejpg|náhled|vlevo'>Palác arcivévody Josefa v Budapešti Byl druhým synem uherského palatina Josefa Antonína. Jeho matkou byla otcova třetí manželka Marie Dorotea Württemberská. Jeho strýcem byl císař František I. Získal výborné vzdělání, zejména od svého učitele, benediktinského mnicha a historika Flórise Rómera.
Život
Od dvanácti let sloužil v rakouské armádě a vzhledem ke svému původu rychle postupoval v hodnostech. Již v osmnácti letech byl majorem 3. +more dragounského pluku, později sloužil u 60. pěšího pluku. V rychlém sledu dosáhl hodnosti podplukovníka (1854) a plukovníka (1856), poté byl velitelem 37. pěšího pluku, jehož byl zároveň čestným majitelem. V roce 1859 byl povýšen na generálmajora a převzal velení brigády u 2. armádního sboru v Itálii (1860-1864), později byl velitelem v Linzi. Vyznamenal se především během prusko-rakouské války, byl zraněn v bitvě u Hradce Králové, kde pod ním padli čtyři koně. Ještě během války byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a krátce byl velitelem 4. armádního sboru. Od roku 1867 až do smrti zastával funkci vrchního velitele královské uherské zeměbrany a v roce 1874 dosáhl hodnosti generála jezdectva. Od roku 1861 byl členem rakouské Panské sněmovny.
Vyznal se jak v přírodních, tak společenských vědách. Proslul především svým zájmem o problematiku Cikánů, který byl u příslušníka vládnoucí dynastie velmi neobvyklý. +more S Cikány se poprvé setkal u svého prvního pluku jako mladý důstojník a začal se zajímat o jejich hudbu a zvyky. Později vydal obsáhlé pojednání o gramatice cikánského jazyka a cikánské etnografii v maďarštině a němčině. Svému zájmu o botaniku dal průchod na svém sídle v Alcsútu, kde nechal vybudovat tzv. palmový dům a ze zámeckého parku se stalo hodnotné arboretum. Od roku 1888 byl čestným členem Uherské akademie věd a roku 1896 získal čestný doktorát univerzity v Budapešti. V roce 1897 obdržel doktorát univerzity Františka Josefa v Cluji. Zemřel v roce 1905 v Rijece a byl pohřben v Budapešti.
Majetek
Po otci byl dědicem rozsáhlých statků v Uhrách, v několika župách mu patřilo přes 50 000 hektarů půdy. Jeho hlavním sídlem byl zámek Alcsút, který během života rozšiřoval a upravoval. +more Po druhé světové válce byl zámek pravděpodobně úmyslně zapálen a zcela shořel, dodnes se z něj dochovala jen část vstupního portálu. V Budapešti byl jeho sídlem honosný palác, který koupil v roce 1889 od uherské vlády a nechal jej přestavět v historizujícím stylu. Palác byl poškozen za druhé světové války a během následujících dvaceti let zcela zdemolován. Od roku 1881 vlastnil také vilu v Rijece známou jako Villa Giuseppe. K tomuto paláci přikupoval sousední pozemky a získal tak prostor pro zřízení rozsáhlého parku. Vila byla přestavěna v letech 1892-1895 a stala se oblíbeným sídlem rodiny v zimních měsících (arcivévoda Josef zde také zemřel). V paláci dnes sídlí Národní archiv Chorvatska.
Manželství a potomci
Josefova manželka arcivévodkyně Klotylda V bavorském Coburgu se 12. +more května 1864 oženil s princeznou Klotyldou Sasko-Kobursko-Gothajskou (1846-1927). Z manželství vzešlo sedm dětí, šest z nich dosáhlo dospělosti.
* 1. Alžběta (18. +more 3. 1865 Alcsútdoboz - 7. 1. 1866 tamtéž) * 2. Marie Dorotea (14. 6. 1867 Alcsútdoboz - 6. 4. 1932 tamtéž), ** ⚭ (5. 11. 1896 Vídeň) vévoda Filip Orleánský (6. 2. 1869 Londýn - 28. 3. 1926 Palermo) * 3. Markéta Klementina (6. 7. 1870 Alcsútdoboz - 2. 5. 1955 Řezno) ** ⚭ (15. 7. 1890 Budapešť) kníže Albert z Thurn-Taxisu (8. 5. 1867 Řezno - 22. 1. 1952 tamtéž) * 4. Josef August (9. 8. 1872 Alcsútdoboz - 6. 7. 1962 Straubing) ** ⚭ (15. 11 1893 Mnichov) Augusta Bavorská (28. 4. 1875 Mnichov - 25. 6. 1964 Řezno) * 5. Ladislav Filip (16. 7. 1875 Alcsútdoboz - 6. 9. 1895 Budapešť), zemřel na následky střelného zranění utrpěného při lovu, svobodný a bezdětný * 6. Alžběta Klotylda (9. 3. 1883 Alcsútdoboz - 8. 2. 1958 Řezno), svobodná a bezdětná * 7. Klotylda (9. 5. 1884 Rijeka- 14. 12. 1903 Alcsútdoboz), svobodná a bezdětná.
