Josef Klaus (kněz)

Josef Klaus (11. března 1852 Vápenný Podol, Morava – 30. srpna 1919 Tamovice) byl český římskokatolický kněz, archeolog, etnograf a spisovatel. Josef Klaus se narodil ve Vápenném Podole na Moravě. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové vstoupil do kněžského semináře a v roce 1877 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v obcích v blízkosti Hradce Králové a v letech 1883-1892 byl farářem v Třebechovicích pod Orebem. Poté se stal farářem v Tamovicích, kde působil až do své smrti. Josef Klaus se proslavil svou vědeckou činností v oblasti archeologie a etnografie. Spolupracoval s několika významnými badateli v oboru a sám publikoval několik odborných článků a knih. Zabýval se především pravěkými a středověkými památkami na Vysočině a východních Čechách. Ve svých pracích také popisoval život a zvyky místního obyvatelstva. Kromě svého studijního a badatelského zájmu se Josef Klaus angažoval i v církevním a společenském životě. Byl členem několika vlasteneckých spolků a podílel se na organizování kulturních a náboženských akcí. V Tamovicích založil kněžskou družinu, která se starala o chudé a potřebné obyvatele. Josef Klaus zemřel v roce 1919 v Tamovicích ve věku 67 let. Jeho práce v oblasti archeologie a etnografie přispěly k rozvoji vědeckého poznání o historii a kultuře Vysočiny a východních Čech.