Josef Pieper

Josef Pieper (4. května 1904 Elte nad Emsou, Vestfálsko - 6. listopadu 1997 Münster) byl německý filozof, jeden z významných křesťanských filozofů 20. století.

Život

Josef Pieper studoval filosofii, práva a sociologii v Münsteru a Berlíně (promoce 1928), čtyři roky byl asistentem ve Výzkumném ústavu sociologie a nauky o organizaci v Münsteru, poté žil přes deset let jako spisovatel na volné noze. 1946 jmenován profesorem filosofie v Essenu; tam působil i po jmenování řádným profesorem filosofické antropologie na univerzitě v Münsteru, kde přednášel až do své smrti. +more Byl hostujícím profesorem v Berlíně, na univerzitě Notre Dame v Indianě a na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Během života obdržel řadu cen a čestný doktorát teologie. Jeho knihy se vyznačují vynikajícím stylem a srozumitelností; byly přeloženy do patnácti jazyků.

Dílo

Velká část Pieperova díla je věnována interpretaci Tomáše Akvinského; Pieper nesleduje tolik Tomáše jako historickou postavu, ale spíše jeho myslitelský postoj, který je podle něj aktuální i dnes, a to zejména snahou spojit rozum s vírou, přirozené vědění se zjevenou pravdou, aniž by se jedno kvůli druhému zkracovalo nebo zkreslovalo. Pieper vykládá zejména Tomášovu etiku, ontologii a nauku o pravdě. +more Základem Tomášovy etiky nejsou podle něj přikázání a povinnosti, nýbrž ctnosti, tj. způsoby zdařilé lidské existence, plného uskutečnění lidských možností. Ve srovnání se školským tomismem Pieper u Tomáše jasněji vidí i "negativní filozofii", tj. přesvědčení, že skutečnost přesahuje všechny pojmy a představy a vposledku je neuchopitelná.

Druhá hlavní větev Pieperova díla je věnována obraně filozofie a filozofického života - života, který je otevřen otázkám po posledních příčinách a nespokojuje se s věděním o tom, co lze ovládnout a použít. Jeho práce o tomto tématu mají kritický náboj; jsou obranou volného času, slavení, hry a kultu a varují před tendencí moderní společnosti stát se totálním světem práce.

Pieper se příležitostně označoval za žáka Romana Guardiniho; celý život se vyrovnával s Platónovými dialogy, podle kterých napsal i několik televizních her. Byl rovněž uznávaným znalcem francouzského existencialismu.

Citáty

"Smyslem volného času není, abych mohl pracovat déle, ale abych i v pracovní funkci, která mě omezuje na určitý aspekt reality a činí si nárok jen na jeden určitý díl mé duše, přesto zůstal člověkem, to znamená, abych si rozuměl a realizoval se jako bytost, která je zaměřena na celek skutečnosti."

* "Ctnost je "dovršená schopnost" člověka jako duchovní osoby; a spravedlnost, statečnost a uměřenost dosáhnou . svého "dovršení" teprve tehdy, když se zakládají na moudrosti, to znamená na "dovršené schopnosti" správného rozhodování vůbec. +more".

* "Theoria existuje jen tehdy, pokud člověk neoslepl vůči tomu udivujícímu faktu, že něco jest. Neboť filozofický údiv se nerozněcuje na tom, co "tu ještě nikdy nebylo", na abnormálním a senzačním; na tom jen otupělé myšlení zakouší jakousi náhražku pravého údivu. +more Kdo k údivu potřebuje něco neobvyklého, dokazuje tím, že ztratil schopnost dát správnou odpověď na podivuhodnost bytí. ".

Výběrová bibliografie

Grundformen sozialer Spielregeln (Základní formy sociálních pravidel hry), 1933 * Was heisst philosophieren. (Co znamená filozofovat. +more), 1948 * Wahrheit der Dinge (Pravda věcí), 1948 * Musse und Kult (Prázdeň a kult), 1949 * Über das christliche Menschenbild (O křesťanském obrazu člověka), 1950 * Was heisst akademisch. (Co znamená "akademický". ), 1952 * Philosophia negativa, 1953 * Glück und Kontemplation (Štěstí a kontemplace), 1957 * Thomas von Aquin - Leben und Werk (Tomáš Akvinský - život a dílo), 1958, 1968 * Kümmert euch nicht um Sokrates (Nestarejte se o Sókrata, tři televizní hry) 1966 * Scholastik (Scholastika), 1960 * Zustimmung zur Welt (Přitakání ke světu), 1962 * Was heisst sakral. (Co znamená "sakrální". ), 1988 * Göttlicher Wahnsinn (Božské šílenství), 1989.

Česky vyšlo

O spravedlnosti, Řím: Křesťanská akademie, 1966. * Tomáš z Akvina: Dvanáct přednášek, Řím: Křesťanská akademie, 1972. +more * Volný čas, vzdělání, moudrost, Praha: Křesťanská akademie, 1992. * Scholastika: osobnosti a náměty středověké filosofie, Praha: Vyšehrad, 1993. * Základní formy sociálních pravidel hry, Praha: ISE, 1994. * Tomáš Akvinský: život a dílo, Praha: Vyšehrad, 1997. * Ctnosti, Praha: Česká křesťanská akademie, 2000. * Co znamená filozofovat. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. * O víře - o naději - o lásce, Praha: Krystal OP, 2018. * Štěstí a kontemplace, Praha: Krystal OP, 2021.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://existence-transcendence.cz/15-josef-pieper]Josef Pieper na stránkách existence-transcendence (česky)[/url]

Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Křesťanští myslitelé Kategorie:Katoličtí filozofové Kategorie:Narození 1904 Kategorie:Úmrtí 1997 Kategorie:Úmrtí v Münsteru Kategorie:Muži.