Řády a vyznamenání
Arcivévoda Josef s manželkou Klotyldou Již v roce 1852 se stal rytířem prestižního Řádu zlatého rouna, za své zásluhy na bojištích později získal několik vojenských vyznamenání a byl také nositelem řady zahraničních ocenění.
Rakousko-Uhersko
60x60pixelů Řád zlatého rouna * +moreS. Stef. Ungh. _-_GC. png'>60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Štěpána * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž * 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile * 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile * 60x60pixelů Válečná medaile.
Zahraničí
+morepng|alt='>60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko) * 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) * 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) * 60x60pixelů Řád bílého orla (Rusko) * 60x60pixelů Řád černé orlice (Německo) * 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Guelfů (Hannoversko) * 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) * 60x60pixelů Řád sv. Alexandra (Bulharsko) * 60x60pixelů Řád Leopolda (Belgie) * 60x60pixelů Řád nizozemského lva (Nizozemsko) * 60x60pixelů Řád svatého Huberta (Bavorsko) * 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) * 60x60pixelů Řád bílého sokola (Sasko) * 60x60pixelů Řád věže a meče (Portugalsko) * 60x60pixelů Řád Takova (Srbsko) * 60x60pixelů Řád bílého orla (Srbsko) * 60x60pixelů Řád rumunské hvězdy (Rumunsko) * 60x60pixelů Řád Fridricha Ludvíka (Oldenbursko).
Výběr díla
Fundamentum linguae Zingaricae, I. I. +moreM. Koritschhnyák, Anno 1806, v: Egyetemes Philológiai Közlöny, Budapest 1887, 11, 705-731 * Arborethum Alcusthiense (katalog rostlin a keřů pěstovaných v alcsutském arboretu), Kolozsvár (Cluj) 1892, 305 str. * Czigány nyelvtan (gramatika cikánštiny), Budapest XXIII. 1888, 377 str. * A cigányokról (dějiny, způsob života, pověry, lidová básnická tvorba, hudba, řeč a literatura cikánů), Budapest 1894, 97 str. * Zigeunergrammatik, Budapest 1902, 160 str.
Galerie
Josef_Karl_Ludwig_Erzherzog_Litho. JPG|Arcivévoda Josef (1846) Archduke_Joseph_Karl_of_Austria. +morejpg|Arcivévoda Josef v hodnosti majora s dekorací Řádu zlatého rouna Josef_Karl_Ludwig_von_Österreich_Litho. jpg|Arcivévoda Josef jako polní podmaršál (cca 1870) Alcsút,_József_Károly_Lajos_főherceg_kastélya. _A_felvétel_1895-1899_között_-_Fortepan_83306. jpg|Zámek Alcsút Rijeka,_József_Károly_Lajos_főherceg_kastélya. _A_felvétel_1895-1899_között_készült. _-_Fortepan_83106. jpg|Villa Giuseppe v Rijece József_főherceg_és_leányai_Mária_Dorottya,_Margit. jpg|Arcivévoda Josef s dcerami Marií Doroteou a Markétou Klementinou (1885) József_főherceg_és_családja_1889-20. JPG|Rodina arcivévody Josefa (cca 1889) Fiume,_József_Károly_Lajos_főherceg_kastélyának_nagyszalonja. _A_felvétel_1895-1899_között_készült. _-_Fortepan_83108. jpg|Interiér Villy Giuseppe v Rijece A_József_főherceg-palota_romjai_a_Fehérvári_kapu_felől_nézve. _Fortepan_51552. jpg|Zříceniny paláce arcivévody Josefa v Budapešti (1958) Alcsút,_Habsburg-kastély. jpg|Dochovaný vstupní portál zámku Alcsút.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://familysearch. org/pal:/MM9. +more3. 1/TH-1951-22656-44754-49. cc=1554443&wc=MPX5-N3N:107654301,107722701,122030701,122514101]Záznam o narození a křtu v matrice[/url] * [url=http://thepeerage. com/p10451. htm#i104508]Stručný životopis na stránkách The Peerage[/url].
Josef Karel Ludvík Josef Karel Ludvík Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Rytíři Řádu bílého orla Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Nositelé Řádu věže a meče Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Habsbursko-lotrinští v 19. +more století Kategorie:Habsbursko-lotrinští v 20. století Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození 2. března Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí v roce 1905 Kategorie:Úmrtí 13. června Kategorie:Úmrtí v Rijece Kategorie:Pohřbení v Budapešti Kategorie:Muži.