Josef Vítězslav Šimák

Mládí

+more_Šimáka,_Skálova_465. jpg|náhled'>Dům, který prof. Josef Vítězslav Šimák používal jako letní byt. Adresa: Skálova 465, Turnov Hrob historika Josefa Vítězslava Šimáka na turnovské hřbitově. Jsou zde též pohřbeni jeho rodiče Josef Šimák (1842-1914) a Marie Šimáková (1844-1926), též jeho žena Ludmila, rozená Liebscherová (1885-1941) Jeho otec Josef byl učitelem a ředitelem turnovské průmyslové a později i měšťanské školy. Také matka Marie, roz. Plavcová, byla vzdělaná žena a před provdáním byla učitelkou. Na syna měla velký vliv, učila ho básničkám a záhy ho naučila i číst. Malý Šimák si brzy oblíbil četbu ze starých českých kronik, rytířské povídky z doby obrozenecké, ale i kalendáře, které si půjčoval v sousedství u Vorlů, kteří vlastnili řeznictví. S maminkou a paní Vorlovou chodil na výlety do okolní přírody Českého ráje.

Ve škole měly na něj velký vliv historické povídky Prokopa Chocholouška a Václava Beneše Třebízského, rád si prohlížel i stránky z otcova časopisu Památky archeologické. Na středoškolských studiích si však oblíbil dílo Aloise Jiráska, který se mu stal životním vzorem. +more V Turnově vyrůstal se svým daliměřickým kamarádem Josefem Pekařem. Chodili spolu do obecné školy a později se sešli i na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Láska k rodnému kraji, jeho hradům, zámkům a zříceninám oba mladíky dovedla ke studiu historie.

Kariéra

Pekař i Šimák vystudovali historii na pražské univerzitě a v roce 1895, dvě léta po Pekařovi, obhájil doktorát i Šimák. Na praxi nastoupil jako středoškolský profesor na gymnázium na Malé Straně v Praze, po roce přešel na reálné gymnázium v Pardubicích a další rok byl zase na reálce v Praze. +more Od roku 1900 plných 21 let vyučoval dějepis na Vyšší dívčí škole v Praze.

Vedle výuky na středních školách budoval svoji kariéru na Univerzitě Karlově (Karlo-Ferdinandově) - z různých důvodů o poznání pomaleji než jeho vrstevníci. V roce 1904 se habilitoval pro obor české dějiny (svoji prací o Bartošovi Písařovi), roku 1907 se oženil s dcerou malíře K. +more Liebschera Ludmilou Liebscherovou a v roce 1911 byl jmenován mimořádným profesorem českých dějin. Mimořádným profesorem zůstával poměrně dlouho, řádným profesorem se stal až v roce 1921, kdy byla situace vyřešena zřízením nové stolice historické vlastivědy. Kromě toho byl v dalších letech např. ředitelem historického semináře a konzervátorem ministerstva školství a národní osvěty, řádným členem České akademie věd a umění, řádným členem Společnosti nauk, členem Československé akademie zemědělské a čestným členem Společnosti přátel starožitností.

Vztah k rodnému kraji

Po celý život se vracel do rodného města a svému kraji věnoval velkou část své vědecké práce. Od založení turnovského muzea roku 1886 v něm externě pracoval, řídil a sám se účastnil řady archeologických vykopávek na Turnovsku, mj. +more v Babí a Kudrnáčově peci v Měsíčním údolí na Kozákově; vykonal přes 400 přednášek. Klub českých turistů na jeho počest pojmenoval turistickou cestu z Turnova přes Klokočské skály a Vesec na Kozákov Šimákovou stezkou.

Zemřel v Praze 30. ledna 1941 krátce po oslavě, kterou mu Turnované uspořádali k jeho sedmdesátinám. +more Pohřben byl do rodinné hrobky v Turnově 3. února 1941.

Dílo

Jeho dílo je rozmanité, z velké části zůstalo v rukopisu. Sám Šimák svoje dílo dělil na tři okruhy. +more První mu byl svěřen jeho učitelem Antonínem Rezkem a v tomto okruhu se snažil popsat dobu v českých dějinách „nejtemnější“, tedy druhou poloviny 17. a počátek 18. století. Druhý okruh vyplýval z jeho působení v Historickém spolku, kde se věnoval ediční činnosti a historii českého dějepisectví. Poslední okruh vyplýval z jeho zájmu o rodný kraj.

Z ediční práce byly vydány například Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z let 1671-1752 (5 dílů, 1918-1935), dále připravil šestý díl Fontes rerum Bohemicarum (kroniku Bartoše Písaře). Nevydané zůstalo jeho zpracování korespondence historiků 17. +more století (především Bohuslava Balbína), připravoval k vydání také Staré letopisy české. Věnoval se také odkazu historiků své doby, z pozůstalosti Antonína Rezka vydal Listář k dějinám náboženských blouznivců (2 díly, 1927, 1934).

Rodnému kraji, tedy Hornímu Pojizeří, je zasvěcena velká část jeho díla, někdy je dokonce označována za nejdůležitější část a v mnohých ohledech patří dosud platnému odkazu. Nejvýznamnější prací jsou Příběhy města Turnova nad Jizerou (I. +more a III. díl, II. díl zůstal nedokončen). Šimák precizně zpracoval Soupisy památek historických a uměleckých pro politické okresy turnovský (1909) a mnichovohradišťský (1930), psal články pro časopis Od Ještěda k Troskám (např. Soupis poddaných panství hruboskalského z r. 1785), sepsal také populárně pojatou Kniha o Housce (1936).

Nemalá část jeho práce byla věnovaná novému oboru historická vlastivěda (srv. historická geografie), kterou musel v Československu především po teoretické a metodické stráce vybudovat od úplného počátku.

Z děl širší působnosti: Hus a doba před ním (1915), Kronika československá (3 díly, 1921-1925, do smrti Karla IV. +more). J. V. ŠIMÁK: Středověká kolonisace v zemích Českých, České dějiny, dílu I. část 5. Vyd. Jan Leichter, Praha 1938. [url=https://www. academia. edu/16708138/]PDF[/url].

Galerie

Soubor:Šimákova vila - průčelí po rekonstrukci z r. 2016. +morejpg|Pohled z východní strany. Stav po kompletní rekonstrukci z roku 2016 Soubor:Šimákova vila - jihovýchodní pohled z r. 2016. jpg|Pohled z jihovýchodní strany. Stav po kompletní rekonstrukci z roku 2016 Soubor:Šimákova vila - pohled z jižní strany. jpg|Pohled z jižní strany. Stav po kompletní rekonstrukci z roku 2016 Soubor:SCANY 20160125 0003 upravený. jpg|Původní výkres Šimákovy vily.

Odkazy

Reference

Literatura

Jakub Honner: Univ. prof. +more dr. Josef Vítězslav Šimák, vlastivědný sborník okresu turnovského Radostná studánka, II. ročník (1940 - 1941), str. 1 - 4 * nekrolog tamtéž, str. 110 - 111 * Československý biografický slovník A-Ž, Academia 1992,.

Externí odkazy

[url=http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=27B862D7F07F11E2B39A40618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Šimák, Josef (*1870) s rodinou[/url]

Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Česká historiografie na počátku 20. +more století Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Autoři Soupisů památek Kategorie:Narození 15. srpna Kategorie:Narození 1870 Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí 1941 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Mariánském hřbitově v Turnově Kategorie:Muži Kategorie:Gollova škola Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století.