Jovan Cvijić

Jovan Cvijić (11. říjen 1865, Loznica - 16. leden 1927, Bělehrad) byl srbský vědec, začínal studiem geografie a geologie, postupně však přesouval svůj zájem k otázkám etnologickým a sociologickým. Své práce psal v srbštině, francouzštině, němčině i angličtině.

Život

Vystudoval geografii na univerzitě v Bělehradě (tehdy Velika skola), kde absolvoval roku 1889. Poté studoval ještě geologii na Vídeňské univerzitě, zde získal titul roku 1893. +more Poté se vrátil do Bělehradu, kde byl na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity jmenován profesorem. Později se stal rektorem školy (1906-1907, znovu 1919-1920), pod jeho vedením vzniklo pět nových fakult - lékařská, zemědělská a teologická v Bělehradě, plus filozofické fakulty ve Skopje a v Subotici. Jeho žák Jovan Erdeljanović se stal prvním profesorem na nově vzniklé katedře etnografie. Roku 1910 Cvijić založil Srbskou geografickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. Tuto pozici držel až do smrti. V roce 1921 byl zvolen prezidentem Srbské královské akademie věd a umění a zůstal jím rovněž až do své smrti.

Dílo

Již jeho vídeňská diplomová práce Das Karstphanomen, věnovaná krasovým jevům, byla přelomovou a dočkala se mnoha vydání a překladů. Jako první určil ledovcový původ 102 jezer v pohoří Stara planina, čímž výrazně posunul představy o průběhu doby ledové v Evropě.

Když přesunul svůj zájem na lidi, vyslovil některé revoluční myšlenky - například, že člověk je ekologicky senzitivní bytostí a jeho životní prostředí ovlivňuje jeho psychiku (na základě této teze vytvořil i typologii balkánských národů, často kritizovanou). Zavedl též pojem "metastázové hnutí", aby popsal pomalé změny v lidských společnostech. +more Folkloristická a etnografická data, která sesbíral na Balkáně, byla často vůbec první vědecky získaná data z této oblasti.

Jeho studie mj. sehrály velkou roli při určování státních hranic Jugoslávie po první světové válce, když byl vyslán srbskou vládou na Pařížskou mírovou konferenci (spolu s Mihajlo Pupinem). +more Za kontroverzní bývá považována jeho podpora ideji Velkého Srbska.

Cvijić získal roku 1918 medaili Univerzity Karlovy a byl zde též jmenován čestným doktorem. Byl rovněž členem české akademie věd.

Bibliografie

Ka poznavanju krša istočne Srbije, 1889. * Prekonoška pećina, 1891. +more * Geografska ispitivanja u oblasti Kučaja, 1893. * Das Karstphänomen, Geographiche Abhandlungen, Wien, 1893. * Karst, geografska monografija, Belgrade 1895. * Pećine i podzemna hidrografija u istočnoj Srbiji, 1895. * Izvori, tresave i vodopadi u istočnoj Srbiji, 1896. * Tragovi starih glečera na Rili, 1897. * Glacijalne i morfološke studije o planinama Bosne, Hercegovine i Crne Gore, 1899. * Karsna polja zapadne Bosne i Hercegovine, 1900. * Struktura i podela planina Balkanskog poluostrva, 1902. * Antropogeografski problemi Balkanskog poluostrva, 1902. * Novi rezultati o glacijalnoj eposi Balkanskog poluostrva, 1903. * Balkanska, alpijska i karpatska glacijacija, 1903. * Die Tektonik der Balkanhalbinsel mit besonderer Berückichtigung der neueren Fortschritte in der Kenntnis der Geologie von *Bulgarien, Serbien und Mazedonien, 1904. * Nekolika posmatranja o etnografiji makedonskih Slovena, 1906. * Osnove za geografiju i geologiju Makedonije i Stare Srbije I. -III. , 1911. * Grundlinien der Geographie und Geologie von Mazedonien und Alt-Serbien. Nebst Beobachtungen in Thrazien, Thessalien, Epirus und *Nordalbanien, 1908. * Jezerska plastika Šumadije, 1909. * L'anexion de la Bosnie et la question Serbe, 1909. * Dinarski Srbi, 1912. * Izlazak Srbije na Jadransko More, 1912. * Raspored Balkanskih naroda, 1913. * Ledeno doba u Prokletijama i okolnim planinama, 1913. * Jedinstvo i psihički tipovi dinarskih južnih Slavena, 1914. * Mouvements metanastasiques dans la Peninsule Balkanique, La Monde Slave, 1917. * Hydrographie souterraine et évolution morphologique du Karst, 1918. * La Peninsule Balkanique, Geographie Humaine, 1918. * Etnogeografske karte jugoslovenskih zemalja, 1918. * Severna granica južnih Slavena (La frontiere septentrionale des Jugoslaves), 1919. * Đerdapske terase, 1922. * Balkansko poluostrvo i južnoslovenske zemlje, 1922. * Metanastazička kretanja, njihov uzrok i posledice, 1922. * Geomorfologija I-II, 1924-1926. * Karst i čovek, 1925. * Karst i srpske narodne pripovetke, 1925. * Seobe i etnički procesi u našem narodu, 1927. * Balkansko poluostrvo i južnoslavenske zemlje, 1931.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Srbští vědci Kategorie:Srbští geologové Kategorie:Srbští etnologové Kategorie:Srbští sociologové Kategorie:Srbští geografové Kategorie:Geografové 19. +more století Kategorie:Geografové 20. století Kategorie:Narození 11. října Kategorie:Narození 1865 Kategorie:Narození v Loznici Kategorie:Úmrtí 16. ledna Kategorie:Úmrtí 1927 Kategorie:Úmrtí v Bělehradě Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na srbských bankovkách Kategorie:Osobnosti na jugoslávských bankovkách Kategorie:Absolventi Bělehradské univerzity Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Karlovy.