Josef Kvasnička (sochař)

Technology

12 hours ago

Author

Josef Kvasnička (16. března 1868, Dubská Lhota - 12. října 1932, Vodňany) byl český akademický sochař.

Život

Josef Kvasnička se narodil 16. března 1868 v Dubské Lhotě v domě č. +more p. 14 a ještě týž den byl pokřtěn v kostele Rozeslání svatých apoštolů v Dubu. Kmotry mu byli dědeček z matčiny strany Vojtěch Plevka a jeho snacha Rozálie. Po obecné škole začal v roce 1879 studovat reálné gymnázium v Praze a po 4 letech se úspěšně přihlásil na c. k. státní průmyslovou školu v Praze, kde se u profesorů Václava Dědka a Josefa Maudera věnoval kreslení a modelování. V letech 1885 a 1886 studoval malířskou akademii v Praze a navázal c. k. akademií výtvarných umění ve Vídni, kde do roku 1888 studoval všeobecné sochařství. Mezi říjnem 1888 a červencem 1891 pak dovršil svá studia na c. k. umělecko-průmyslové škole v Praze, kde se věnoval u učitele Josefa Václava Myslbeka sochařství hlavně figurálního směru. Myslbek a ředitel František Schmoranz mu pak vystavili vysvědčení s posudkem „Jest způsobilým ve figuralním modelování samostatně tvořiti, sochy, reliéfy komponovati i prováděti. Ve škole vynikal vždy nevšední vytrvalostí i dovedností. “.

Vojenskou službu vykonával u pěšího pluku č. 29 a v listopadu 1893 přišel do továrny na uměleckou terakotu Friedricha Goldscheidera ve Vídni - Währingu, kde dělal modeléra, tj. +more vzorkaře. Po třech letech se na svou žádost odešel věnovat do Čech vlastní tvorbě. V roce 1898 přišel první velký úspěch, když vyhrál první cenu v soutěži o model sochy Kašpara hraběte Štenberka pro Pantheon Národního muzea v Praze, který byl realizován v bronzu. Zúčastnil se i dalších soutěží, v soutěži o pomník Karla Jaromíra Erbena pro Miletín se umístil třetí, ucházel se i o Kubatův pomník pro Zbudov a účastnil se také výstav Krasoumné jednoty, Umělecké besedy a Jednoty umělců výtvarných v Praze. V letech 1901 a 1902 tvořil i na své studijní cestě v italském Římě. 22. června 1902 se vzali s Marií Samkovou (*29. listopadu 1870 v Týništi nad Orlicí) a zřejmě nejistý osud umělce na volné noze ho vedl k rozhodnutí vzít místo ve státních službách a věnovat se kariéře středoškolského profesora.

21. června 1907 získal vysvědčení o způsobilosti učit a 15. +more října přišel na smíchovské reálně gymnázium jako suplent, kde vyučoval modelování a kreslení. V říjnu 1909 ho přeložili na lounskou c. k. vyšší státní reálku a i tady učil kreslení, rýsování a modelování. V Lounech bydlel se svou ženou v nájemním bytě v dnes už zaniklém domě č. p. 892 na tehdejší Revoluční třídě, současné třídě Osvoboditelů. Také v Lounech se zřejmě věnoval své tvorbě, nicméně zakázky směřovaly jinam. 27. ledna 1912 jeho milovaná manželka, která trpěla srdeční slabostí, zemřela. Stalo se tak náhle v jejich bytě kvůli srdeční příhodě ve věku 40 let. Kvasnička své manželce vytvořil jímavý bronzový reliéf odlitý z bronzu a umístěný na jejím náhrobním kamenu na lounském hřbitově, kde je až do současnosti. Možná kvůli zármutku a bolestným vzpomínkám odešel po přeložení učit na reálku do České Třebové, která nebyla daleko od rodiště jeho ženy. Tam začal počátkem školního roku 1912-1913 učit opět kreslení a modelování. Roku 1915 zde zhotovil u příležitosti 500. výročí upálení Mistra Jana Husa svůj bronzový reliéf umístěný do městských sadů. Po sedmi letech od smrti manželky se znovu oženil a vzal si vodňanskou rodačku Josefu Řehořovou. Roku 1921 byl jmenován profesorem a 1. května 1923 odešel do penze. Potom se s manželkou přestěhovali do jihočeských Vodňan a ve 20. letech dále tvořil. 12. října 1932 ve Vodňanech, nedaleko svého rodiště, zemřel a ke kremaci jeho těla došlo v Českých Budějovicích.

Dílo

Josef Kvasnička patří mezi skvělé umělce a jeho dílo má své místo v historii českého sochařství. Jeho soupis ale dosud čeká na sepsání a osud především jeho komorních děl je neznámý.

