Albert z Thurn-Taxisu

Albert Maria 8. kníže z Thurn-Taxisu (Albert Maria Josef Maxmilián Lamoral, 8. kníže z Thurn-Taxisu, vévoda z Wörthu a Donaustaufu / Albert Maria Joseph Maximilian Lamoral, 8. Fürst von Thurn-Taxis, Herzog von Wörth und Donaustauf) (8. května 1867, Řezno - 22. ledna 1952, Řezno) byl německý šlechtic, od roku 1885 kníže a hlava celého rodu Thurn-Taxisu. Před zánikem monarchistického zřízení ve střední Evropě mu náleželo dědičné členství v horních komorách parlamentů čtyř států. Patřil k nejbohatším velkostatkářům v Německu, do roku 1945 vlastnil také značný majetek v Československu (Litomyšl, Chotěšov). Byl rytířem Řádu zlatého rouna a sňatkem se spříznil s rodem Habsburků, kromě toho byl synovcem rakouské císařovny Alžběty.

Životopis

Pocházel z významné šlechtické rodiny Thurn-Taxisů, narodil se v Řezně jako mladší syn prince Maxmiliána Thurn-Taxise (1831-1867) a jeho manželky princezny Heleny Bavorské (1834-1890), která byla starší sestrou rakouské císařovny Alžběty. Studoval práva a dějiny umění na univerzitách ve Würzburgu a Lipsku. +more Po předčasné smrti staršího bratra Maxmiliána (1862-1885) se stal knížetem a hlavou celého rodu Thurn-Taxisů, do dosažení plnoletosti (1888) zajišťovala správu majetku matka. Díky vlastnictví statků v několika zemích byl dědičným členem rakouské panské sněmovny, pruské panské sněmovny a první sněmovní komory v Bavorsku a Württembersku. Užíval také historický titul dědičného generálního poštmistra a v roce 1889 získal v Bavorsku titul vévody z Wörthu a Donaustaufu. Byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1889 obdržel Řád zlatého rouna. Během svého života pobýval převážně v Bavorsku, vlastnil ale také rozsáhlý majetek ve východních a západních Čechách (Litomyšl, Chotěšov, Rychmburk, Košumberk), na českých statcích mu patřilo přibližně 24 000 hektarů půdy a také několik honosných sídel (např. Chroustovice), která však rodina Thurn-Taxisů využívala jen zřídka. Patřil k nejbohatší evropské šlechtě, věnoval se podpoře umění a za první světové války jako inspektor Červeného kříže také charitě. Pozemková reforma v Československu nezasáhla jeho majetek nijak zásadně, přesto se s Československou republikou soudil o výši náhrad až u mezinárodního soudu v Haagu. Jako německému státnímu příslušníkovi mu byly všechny velkostatky v roce 1945 v Československu zestátněny na základě Benešových dekretů.

Kromě rakouského Řádu zlatého rouna obdržel řadu dalších vyznamenání, především v německých zemích. V roce 1923 získal čestný doktorát na univerzitě v Innsbrucku.

V roce 1890 se v Budapešti oženil s rakouskou arcivévodkyní Margaretou (1870-1955), dcerou generála arcivévody Josefa. Arcivévodkyni Margaretě i po sňatku náležel titul Její císařská a královská Výsost. +more Z jejich manželství pocházelo osm dětí, dědicem rodu byl nejstarší syn kníže František Josef Thurn-Taxis (1893-1971).

Odkazy

Reference

Literatura

HORČIČKA, Václav a kolektiv: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků; Praha, 2021; 258 s. +more ISBN 978-80-86781-43-3.

Externí odkazy

Rodokmen Thurn-Taxisů [url=http://genealogy. euweb. +morecz/thurn/thurn5. html]dostupné online[/url] * Albert Thurn-Taxis na webu rakouského parlamentu [url=https://www. parlament. gv. at/WWER/PARL/J1848/Thurn_und_Taxis. shtml]dostupné online[/url].

Albert Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 8. +more května Kategorie:Narození 1867 Kategorie:Narození v Řezně Kategorie:Úmrtí 22. ledna Kategorie:Úmrtí 1952 Kategorie:Úmrtí v Řezně Kategorie:Muži Kategorie:Poštmistři.