Josef Šafařík

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores
...

Život

V roce 1931 získal titul inženýra vodních staveb. Od 1938 byl ve svobodném povolání; celé své dílo tvořil nepo­znán v Brně, na Grohově ul. +more č. 6/IV, za protektorátu žil v ilegalitě, pak ve vynuceném ú­straní. V květnu 1947 byla jeho první kniha Sedm listů Melinovi oceněna v anonymní soutěži nakladatelství Družstevní práce. Vyšla v srpnu 1948 a téhož roku v listopadu byla stažena z prodeje. Svůj esej Člověk ve věku stroje mohl vydat až v období relativního politického uvolněni v Liberci 1967. V roce 1991 mu byl udělen titul PhDr. h. c. Masarykovy university v Brně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stup­ně. Jeho opus magnum je rozsáhlý esej Cestou k poslednímu, který vyšel krátce před jeho smrtí. Mimo jiné zde reflektuje problémy lidské existence, křesťanství a řecké kultury. Ovlivnil řadu známých osobností - Václava Havla, Antonína Přidala, Pavla Švandu, Jiřího Kuběnu atd.

Myšlenky

Vztah k Chartě 77

„Bezprostředně k Chartě Šafařík říká: „ale tím vypovídáš boj - boj moci. “ Později přichází s názorem: „teď začali dělat všichni politiku, ale kdo bude dělat kulturu. +more“ „Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům“. Tento názor, je Šafaříkovým životním postojem, který je prakticky doložený v jeho vztahu k politickým aktivitám, jedná se tak o osobní ručení, kdy jeho myšlenky jsou realizovány v praxi. Vztah k Chartě nebyl nepřátelský, ale spíše přátelsko-kritický. Sám V. Havel chápe přitom Chartu jako něco „šafaříkovitějšího než Šafaříkův názor na Chartu. “ Protože to byl pokus o „osobní ručení“. Vedle „osobního ručení“ se nabízí hypotéza, že v Chartě je obsažen podobný postoj k moci, jakou měl Šafařík ve vztahu k státnímu útvaru. Ale důsledek dopadu Charty je zcela odlišný, neboť vypovídá boj moci a jde jí tedy moc. V případě Charty lze mluvit o možné inspiraci ze strany Šafaříkova myšlení, protože koncept dopisu Gustávu Husákovi vzniká až skoro 10 let poté, co Šafařík začal pracovat na svém ústředním díle Cestou k poslednímu.

Kritika ekonomického systému

Ekonomický systém, dle Šafaříka, nenechává prostor pro umění a bytí člověka. Naopak je tento systém vázán na moc - hodnotná práce je ta, kterou potřebuje moc. +more Ekonomický přístup, jako zaměření na produkci a přehlížení neproduktivního, je častým bodem Šafaříkovy kritiky. Díky placené práci prodávají lidé své bytí, čímž se peníze stávají náhražkou lidství a zaplňují bytostné prázdno.

Jakýkoliv pokrok je podle Šafaříka pouhou iluzí - představa postupu vpřed je atributem pádu, nesledujeme to, od čeho odpadáme, ale to, k čemu padáme.

Sebe-odcizení a nebytí

Jednou ze základních Šafaříkových úvah je pojetí dichotomie bytí - moc. Bytí neznamená žít, bytí je víc. +more Bytí je charakteristickým znakem člověka a jeho možností. Naproti tomu nebytí vnímá Šafařík jako odevzdání se moci, sebe-odcizení - odevzdání své smrti někomu/něčemu jinému.

Vybrané dílo

Cestou k poslednímu, Atlantis : Brno, 1992 * Hrady skutečné a povětrné Dauphin : Praha, 2008 * Sedm listů Melinovi * Průkaz totožnosti * Člověk ve věku stroje * Noční můra (drama) * Mefistův monolog

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top