Mezi známá díla patří: * bronzový model sochy Kašpara hraběte Štenberka pro Pantheon Národního muzea v Praze (1898) * reliéf na náhrobní kámen své ženy Marie (1912) * bronzový reliéf mistra Jana Husa při příležitosti 500. výročí jeho upálení pro městské sady v České Třebové (1916) * Husův pomník v Lounech (1915, odhalen 1925) * pomník Jana Žižky ve Vodňanech (1928) * socha Republiky čili socha Svobody na kašně na náměstí Svobody ve Vodňanech * reliéf poslance Václava Kratochvíla v Lounkách u Roudnice nad Labem * busta skladatele Antonína Dvořáka, jež bývala majetkem Umělecké besedy pražské

Reliéf na náhrobek manželky

V roce 1912 po skonu své drahé a milované manželky a před odchodem do České Třebové, vytvořil Kvasnička pro její hrob na hlavním lounském hřbitově jímavou plastiku, která je výpovědí jejich intimního vztahu. Nízký secesní reliéf odlitý z bronzu slévárnou B. +more Matějíčka v Praze - Vršovicích je vsazen do náhrobního kamene v podobě mohutného kvádru z hrubě otesané žuly. Vlevo na reliéfu je postava zamyšlené dívky a nad její hlavou lipová větévka z níž padá jediný uschlý lístek. Pod postavou je citát Kvasničkova kolegy z lounské reálky, profesora češtiny a němčiny Jaroslava Kroupy, s jeho vzpomínkou: „. Jen několikrát setkal jsem se s ní, ale vlídnost a milost její zachová si navždy v duši mé nejlepší vzpomínku. “. Na pravé straně reliéfu je nápis „Duši vzácné - manžel“. Uprostřed je nápis „Marie Kvasničková, roz. Samková z Týniště n/O. , choť ak. sochaře a profesora. -1871-1912. -“.

Pomník mistra Jana Husa v Lounech

Na lounském náměstí stojí Kvasničkova monumentální socha mistra Jana Husa v nadživotní velikosti, která patří neodmyslitelné ke vzhledu historického jádra města. Její historie sahá do 28. +more září 1913, kdy položil předseda lounského Spolku pro postavení pomníků mužům o český národ zasloužilým návrh na pořízení reprezentativní připomínky mistra Jana Husa pro město Louny. Následovalo několikaměsíční hledání vhodného autora a díla několika způsoby včetně soutěže, do jejíž poroty přijel až z východočeské České Třebové zasednout i Josef Kvasnička. Žádný pokus ale nebyl úspěšný a spolek tak začal uvažovat, že práci přidělí přímo Josefu Kvasničkovi. Spolek začal hledat cestu, jak to udělat korektně bez obejití nutné soutěže a nakonec padlo 24. července 1914 rozhodnutí vypsat vyzvanou soutěž. V té byli osloveni sochaři Rektor, Beneš, Vlček a Kvasnička, a ten jediný začal na díle ihned pracovat. Nejprve byla schválena skica, následoval model ve čtvrtinové velikosti a 14. července 1915 zástupci spolku převzali hotové sádrové dílo pro odlití o celkové výšce postavy 2,3 metru. Kvůli válce se práce na realizaci obnovily až v listopadu 1921 a až v roce 1923 se podařilo sehnat dostatek peněz a bronzu na odlití sochy. Byla podepsána smlouva a v červnu 1924 byla socha hotova. Následovala jednání o nejvhodnějším umístění sochy, byla zasypána nefunkční studna na náměstí, upraveno okolí pomníku a vyhotoven byl žulový podstavec. To všechno si vyžádalo další velkou spoustu prostředků. Dne 18. října 1925, více než 10 let po převzetí sádrového modelu sochy spolkem k odlití, došlo k slavnostnímu odhalení hotové sochy, která je prý ještě o 30 cm vyšší, než jak byla schválena.

Husův pomník v České Třebové

Při příležitosti 500. výročí upálení mistra Jana Husa vytvořil Kvasnička pro městské sady v České Třebové roku 1916 bronzový reliéf kazatele. +more Kvůli ochraně před válečnou rekvizicí bylo ale dílo ukryto v muzeu a osazeno bylo až v roce 1920 na kámen u vstupu do parku Javorka. Slavnostní odhalení proběhlo v červenci. V roce 2005 na jaře byl reliéf odcizen. Díky dochovanému originálnímu modelu pro odlití desky byla vyrobena replika, která byla odhalena na původním místě 5. listopadu 2006.

Galerie

Louny Husův pomník 34. JPG|Pomník mistra Jana Husa v Lounech Vodňany Jan Žižka. +moreJPG|Pomník Jana Žižky ve Vodňanech Vodňany-kašna. jpg|Socha Svobody na kašně ve Vodňanech Park Javorka, Husův pomník. jpg|Reliéf k připomínce 500. výročí upálení Jana Husa v České Třebové.