Josef Šafařík
Author
Albert FloresŽivot
V roce 1931 získal titul inženýra vodních staveb. Od 1938 byl ve svobodném povolání; celé své dílo tvořil nepoznán v Brně, na Grohově ul. +more č. 6/IV, za protektorátu žil v ilegalitě, pak ve vynuceném ústraní. V květnu 1947 byla jeho první kniha Sedm listů Melinovi oceněna v anonymní soutěži nakladatelství Družstevní práce. Vyšla v srpnu 1948 a téhož roku v listopadu byla stažena z prodeje. Svůj esej Člověk ve věku stroje mohl vydat až v období relativního politického uvolněni v Liberci 1967. V roce 1991 mu byl udělen titul PhDr. h. c. Masarykovy university v Brně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně. Jeho opus magnum je rozsáhlý esej Cestou k poslednímu, který vyšel krátce před jeho smrtí. Mimo jiné zde reflektuje problémy lidské existence, křesťanství a řecké kultury. Ovlivnil řadu známých osobností - Václava Havla, Antonína Přidala, Pavla Švandu, Jiřího Kuběnu atd.
Myšlenky
Vztah k Chartě 77
„Bezprostředně k Chartě Šafařík říká: „ale tím vypovídáš boj - boj moci. “ Později přichází s názorem: „teď začali dělat všichni politiku, ale kdo bude dělat kulturu. +more“ „Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům“. Tento názor, je Šafaříkovým životním postojem, který je prakticky doložený v jeho vztahu k politickým aktivitám, jedná se tak o osobní ručení, kdy jeho myšlenky jsou realizovány v praxi. Vztah k Chartě nebyl nepřátelský, ale spíše přátelsko-kritický. Sám V. Havel chápe přitom Chartu jako něco „šafaříkovitějšího než Šafaříkův názor na Chartu. “ Protože to byl pokus o „osobní ručení“. Vedle „osobního ručení“ se nabízí hypotéza, že v Chartě je obsažen podobný postoj k moci, jakou měl Šafařík ve vztahu k státnímu útvaru. Ale důsledek dopadu Charty je zcela odlišný, neboť vypovídá boj moci a jde jí tedy moc. V případě Charty lze mluvit o možné inspiraci ze strany Šafaříkova myšlení, protože koncept dopisu Gustávu Husákovi vzniká až skoro 10 let poté, co Šafařík začal pracovat na svém ústředním díle Cestou k poslednímu.
Kritika ekonomického systému
Ekonomický systém, dle Šafaříka, nenechává prostor pro umění a bytí člověka. Naopak je tento systém vázán na moc - hodnotná práce je ta, kterou potřebuje moc. +more Ekonomický přístup, jako zaměření na produkci a přehlížení neproduktivního, je častým bodem Šafaříkovy kritiky. Díky placené práci prodávají lidé své bytí, čímž se peníze stávají náhražkou lidství a zaplňují bytostné prázdno.
Jakýkoliv pokrok je podle Šafaříka pouhou iluzí - představa postupu vpřed je atributem pádu, nesledujeme to, od čeho odpadáme, ale to, k čemu padáme.
Sebe-odcizení a nebytí
Jednou ze základních Šafaříkových úvah je pojetí dichotomie bytí - moc. Bytí neznamená žít, bytí je víc. +more Bytí je charakteristickým znakem člověka a jeho možností. Naproti tomu nebytí vnímá Šafařík jako odevzdání se moci, sebe-odcizení - odevzdání své smrti někomu/něčemu jinému.
Odkazy
Reference
Literatura
ZÁMEČNÍK, Jan. Hledáš-li Boha v lásce…“: čtyři teologické studie o Josefu Šafaříkovi, Praha: Karolinum, 2020.
Externí odkazy
[url=http://www. phil. +moremuni. cz/fil/scf/komplet/safjo. html]Josef Šafařík ve Slovníku českých filosofů[/url] * [url=http://www. christiania. cz/vetusvia/autori/josef-safarik]Josef Šafařík na portálu Christiania. cz[/url].
Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští esejisté Kategorie:Čeští stavební inženýři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Masarykovy univerzity Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Charta 77 Kategorie:Absolventi Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně Kategorie:Pohřbení na Líšeňském hřbitově Kategorie:Narození v Prostějově Kategorie:Narození 11. února Kategorie:Narození 1907 Kategorie:Úmrtí 23. dubna Kategorie:Úmrtí 1992 Kategorie:Muži.