Cesko.wiki Julius I.
Author
Albert Flores
Život
Po velmi krátké vládě a smrti papeže Marka zůstal papežský stolec z neznámých důvodů po čtyři měsíce uprázdněný. Teprve +more_únor'>6. února 337 byl zvolen novým papežem Julius I.
Papež Julius I. se narodil v Římě a jeho otec se jmenoval Rusticus. +more Je znám hlavně svou úlohou, kterou sehrál proti další heretické skupině, ariáncům.
Následovníci Eusebia z Nikomédie, který byl v této době patriarchou v Konstantinopoli, obnovili své snahy o sesazení alexandrijského biskupa Athanasia. Na synodu v Antiochii v roce 341 se rozhodli vyslat delegáty k císaři Constantovi a papeži Juliovi. +more Julius, který byl odpůrcem ariánství a podporoval Athanasia, pozval obě znepřátelené strany na synod, který by za papežova předsednictví o věci rozhodl. Na tuto nabídku však východní biskupové nepřistoupili.
Po tomto, již druhém, vyhnání z Alexandrie se Athanasius uchýlil do Říma a byl synodem svolaným papežem do Říma v roce 342 potvrzen ve funkci biskupa. Na synodu svolaném do Sardicy v Illyrii (dnešní Sofia) následujícího roku byl verdikt potvrzen. +more Tohoto synodu se účastnilo 76 východních biskupů, kteří synod opustili a obratem se sešli ve Philippopolisu a usnesli se na sesazení papeže Julia, Athanasia a dalších. Západní biskupové odpověděli stejnou klatbou, a tak vzniklo první schizma mezi Východem a Západem. Tři sta zbývajících západních biskupů pokračovalo v zasedání koncilu v Sardice. Potvrdili výsledky římského synodu a uznali oficiálně římský biskupský stolec za odvolací orgán ve sporech mezi jednotlivými biskupy. To byl jeden z prvních úředních aktů, kterým se de jure uznává primát římského biskupa (papeže) nad ostatními křesťanskými obcemi. Východ toto rozhodnutí však nepřijal. Teprve v roce 347 někteří z ariánských biskupů požádali o znovupřijetí do jednoty s římskou církví.
Po těchto zkušenostech vydal papež nařízení, aby kněží své rozepře předkládali pouze církevnímu soudu. Připisuje se mu též nařízení, aby všechny církevní události byly zaznamenávány zvláštními notáři a uchovávány i s příslušnou dokumentací. +more Založil tak de facto Archiv svaté stolice. Od jeho doby jsou Vánoce slaveny 25. prosince a patrně za jeho vlády vznikl v Římě u kostela sv. Vavřince za hradbami první ženský klášter.
Papež Julius zemřel 12. +more dubna 352. Okolnosti jeho smrti nejsou známy, ale brzy jej křesťané začali uznávat jako svatého. Pohřben byl na Kalepodiově hřbitově na Via Aurelia a již roku 354 byl jako světec zařazen do římského kalendáře.
Katolická církev uctívá jeho památku v den jeho úmrtí.
Odkazy
Literatura
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
[url=http://www. abcsvatych. +morecom/mesice/4/duben12. htm]Julius I. na www. abcsvatych. com[/url] * [url=http://www. farnost-zizkov. net/index. php. id_clanek=714]Dějiny papežství (česky)[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/08561a. htm]Katolická encyklopedie (angl)[/url].
Kategorie:Italští papežové Kategorie:Italští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození v Římě Kategorie:Úmrtí 352 Kategorie:Úmrtí 12. +more dubna Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Muži.